Přiskřípnuté dveře - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Přiskřípnuté dveře

, Kateřina Menzelová,
Přiskřípnuté dveře
Zdroj: Euro.cz

Čína otevřela finanční trh zahraničním bankám. Regulace ale zůstala.

K pátému výročí vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), které oslavila Čína v pondělí 11. prosince, dostaly zahraniční banky dárek. Číňané ještě před přijetím do WTO přislíbili, že k tomuto datu otevřou peněžní sektor zahraničním finančním ústavům a umožní jim, aby poskytovaly služby jak privátní, tak korporátní klientele v čínské měně – tedy v jüanu.
Nadšení bank ze vstupu na lukrativní trh nejlidnatější země světa ale částečně oslabila řada byrokratických nařízení a regulačních opatření. Těm musí být vyhověno, aby ústavy získaly licenci k podnikání na čínském trhu. Analytici proto očekávají, že vliv cizozemských bank na tamní finanční sektor bude zpočátku omezený.

Přes čínskou zeď.

Legislativa dosud umožňovala nečínským bankám poskytovat půjčky a přijímat vklady pouze v zahraniční měně. Operace s jüanem pro ně byly omezeny na korporátní klienty a navíc ve vybraných čínských městech, jichž byla asi jen dvacítka. Čínské pobočky musely být též řízeny ze zahraničních centrál. Ze statistik, které se vztahují ke konci minulého roku, vyplývá, že v Číně působilo přes sedmdesát zahraničních bank z více než dvaceti zemí. Ty disponovaly sítí čítající celkově 238 poboček rozmístěných po celém státě. Přestože jejich činnost byla dosud velmi limitovaná, jejich zisky se rok od roku zvyšovaly. Zatímco v roce 2001 vydělaly zahraniční banky v Číně 196 milionů dolarů, v loňském roce to již bylo 446 milionů dolarů.
Pro zahraniční banky je čínský trh lákavým soustem. Číňané jsou proslulí svým sklonem k úsporám. Každoročně ukládají kolem 1,6 bilionu eur, což odpovídá čtvrtině jejich příjmů. Navíc čínský bankovní sektor je slabý, sužuje ho vysoký podíl špatných úvěrů a finanční domy v mnoha případech vede nekompetentní management. Zahraniční instituce z těchto důvodů očekávaly, že se na trhu dokážou rychle prosadit. Situaci jim však značně zkomplikovalo čínské vedení, které podnikání bank z ciziny podmínilo řadou požadavků. Aby mohly banky nabízet služby v čínské měně pro fyzické i právnické osoby, musejí se prokázat kapitálem v minimální výši 127 milionů dolarů a provozní kapitál za každou pobočku musí dosahovat alespoň 12,7 milionu dolarů.
Avšak nařízení se netýkají jen kapitálu. Banka může získat povolení k poskytování služeb v jüanu pouze tehdy, když na čínském trhu působí už tři roky a dva roky po sobě vykazuje zisk. Když subjekty tato kritéria splňují, mohou si zažádat o vydání licence u národního bankovního regulátora, jenž má šest měsíců na rozhodnutí. V případě, že bude kladné, banka má další půl rok na zahájení činnosti. Zákon umožňuje zahraničním bankám působit v Číně i v tom případě, že nebudou podnikat jako čínská právnická osoba. Musejí však vykázat vyšší objem kapitálu, nebude jim povoleno vydávat kreditní karty a mohou přijímat vklady v minimální výši jeden milion jüanů. To je ale prakticky vyřazuje ze hry. Jak vyplývá z údajů společnosti McKinsey, 77 procent domácností žijících ve městech disponuje ročně částkou nižší než 25 tisíc jüanů.

Kritika regulace.

„Vliv stanovených kritérií bude záviset na velikosti konkrétní banky,“ tvrdí Charlen Chuová, ředitelka pekingské pobočky Fitch Ratings. „A pro větší banky nebude problém vyhovět požadavkům na výši kapitálu,“ dodává. Někteří zahraniční bankéři se ale k regulačním opatřením vyjadřují kriticky. Mimo jiné poukazují na zdlouhavé úřední procedury. Dle analytiků se i mnoho významných světových hráčů bude snažit proniknout na čínský trh prostřednictvím odkupu podílu v některém z domácích finančních domů.
Čína kritiku odmítá a poukazuje na to, že regulační nařízení jsou v souladu s mezinárodními zvyklostmi. „Opatření jsou nutná pro zajištění bezpečnosti čínského finančního systému a stojí na straně zájmů místních střadatelů,“ uvedl Sung Ta-chan, náměstek ministra pro legislativní záležitosti na tiskové konferenci k otevření zdejšího bankovního sektoru. Agentura Bloomberg citovala vládní prohlášení, ve kterém kabinet slibuje, že se postará o zabezpečení stejných práv pro domácí i zahraniční banky.

Nerovné klání.

Důvodem, proč je otevírání čínského bankovnictví opatrné, je snaha o ochranu domácích bank a obava z toho, že nebudou schopny obstát v ostřejším konkurenčním boji. Od roku 1998 již Čína utratila kolem 400 miliard dolarů za pomoc finančním ústavům v zemi. Zástupci některých čínských bank tvrdí, že se vnější konkurence neobávají. „Zahraniční domy neznamenají v krátkém období nějakou podstatnou újmu pro ty čínské,“ domnívá se Čang Ťiang-kuo, prezident jedné z největších domácích bank – China Construction Bank. „Nezáleží na tom, kolik zahraničních subjektů vstoupí na trh. Všechny budou za těmi čínskými zaostávat v počtu poboček i v množství klientů,“ vysvětlil Čang.
Jeho názor podporují statistické údaje. Data publikovaná v polovině letošního roku prokazují, že čtyři největší čínské banky mají po celém území rozmístěno na 70 tisíc poboček. Zahraniční banky představují se svými 238 filiálkami pouhý zlomek.

Osmička čekatelů.

Přestože jsou zahraniční banky nuceny vyhovět tolika nařízením, vstupu na čínský trh se nezříkají. Mají zájem poskytovat úvěry, hypotéky a služby spojené s vydáváním kreditních karet v domácí měně. Chtějí se zapojit do rozvoje odvětví, v němž úspory obyvatel dosahují čtyř bilionů dolarů a kde roste poptávka po finančnictví. „Banka HSBC vítá vyhlášení nové legislativy pro zahraniční banky,“ konstatoval pro China Daily Richard York, manažer HSBC v asijské zemi. „Je to historický mezník, který bude připomínat páté výročí vstupu Číny do WTO,“ dodal. „Když se pohybujete v retailovém bankovnictví a nabízíte personální finanční služby nebo asset management, musíte provádět operace v měně toho kterého státu,“ doplňuje Michael Smith, člen vrcholového managementu asijské HSBC. Tato banka zatím po celé Číně provozuje 26 poboček a mezi zahraničními domy ji v tomto ohledu patří první příčka.
„Díky nové legislativě a možnosti zapojení zahraničních bank do čínského bankovnictví očekáváme, že čínský finanční trh poroste a zdokonalí se. Těžit z toho budou všichni zákazníci,“ uvedla pro China Daily Katherine Tangová, šéfka Standard Chartered Bank China. Dodala také, že peněžní ústav plánuje během příštích osmnácti měsíců zdvojnásobit počet svých poboček, jichž má zatím dvacet. Rozhodnutí této finanční instituce není nijak překvapivé, protože dvě třetiny jejího nynějšího zisku pocházejí z asijských zemí.
Z internetové stránky Čínské bankovní regulační komise vyplývá, že o licenci požádalo již osm bank. Kromě zmíněných HSBC a Standard Chartered na seznamu figurují Citigroup, Mizuho Corporate Bank, ABN Amro, DBS Bank, Bank of East Asia a Hang Seng Bank. Tito zájemci by rádi získali klienty z vyšší příjmové skupiny a právnické osoby z větších měst.