Příměří s otazníky

18. března 2011, 19:04 - Blahoslav Hruška
18. března 2011, 19:04

Libye

Libyjská vláda vyhlásila v pátek odpoledne příměří. Ministr zahraničí Músá Kúsa uvedl, že Kaddáfího síly s okamžitou platností zastavují veškeré vojenské operace. Ani v pozdějších hodinách však nebylo jasné, zda boje opravdu skončily. Opozici každopádně první prohlášení z Tripolisu úplně nepřesvědčilo.
Muammar Kaddáfí reagoval příměřím na čtvrteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada schválila vyhlášení bezletové zóny a v rezoluci požaduje ukončení útoků na civilisty. Hned v prvním bodě rezoluce se výslovně uvádí, že tyto útoky mohou být považovány za zločin proti lidskosti.
Zájmy obyvatelstva se zaštítila i Kaddáfího vláda. Ministr Kúsa v televizním projevu vyhlášení bezletové zóny odsoudil. Rezoluce s výjimkou mimořádných letů nebo nouzového přistání zakázala odlet, přistání nebo přelet jakémukoli letadlu registrovanému v Libyi nebo vyslanému libyjským občanem či společností. Členské státy se rovněž shodly na zmrazení všech libyjských kont. Navíc by měly pečlivě prověřovat obchodní aktivity svých občanů i firem, „pokud bude podezření, že jejich obchodní aktivity s Libyí mohou přispět k násilí nebo být využity k útokům na civilisty“. Rada bezpečnosti přijala tvrdší opatření, než se původně očekávalo. Oproti předpokládané dohodě o zajištění bezletové zóny, což by v praxi znamenalo jen zvýšenou pohotovost ve Středomoří, nakonec deset členů Rady z patnácti souhlasilo s veškerými vojenskými operacemi s výjimkou pozemní invaze. Pro letecký úder proti Kaddáfímu se nicméně vyslovila jen Francie a Velká Británie. V členských zemích NATO totiž podle diplomatických zdrojů sílí obavy, aby se „ochrana libyjského lidu“, jak by tyto nálety definoval francouzský ministr obrany François Baroin, nezvrhla ve vleklou válku podobnou té v Iráku.
Proti rychlým úderům se postavilo Německo, které se ostatně hlasování v Radě bezpečnosti OSN zdrželo. „Po zvážení všech rizik jsme dospěli k závěru, že se němečtí vojáci nebudou podílet na válce, na vojenském nasazení,“ vysvětlil německý šéfdiplomat Guido Westerwelle. Berlín nicméně nabídl Američanům, že převezme v Afghánistánu systém vzdušného monitoringu AWACS, aby USA uvolnil kapacity pro Středomoří. Spojené státy zatím zaujaly vyčkávací pozici, prezident Barack Obama chtěl ještě o víkendu o dalších krocích vyjednávat. Kromě Německa zřejmě Francii v jejím úsilí nepodporuje ani Norsko a Turecko. Ani Česko se do operací nechtělo zapojit, protože k tomu podle ministra obrany Alexandra Vondry nemá kapacity. Kroky NATO nicméně nebude blokovat.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
Nvidia dává opět ke grafikám zadarmo hru Destiny 2, podporuje takto GTX 1080 a 1080 Ti
Končí norská elektrická pohádka? Na těžké Tesly se má vztahovat daň téměř 200 tisíc
Velký přehled: Kdo vlastní naše pojišťovny?
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít