Přežije i Fica - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Přežije i Fica

, Tomáš Skřivánek,
Přežije i Fica
Zdroj: Euro.cz

Nová vláda zatím nemá odvahu splnit předvolební sliby

Ještě na jaře, když byli v opozici, slibovali politici hnutí Smer, že se zasadí o zrušení penzijní reformy zavedené předchozím kabinetem Mikuláše Dzurindy. Jenže reforma má tak širokou podporu obyvatelstva, že si nakonec na nic takového netroufli. Prostřednictvím osobních účtů nyní spoří na penzi 1,5 milionu občanů. A co se zdálo reálné před dvěma roky? „Průzkumy veřejného mínění i vládní odhady předpokládají, že během následujících měsíců zvolí částečný přestup z průběžného do fondového důchodového systému více než milion Slováků,“ napsal týdeník EURO v reportáži ze Slovenska na počátku roku 2005.
Díky penzijní reformě začali slovenští občané lépe chápat pojmy jako spořit, investovat, pojistit se. Spoluautor reformy, bývalý ministr práce s sociálních věcí Slovenska Ľudovít Kaník se ovšem obává, že pokusy systém redukovat ještě přijdou. „Vláda se bude snažit získat více peněz na rozdávání a naplňování předvolebních sociálních slibů,“ uvedl Kaník. Týdeník EURO s ním hovořil na konferenci Cesta k penzijní reformě, jejíž byl na počátku listopadu vedle pojišťovny Winterthur spoluorganizátorem.

EURO: Jak dva roky od zahájení přechodu na fondový systém transformaci hodnotíte?
KANÍK: Myslím, že jeden a půl milionu klientů, kteří se dobrovolně rozhodli do systému vstoupit, svědčí o úspěchu. Vyšlo to podle předpokladů, očekávali jsme šedesát procent lidí v aktivním věku, a tak to také dopadlo.

EURO: Změnily se po startu reformy některé parametry systému? Uvažovalo se například o regulaci provizí pro prodejce, omezení přestupů mezi fondy nebo zvýšení poplatků za jejich správu.
KANÍK: Na počátku panovala snaha silně omezit investování fondů v zahraničí – osmdesát procent majetku musely investovat na Slovensku. Prvním krokem bylo snížení na padesát procent a ještě naší vládě se podařilo limit snížit na třicet procent. Vedle toho existuje přirozená snaha správců fondů zvýšit poplatky a zamezit přestupům mezi fondy. Nová vláda částečně ustoupila tlaku správců fondů a souhlasila s omezením svobody přestupů. Měnit správce důchodových fondů je nyní možné jen jednou za rok, zavést se má i poplatek za přestup. Myslím, že takováto regulace je nadbytečná, stát by měl naopak konkurenci mezi správci podporovat.

EURO: Politici Smeru před volbami slibovali, že jej, pokud vyhrají, změní. Nyní je Smer ve vládě. Představil již koncept budoucích změn důchodového systému?
KANÍK: Obávám se, že existuje záměr snížit výši příspěvku na osobní účty občanů z devíti na šest procent hrubé mzdy. Politici ale zároveň mají obavu z reakce veřejnosti, a proto o budoucích změnách neprobíhá žádná otevřená veřejná diskuse. Jen sporadicky unikají od politiků informace, že se něco chystá. Já sám se budu snažit veřejnou diskusi vyvolat, protože pokud by k nějaké změně mělo dojít, měla by být vyargumentovaná. V tomto případě lze najít málo argumentů pro snížení příspěvku. To by totiž znamenalo zvětšení problémů veřejných financí a pokles budoucích důchodů. Jediným pozitivem by bylo, že současná vláda by měla více peněz na rozdávání a naplňování předvolebních sociálních slibů.

EURO: Žádná další omezení systému levicová vláda nechystá?
KANÍK: Plánuje se zavedení plné dobrovolnosti pro vstup. Nyní mladí lidé, kteří poprvé přicházejí na trh práce, do nového fondového systému vstupují automaticky. To ovšem nepovažuji za problém, nový systém je právě pro mladé natolik atraktivní, že by si i po změně většina z nich vybrala právě ten. Škodlivé by však bylo zavedení možnosti kdykoli ze systému vystoupit.

EURO: Jak by mělo vystoupení ze systému vypadat?
KANÍK: Odpovědi na otázky, co by se po vystoupení stalo s penězi a s vyplácením důchodu, zatím neexistují. Věřím ale, že k této změně, která by nepřinášela nic pozitivního a systém by destabilizovala, nakonec nedojde.

EURO: Nesvědčí snahy současné politické reprezentace o tom, že jste se měli před dvěma roky snažit o širší politický konsenzus?
KANÍK: Snaha hledat kompromis je pozitivní, očekávat ale, že přinese konsenzus o zásadní změně, je naivní. Konsenzus lze nalézt u nějaké kosmetické úpravy, změny parametru, ne u zásadní systémové změny. My jsme věnovali velkou energii komunikaci s veřejností, odborníky i politiky. U kulatých stolů jsme mnohokrát dosáhli konsenzu, politika je ale taková, že opozice v principu nemůže podpořit vládní návrhy. Moje stanovisko je takové: pokud je zásadní změna dobrá a měla projít byť jen o jediný hlas, je třeba ji udělat. Ve světě už obdobnou reformu uskutečnilo více než dvacet zemí a ani v jedné nebyla reforma po změně vlády zrušena.

EURO: Bývalí premiér Mikuláš Dzurinda a ministr financí Ivan Mikloš veřejně tvrdili, že pro ně osobně už systém není, že je vhodný především pro mladé. Vstoupili do něj nakonec?
KANÍK: Myslím, že bývalý premiér Dzurinda ne. Ivan Mikloš se sice několikrát veřejně vyjádřil, že pro lidi nad čtyřicet, a tedy ani pro něj, již systém není, přesto nakonec poslední večer posledního dne, kdy bylo možné do systému vstoupit, vstoupil. Myslím, že i to dosvědčuje, že systém je správně nastaven. Zároveň je třeba říci, že první průběžný důchodový pilíř je v současné podobě dlouhodobě neudržitelný. Ve dvacetiletém horizontu se výplaty z něj budou postupně omezovat.

EURO: Po dvou letech zůstalo na trhu šest z původních osmi správců důchodových fondů. Je to konečné číslo?
KANÍK: Myslím, že se ještě změní. Věřím ale, že v systému dlouhodobě zůstane minimálně pět hráčů. Ve střednědobém horizontu nelze vyloučit ani to, že na trh přijde někdo nový.

Box1 (k fotce)
Ľudovít Kaník (41) byl v letech 2002 až 2005 slovenským ministrem práce, sociálních věcí a rodiny. Předtím pracoval jako prezident Fondu národního majetku Slovenska. Po odchodu z politiky působí jako konzultant, především v oblasti investic do nemovitostí, nadále je členem širšího vedení hlavní opoziční politické strany – Slovenské demokratické a křesťanské unie.

Druhý penzijní pilíř na Slovensku

  • Vstup do druhého pilíře je povinný pro nově příchozí na trh práce, ostatní si mohli do června 2006 vybrat, zda vstoupí, či zůstanou jen ve státním systému. Lidé nad 52 let již do druhého pilíře vstoupit nesmějí.
  • Do druhého pilíře odvádí zaměstnavatel devět procent z hrubé mzdy.
  • Účastníci si mohou vybrat penzijní fond a jednou za rok mají možnost přestoupit k jinému, Dále mohou zvolit druh fondu, na výběr jsou růstový, vyvážený a konzervativní.
  • Naspořené peníze klienta v důchodovém věku převede správce fondu do vybrané komerční pojišťovny, od které si klient koupí anuitu – doživotní měsíčně vyplácenou rentu.

Zůstalo jich šest
Správcovská společnost – Počet klientů (v tisících osob)

  • Allianz 450
  • Winterthur 398
  • Aegon 206
  • VÚB Generali 167
  • ING 159
  • ČSOB 96

Poznámka: Stav na konci prvního pololetí 2006
Pramen: Sociální pojišťovna Slovenské republiky

Ohodnoťte tento článek
Diskuze