Prezidentské veto

07. července 2008, 00:00 - Petr Kučera, ČTK
07. července 2008, 00:00

Jak může prezident vetovat zákon?

Je v tom nějak omezen, nebo – bude-li chtít – může prakticky blokovat činnost parlamentu? Vycházím z toho, že k platnosti zákona je potřeba souhlasu Poslanecké sněmovny, Senátu i prezidenta.

Jaromír Kalaš

Nejdříve si dovolím upřesnit, že je vhodné jmenovat celý název funkce, tedy prezident republiky. Zvláště v současnosti, kdy svého prezidenta mají stovky různých firem či asociací, může být stručnější označení „prezident“ v některých souvislostech zavádějící.

Se zákonem musí především souhlasit Poslanecká sněmovna. Ta jej postoupí Senátu, který má čtyři možnosti: Buď jej výslovně schválí či se jím rozhodne vůbec nezabývat (v obou případech pak zákon úspěšně „postupuje dál“ k prezidentu republiky), nebo jej výslovně zamítne či jej vrátí sněmovně s pozměňovacími návrhy (v obou případech se vrací sněmovně, po opětovném schválení poslanci však zákon putuje rovnou k prezidentu republiky).

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon, pouze však do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. Své veto musí odůvodnit. Prezident republiky nicméně nemůže vetovat ústavní zákony – tedy speciální (vyšší) kategorie zákonů, k jejichž schválení je (bylo) potřeba souhlasu vyššího počtu zákonodárců než u „běžných zákonů“ – konkrétně třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se následně vyhlásí ve Sbírce zákonů a je platný. Jinak platí, že zákon nebyl přijat – jeho legislativní cesta tedy neúspěšně končí.

Ústava stanoví jako podmínku platnosti zákona jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Dále stanoví, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny,prezident republiky a předseda vlády“ (v tomto případě to ale výslovně nestanoví jako podmínku platnosti).

Jestliže se prezident republiky rozhodne nevyužít své právo veta, měl by tedy podle Ústavy zákon podepsat. Pokud se jej přesto rozhodne ani nevetovat, ani nepodepsat (kromě Ústavy neexistuje nikdo, kdo ho k tomu může donutit), může být zákon po uplynutí dané lhůty zveřejněn ve Sbírce zákonů a je pak platný. Absence prezidentova podpisu pak sice není stoprocentně v souladu s Ústavou, ale důležitější (také podle rozhodnutí Ústavního soudu) je v takovém případě fakt, že zákon řádně schválily sněmovna i Senát a současně prezident nevyužil svého práva veta.

Jaroslav Novotný firemní poradce


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak si zažádat o státní hypotéku ve 3 krocích
Kdy přestávají Evropané pracovat na stát?
Co je a k čemu slouží RPSN?
Jak si vyřídit termín svatby na úřadě i v kostele
Komentář: ČSSD - spící Růženka, či ďáblovo osidlo?
Auta
Ulička pro záchranáře se bude od října tvořit u levého…
Videodojmy: Mercedes-Benz Marco Polo Horizon 250 d
Studie pražského provozu ukázala zajímavé věci. Třeba že emisní zóny ničemu nepomohou
Nová Škoda Fabia je dražší, ale má lepší výbavu bez „švihadel“ a s klimatizací
Pět způsobů, jak převážet psy v autě. Plus pár rad pro kočku
Technologie
Jak poslat peníze do zahraničí? Na co dát pozor při bankovním převodu?
Další díra v CPU Intel. Chyby Foreshadow prolamují virtualizaci, SMM a ochranu paměti
Windows 10 Insider Preview build 17738 přináší další opravy
Oppo F9 je smartphone s nejhezčím výřezem v displeji
Prodeje OLEDů deklasovaly stagnující QLED
Hry pro příležitostné hráče