Prezidentské veto

07. července 2008, 00:00 - Petr Kučera, ČTK
07. července 2008, 00:00

Jak může prezident vetovat zákon?

Je v tom nějak omezen, nebo – bude-li chtít – může prakticky blokovat činnost parlamentu? Vycházím z toho, že k platnosti zákona je potřeba souhlasu Poslanecké sněmovny, Senátu i prezidenta.

Jaromír Kalaš

Nejdříve si dovolím upřesnit, že je vhodné jmenovat celý název funkce, tedy prezident republiky. Zvláště v současnosti, kdy svého prezidenta mají stovky různých firem či asociací, může být stručnější označení „prezident“ v některých souvislostech zavádějící.

Se zákonem musí především souhlasit Poslanecká sněmovna. Ta jej postoupí Senátu, který má čtyři možnosti: Buď jej výslovně schválí či se jím rozhodne vůbec nezabývat (v obou případech pak zákon úspěšně „postupuje dál“ k prezidentu republiky), nebo jej výslovně zamítne či jej vrátí sněmovně s pozměňovacími návrhy (v obou případech se vrací sněmovně, po opětovném schválení poslanci však zákon putuje rovnou k prezidentu republiky).

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon, pouze však do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. Své veto musí odůvodnit. Prezident republiky nicméně nemůže vetovat ústavní zákony – tedy speciální (vyšší) kategorie zákonů, k jejichž schválení je (bylo) potřeba souhlasu vyššího počtu zákonodárců než u „běžných zákonů“ – konkrétně třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se následně vyhlásí ve Sbírce zákonů a je platný. Jinak platí, že zákon nebyl přijat – jeho legislativní cesta tedy neúspěšně končí.

Ústava stanoví jako podmínku platnosti zákona jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Dále stanoví, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny,prezident republiky a předseda vlády“ (v tomto případě to ale výslovně nestanoví jako podmínku platnosti).

Jestliže se prezident republiky rozhodne nevyužít své právo veta, měl by tedy podle Ústavy zákon podepsat. Pokud se jej přesto rozhodne ani nevetovat, ani nepodepsat (kromě Ústavy neexistuje nikdo, kdo ho k tomu může donutit), může být zákon po uplynutí dané lhůty zveřejněn ve Sbírce zákonů a je pak platný. Absence prezidentova podpisu pak sice není stoprocentně v souladu s Ústavou, ale důležitější (také podle rozhodnutí Ústavního soudu) je v takovém případě fakt, že zákon řádně schválily sněmovna i Senát a současně prezident nevyužil svého práva veta.

Jaroslav Novotný firemní poradce

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
10 příkladů, kdy můžete, nebo nemůžete uplatnit slevu na manželku
Daňové přiznání: jak si odečíst hypotéku z daní
Jak založit vlastní e-shop?
Objevte odčitatelné položky. Na daních vám ušetří tisíce korun
Máte správně nastavené zálohy za energie? Poradíme vám, jak na to
Auta
Také nové Volvo V60 má po premiéře. Hybridy budou v nabídce…
Galerie: Opel Insignia Country Tourer na českém trhu. Výrazně sází na komfort
Peugeot 508 uvidí v noci, zhubl 70 kg a oproti minulé generaci se zmenšil
Představujeme Kawasaki Z900 RS: Zed není mrtvý!
S dieselovými modely Porsche je konec. Skalní fanoušci se ale radovat nemohou
Technologie
Warhorse Studios slaví. Prodalo se již milion kopií Kingdom Come: Deliverance
V Microsoft Storu se objevily tři varianty samostatného kancelářského balíku Office 2016
Čtečky nejsou jen Kindle. PocketBook InkPad 3 láká na jemný displej a hodně funkcí
AMD uvádí embedded Epyc 3000 a APU Ryzen V1000. Až 16 jader a 10Gb/s síťovky v BGA
uTorrent je děravý, chyby lze snadno zneužít. Scénářů možných dopadů je mnoho
Hry pro příležitostné hráče