Překážky nových reaktorů? Hlavně manažeři a akcionáři ČEZ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Překážky nových reaktorů? Hlavně manažeři a akcionáři ČEZ

,
Překážky nových reaktorů? Hlavně manažeři a akcionáři ČEZ
Zdroj: Pinkas Martin/Euro

Stavbu nových jaderných elektráren brzdí hlavně šéfové a akcionáři ČEZ. Řešením může být převod na stoprocentní státní firmu.

V roce 2035 spustíme do provozu první moderní jaderný blok v Dukovanech, o dva roky později druhý. Okolo roku 2040 pak zahájí provoz také třetí blok temelínské elektrárny. Tak vypadají optimistické plány, které připravují na ministerstvu průmyslu a obchodu. Problém je v tom, že stejné nadšení nesdílejí manažeři a akcionáři skupiny ČEZ – tedy v první řadě ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem.

Začněme u top manažerů polostátní energetické skupiny. Z jejich kroků je zřejmé, že upřednostňují investiční projekty s rychlejší návratností. V poslední době sázejí hlavně na akvizici větrných elektráren v Německu a na projekty v oblasti energetických úspor a služeb. Výstavba jaderných bloků je z jejich pohledu příliš dlouhodobý a příliš rizikový projekt, do kterého se jim nechce.

Akcionáři – ministerstvo financí i ti ostatní – si zvykli používat ČEZ jako oslíka ze známé pohádky. Každý rok se ozve: „Oslíčku, otřes se“ – a z ČEZ vypadne dividenda ve výši 40 korun na akcii. Pravidelný peněžní příjem dostává přednost před dlouhodobou perspektivou.


Méně jádra, více uhlí a plynu. Závislost Česka na fosilních palivech opět roste

Mostecká uhelná společnost

Jak mimo záznam přiznávají šéfové ČEZ, po spuštění stavby nových jaderných bloků by museli na mnoho let výplatu dividend zcela zastavit. Investičně náročný projekt by totiž vysál všechny volné peníze, a ještě by vedl k nárůstu zadlužení.

Ministerstva průmyslu a financí se tedy budou muset dohodnout, zda je pro ně důležitější pravidelný (a postupně vysychající) příjem do státní kasy, nebo dlouhodobé zabezpečení dostatku elektřiny pro všechny spotřebitele.

Co třeba rozdělit moloch

Rozpor mezi oběma prioritami vede k úvahám, zda by nebylo namístě ČEZ rozdělit. Projekt výstavby nových jaderných bloků by převzal podnik stoprocentně ovládaný státem. Naopak ve „zbytkové“ energetické skupině by vláda mohla držet menší podíl, než je současných bezmála 70 procent.

Myšlenku rozdělit energetického obra již delší dobu razí energetický analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Mezi řadou argumentů zmiňuje i ten finanční.

Pokud by totiž nové reaktory platil ČEZ, požadoval by, řekněme, roční návratnost kapitálu osm procent. V tom případě by spotřebitelé museli za vyrobenou elektřinu platit téměř sto eur za každou megawatthodinu.

Pokud se stavby ujme podnik pod úplnou státní kontrolou, bude mít i jiné priority než jen výši zisku. Jestliže se spokojí s dvouprocentní návratností, náklady na elektřinu z nových bloků by podle Šnobrova propočtu klesly na polovinu – na 50 eur. Spotřebitelé elektřiny by jistě takovou úsporu ocenili.


Přečtěte si o energetickém projektu českých vědců:

Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. generace

jaderný reaktor

Tak jako tak bude muset investor do dukovanských a temelínských reaktorů získat garanci návratnosti vynaložených peněz. Model pevně dané výkupní ceny, v angličtině známý jako contract for difference, to však zřejmě nebude. Jakékoli řešení, které by zatížilo státní rozpočet, naráží na zuřivý odpor ministra financí Andreje Babiše.

Možné řešení v rozhovoru pro týdeník Euro naznačil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. „Ministerstvo financí odmítá poskytnout státní záruky, ale ukázalo, že jsou možné i jiné cesty než garantovaná výkupní cena. Pracovní skupina pro strategii financování dostala za úkol hledat jiné cesty,“ říká Štuller.

Pokud se pustíme na tenký led spekulací, nabízí se možnost využít režim kapacitních mechanismů, s kterým Evropská komise nemá zásadní problém. Jejich výsledkem by taktéž byla pevně daná cena na delší období, zajišťující návratnost investice. Vícenáklady by platili spotřebitelé energie – podobně jako dnes v případě obnovitelných zdrojů.

Jaderné dcerky na prodej

Porcování skupiny ČEZ může být nakonec jednodušší, než tomu bylo v případě německých koncernů E.ON a RWE. Aspoň si to myslí vládní zmocněnec Ján Štuller. „V první etapě, která potrvá zhruba 24 měsíců, budou úlohu investora hrát dvě stoprocentní dceřiné firmy společnosti ČEZ – jedna pro lokalitu Dukovany a druhá pro Temelín,“ uvedl Štuller.

A co bude následovat? Podle Štullera může ČEZ účelově založené firmy Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II prodat i s celým projektem státu či jinému zájemci. Případně se o vlastnictví může podělit širší konsorcium investorů.

Je evidentní, že se do budoucna musí něco změnit. Jinak si brzy budeme připadat jako v nové úpravě starého vtipu z dob socialismu: Šéfové ČEZ předstírají, že budou investovat do nových jaderných bloků, a vláda předstírá, že jim zajistí návratnost investice.

Seznamte se: 3 klíčoví experti, kteří Česku vyberou jaderné reaktory

 Petr Pavelek

Ohodnoťte tento článek
Diskuze