Menu Zavřít

Přechod k digitální televizi ohrožují spory politiků

20. 6. 2005
Autor: Euro.cz

PROBLÉMY S DIGITALIZACÍ Ačkoliv by příprava digitálního televizního vysílání měla být spíše tématem odborných diskuzí, skutečnost je jiná. Stále více se z ní totiž stává horký politický brambor. Spory mezi politiky přitom osud digitální televize výrazně ohrožují.

PROBLÉMY S DIGITALIZACÍ Ačkoliv by příprava digitálního televizního vysílání měla být spíše tématem odborných diskuzí, skutečnost je jiná. Stále více se z ní totiž stává horký politický brambor. Spory mezi politiky přitom osud digitální televize výrazně ohrožují.

Kořeny problémů spadají do druhé poloviny loňského roku, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) přes odpor některých poslanců vypsala tendry na digitální licence potřebné k provozování televizního vysílání. Ti žádali nejprve schválení potřebné legislativy a teprve pak se prý měla vypsat výběrová řízení. Rada se nedala zastrašit ani požadavkem na její odvolání v případě, že tendry skutečně vypíše.

V první vlně je ve hře celkem 12 licencí na nové programy, o které se ucházejí desítky projektů. Za některými stojí současní televizní provozovatelé (majitelé TV Nova či parlamentní televize 24.cz), další reprezentují provozovatelé soukromých rádií (majitelé rádia Frekvence 1), jiní využívají zkušenosti ze zahraničí (například ze slovenské TA3).

POSLANCI ŠLAPOU NA BRZDU

V okamžiku, kdy probíhají dvě výběrová řízení na digitální licence a RRTV již vyslechla všechny žadatele, přichází tvrdá rána ze strany Poslanecké sněmovny. Někteří poslanci totiž podléhají mohutnému tlaku ze strany současných televizí (TV Nova, Prima TV a Česká televize) a navrhují takové úpravy pro celý proces klíčového zákona, které by fakticky znemožnily příchod další televizní konkurence.

Například poslanec za ODS Petr Pleva žádá, aby provozovatelé TV Nova a Prima TV dostali rovnou celé dvě vysílací digitální sítě, které jsou momentálně k dispozici, což dělá v souhrnu šest programů pro každou z těchto televizí. Ty by si mohly nechat vysílací prostor buď pro sebe, nebo se domluvit s nějakou spřízněnou firmou, která by vysílala svůj program. Podle jednoho ze žadatelů o digitální licenci, producenta Fero Feniče, jsou podobné návrhy jednoznačně nepřijatelné a diskriminační a v případě jejich přijetí „zabetonují“ televizní trh v České republice na dlouhá léta. „Celou dobu se všichni odvolávají na mediální zákon, který umožní digitalizaci, a tady je výsledek,“ dodává další z žadatelů Kateřina Fričová.

TENDRY V OHROŽENÍ

Pokud by se tedy Poslanecké sněmovně podařilo jmenované návrhy poslanců skutečně prosadit, ztratilo by fakticky smysl vyhlašovat vítěze výběrových řízení. Zastavení tendrů by zbrzdilo nástup digitálního vysílání nejméně o tři čtvrtě roku a navíc by skončily v prachu finance jednotlivých žadatelů investované do přípravy projektů. Podle některých z nich existuje ještě jedna možnost, která povede k patové situaci. RRTV by totiž mohla udělit licence ještě před platností novely podle současné právní úpravy.

BRAND24

Minulý týden se v Poslanecké sněmovně bezvýsledně horečně diskutovalo o hrozícím patu. Poslanec ČSSD Ladislav Skopal se obává, že sněmovna nestačí schválit předlohu včas a rada udělí digitální licence dřív, než se poslanci na novele shodnou. On sám má návrh na řešení, který však zatím nechce zveřejnit. Tvrdí ale, že celá Evropa bude vysílat digitálně, v ČR to ale kvůli neustálým sporům nepůjde.

Odpůrci rozšíření televizního trhu v Česku o nové provozovatele mají mocnou zastánkyni i v ministryni informatiky Daně Bérové. Ta nedávno prohlásila, že čeští diváci nové programy vlastně nechtějí. Koncepci rozvoje digitálního vysílání v České republice chce její rezort předložit na podzim.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).