Nařízená dovolená není nic neobvyklého - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Nařízená dovolená ze strany zaměstnavatele není nic neobvyklého. Kdy se k ní může váš šéf uchýlit?

,
Nařízená dovolená ze strany zaměstnavatele není nic neobvyklého. Kdy se k ní může váš šéf uchýlit?
Zdroj: Pixabay

Ačkoliv si to pracovníci často neuvědomují, pravidla týkající se čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Musí tak pochopitelně učinit v souladu se zákoníkem práce, ovšem pokud dodrží dvě základní podmínky, smí svým lidem rozvrhnout volno především podle vlastních potřeb.

Plán čerpání dovolené by měl zaměstnavatel sestavovat společně s odbory či radou zaměstnanců, pakliže v jeho podniku takové orgány působí. Při jeho tvorbě by se měl snažit vyhovět oprávněným zájmům svých pracovníků, pokud se ale bude řídit tím, jak zejména on sám potřebuje, rozhodně žádný zákon neporuší.

Zaměstnavatel má v zásadě na výběr ze dvou možností. Buďto zaměstnancům umožní čerpat dovolenou po částech, anebo vcelku. V obou případech nicméně platí, že nástup na ni musí pracovníkům písemně oznámit minimálně 14 dopředu. Samozřejmě za předpokladu, že se obě strany nedohodnou jinak.

Pokud má být toto volno rozdělené do jednotlivých částí, je podle zákona nezbytné, aby alespoň jedna z nich trvala nepřetržitě po dobu dvou týdnů. Výjimka je opět možná pouze tehdy, jestliže k tomu obě strany vysloví souhlas. Lhůta 14 dnů je zároveň maximální možná doba, po kterou může zaměstnavatel nařídit i takzvanou hromadnou dovolenou, během níž zůstávají doma všichni zaměstnanci dotčeného podniku. Jedinými subjekty, kteří v tomto ohledu tvoří výjimku, jsou umělecké soubory. V jejich případě se totiž jedná rovnou o celé čtyři týdny. Tak či tak smí k nařízení dovolené ze strany zaměstnavatele, tedy té celozávodní, dojít pouze se souhlasem odborů.

Realita bývá jiná

Takto sice hovoří zákon, praxe nicméně ukazuje, že většina firem řeší, respektive je nucena zejména v dnešní době, kdy je na tuzemském trhu práce tak velký nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, řešit problematiku dovolených o poznání citlivěji.

Spíše než nařízením ze strany zaměstnavatele se dovolená řeší žádostí ze strany pracovníka. Je ale potřeba mít na paměti, že pouhé oznámení tohoto záměru svému nadřízenému zkrátka a jednoduše nestačí. Vždy je potřeba, aby ji dotyčný šéf výslovně schválil. Protože pokud by se tak nestalo a inkriminovaný zaměstnanec by se do práce v domnění, že má dovolenou, nedostavil, vznikla by mu vzápětí neomluvená absence, v jejímž důsledku by mohl čelit vážným postihům.

Ani dovolená ve zkušební době nemusí být problém  

Jak již bylo nastíněno výše, v celé řadě případů platí, že vše závisí na domluvě. Pakliže je šéf benevolentnější, nemusí být problémem ani volno během zkušební lhůty. Na to má za standardních okolností zaměstnanec nárok teprve tehdy, co si ve firmě „odmaká“ 60 pracovních dnů, tedy zhruba to, co vesměs odpovídá délce „zkušebky“. Je-li mu takové volno umožněno, musí nicméně počítat s tím, že se mu právě o délku dovolené ve výsledku protáhne i samotná zkušební lhůta.

Kdy si může pracovník svoji dovolenou určit sám?

S tím, jak jsou zaměstnavatelé vzhledem k současné ekonomické situaci na trhu práce nuceni nabízet svým pracovníkům čím dál více volna a všemožné jiné benefity, zvyšuje se zároveň pravděpodobnost toho, že si zaměstnanci jednoduše nestihnou během daného roku celou dovolenou vyčerpat. Nutno podotknout, že v první řadě by se vedení firmy mělo snažit takovémuto stavu pomocí vhodného a pečlivě promyšleného rozvržení předcházet. Jenže to se snáze řekne, než udělá. Převést nevyčerpané volno do následujícího roku je proto v některých případech jediným možným řešením.

I v takovém případě je ovšem na zaměstnavatelovi, aby rozhodl, kdy si bude moct dotčený pracovník danou dovolenou vyčerpat. Na vydání stanoviska má tradičně do 30. června následujícího roku. Neučiní-li tak, pak si o jeho termínu může rozhodnout sám zaměstnanec. O schválení nástupu na „loňskou“ dovolenou v takovém případě již navíc žádat nemusí. Pouze svůj záměr musí šéfovi zavčas (tedy se čtrnáctidenním předstihem) oznámit.

Stejně jako smí zaměstnavatel dovolenou nařídit, může ji současně podle zákoníku práci taktéž zrušit. Pokud se tak stane v době, kdy pracovník původně schválené volno již čerpá nebo si například už stihl objednat nějaký zájezd, má firma povinnost uhradit mu veškeré náklady vzniklé v souvislosti s jejím sjednáním, respektive návratu z ní. Konkrétně se pak může jednat například o cenu letenek, storno poplatku a tak podobně. Protože se ale povětšinou jedná o velmi drahou záležitost, uchylují se firmy k této praxi opravdu jen v těch v nejnutnějších případech.

Zdroj: www.prace.cz

Čtěte také:

Otcovská dovolená zatím příliš neláká. V prvním roce o ni požádali pouze 4 tatínkové z 10

Plat, nebo mzda. Víte, co berete?

Co je ochranná lhůta aneb Kdy nemůžete dostat výpověď?

Nařízená dovolená ze strany zaměstnavatele není nic neobvyklého. Kdy se k ní může váš šéf uchýlit?
3 (60%) 1 hlasování
Diskuze