Houpat ano, přehupovat nikoliv. V jakých případech se dá reklama označit za klamavou? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Houpat ano, přehupovat nikoliv. V jakých případech se dá reklama označit za klamavou?

,
Houpat ano, přehupovat nikoliv. V jakých případech se dá reklama označit za klamavou?
Zdroj: Shutterstock

Na to, že cheesburger z fast foodu nikdy ve skutečnosti nevypadá tak skvěle jako na obrázku, jsme si tak nějak už zvykli. Když si ale člověk koupí velký pytel brambůrků a po otevření zjistí, že tři čtvrtiny jeho obsahu tvoří pouze vzduch, může být takovéto jednání ze strany prodejce vyhodnoceno jako neférové a označeno za klamavou reklamu. Co ještě není a co už je přes čáru?

Ve snaze prodat své zboží co nejrychleji v co největším množství a za co nejvyšší cenu zkoušejí obchodníci různé marketingové finty, jež mají za úkol upoutat pozornost potenciálních zákazníků a vyvolat v nich pocit, že si daný výrobek nutně potřebují koupit. Někdy však toto své snažení přeženou a vytvoří reklamu, která je v konečném důsledku skutečnosti na kilometry vzdálená. A něco takového je pochopitelně zcela nepřijatelné.

Co říká zákon?

Český právní systém naštěstí na podobné situace pamatuje a umí je řešit. Činí tak prostřednictvím § 2977 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku, podle něhož se jako klamavá reklama dá, zjednodušeně řečeno, označit každá reklama, která o daném zboží uvádí nepravdivé údaje s cílem donutit zákazníka k jeho koupi, přičemž pokud by v jejím rámci tyto falešné informace nezazněly, spotřebitel by si inkriminovaný výrobek zkrátka a dobře nepořídil.

O jaké konkrétní údaje se může jednat? Ve skutečnosti jich je celá řada, počínaje cenou, dostupností zboží, jeho složení, datem výroby či zeměpisným původem přes množství a jeho použitelnost až po konkrétní vlastnosti, povahu nebo způsob učení ceny.

Klamavá reklama v praxi

Co se v reklamě může a s čím racionálně uvažující spotřebitel tak nějak i počítá, je přehánění. Snad všem je totiž jasné, že i když mají zrovna hlad, nevypadají najednou přesně jako Mr. Bean. Také se asi nedá věřit tomu, že pokud se muž nasprejuje, začnou z nebe padat andělská stvoření. Celkem málo pravděpodobné je pak rovněž to, aby nějaký nátěr vydržel na plotě třeba i několik desítek let.  

Že po zakoupení některého z těchto výrobků se v ani jednom případě nic z toho, co reklama popisuje, nestane, je vcelku dobře rozeznatelné, neboť je celá věc myšlena s nadsázkou.

To samé se nicméně nedá říci o situacích, kdy prodejce například slibuje, že po zakoupení jeho posilovacího stroje zhubnete pět kilo o poznání rychleji, než kdybyste si obdobné zařízení pořídili u konkurence, aniž by k tomu poskytl jakýkoliv hmatatelný důkaz. Takové jednání se už za klamavou reklamu označit dá. Podobně nekalé praktiky se ovšem dopouští i tehdy, jestliže ve svém letáku uvede jinou (nižší) cenu, než za jakou si lze daný výrobek v jeho obchodě skutečně zakoupit, nebo když zjistíte, že vámi zakoupený hrušokový džus byl ve skutečnosti vyroben z jablek.

Kam si jít postěžovat?

Pakliže dospějete k závěru, že výrobce lže a že daná reklama je klamavá, nahlaste ji České obchodní inspekci (ČOI). Ta vaši stížnost prověří, a pokud bude stejného názoru, udělí provinilci pokutu. Vám osobně nicméně ČOI žádnou kompenzaci nezaručí. Musíte se pouze spokojit s tím, že jste před podobnou zkušeností potenciálně ochránili jiné spotřebitele.

Daný výrobek každopádně můžete u prodejce vyreklamovat. Je-li důvod reklamace to, že zboží postrádá nějakou konkrétní vlastnost, kvůli níž jste si jej pořídili, musí vám vrátit vaše peníze nazpět. Výměna zakoupeného kusu za jiný, který má tu samou neduhu, asi jen těžko něco vyřeší.

Pokud by se obchodník zdráhal peníze vrátit, opět je potřeba se obrátit na ČOI, případně na nějakého odborného znalce, který dokáže posoudit, zda je taková reklama klamavá, či nikoliv.

Zdroj: www.epravo.cz, www.nekala-soutez.info

Čtěte také:

Spotřebitelé všech zemí, spojte se. Zákon o hromadných řízeních zamíří do Sněmovny

Na čerstvé podnikatele míří noví „šmejdi“, zákony na ně nestačí

Nebojte se reklamace. Zákon je na straně spotřebitele

Ohodnoťte tento článek
Diskuze