Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výroba ve věznici Mírov
Výroba ve věznici Mírov
Autor: Martin Pinkas/Euro

Pracujících vězňů je nejvíc v historii Česka. Poptávce firem stejně nestačí

30. srpna, 06:12 - Jakub Procházka
Výroba ve věznici Mírov
Výroba ve věznici Mírov
Autor: Martin Pinkas/Euro
30. srpna, 06:12

Zaměstnat vězně. Pro část tuzemských firem řešení akutního problému s nedostatkem pracovní síly. Jenže i tady poptávka převyšuje nabídku.

Rok a půl jsem stál za ponkem v truhlárně. Zbavil jsem se dluhů na výživném a ještě mi zůstaly tisíce na účtu. Můj zaměstnavatel zase vyřešil problém s tím, že nemohl sehnat schopného truhláře. V byznysu tomu říkají win-win situace, usmívá se bývalý vězeň Pavel Moučka. Je přesvědčen, že právě díky práci byl na podmínku propuštěn o 18 měsíců dříve.

Zástupci firem, kteří využívají muže a ženy za mřížemi na pomocné i kvalifikované práce, jeho slova potvrzují. V době rekordní nezaměstnanosti tak řeší nedostatek lidí, odsouzení jsou pro ně levnou pracovní silou a papírování je méně než v případě běžných zaměstnanců.

Zaměstnávání odsouzených přináší firmám i další výhody. „Výroba svítidel je sezonní záležitostí, díky vězňům dokážeme být flexibilní s ohledem na měnící se poptávku po zboží v průběhu roku. V neposlední řadě šetříme náklady,“ říká Jan Kavka ze společnosti Modus.

Podniky sledují především ekonomické benefity. „Odsouzený je tou nejlevnější pracovní silou. Pracovníkovi nemusíte vyřizovat mzdovou agendu, starat se mu o zdravotní a sociální pojištění – většinu zařídí věznice. Maximální hodinová mzda pro vězně sice narostla, ale i dnes je nižší než 50 korun,“ potvrzuje majitel Parku Mirakulum Jiří Antoš.

Pramen vysychá

Před deseti lety se vězni a vězenkyně objevovali v provozech tuzemských podniků jen sporadicky, dnes je situace jiná. Jenže poptávka firem výrazně převyšuje nabídku.

„Poptávka od našich partnerů je opravdu vyšší, než můžeme uspokojit. Problémem je to, že z bezpečnostního hlediska není možné každého odsouzeného přiřadit na venkovní pracoviště. Vězni, kteří pracují na pracovištích mimo věznici, procházejí přísným výběrem, kde jsou prioritou bezpečnostní hlediska,“ připomíná tisková mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.


Česko má dvojnásobek vězňů proti evropskému průměru. I tresty jsou delší


Odsouzení z věznic s ostrahou se rozhodně v průběhu výkonu trestu za brány věznice nedostanou. I u méně závažných případů je ale vedení nápravných zařízení opatrné – řeší je individuálně. Odsouzeného mnohdy pustí na volné pracoviště až po letech, kdy prokáže, že je na něj spolehnutí. Některé firmy řeší problém jinak – dílny otevírají přímo v areálech věznic, a mají tak více potenciálních pracantů.

Těsné spojení byznysu s životem za mřížemi odstartovala před lety belgická společnost Lion Products ve Světlé nad Sázavou. Vězeňkyně tu balí a expedují cukrovinky – vše pod přísným dohledem vychovatelů. Kolem areálu je vysoký plot a všudypřítomné kamery. Dozorci přivádějí trestankyně ve vězeňských mundúrech na pracoviště uzavřeným koridorem.

Také práce v dílně společnosti Bilsing Automation funguje za ostnatým drátem v areálu jiřické věznice. V oknech jsou mříže, dělníci mají na sobě zelená vězeňská trika a tepláky.

Budou makat všichni?

Nekecáme, makáme. Se zmíněným heslem uspělo hnutí Andreje Babiše v předposledních sněmovních volbách. Exministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) následně vyhlásil, že je jeho cílem postupně zaměstnat všechny práceschopné trestance v Česku. Tehdy si opoziční politici i odborníci ťukali na čelo. Dnes už to úplně utopická představa není.

„Z 15 375 zaměstnatelných vězňů je jich do práce zařazeno již 8641, v současné době tedy máme zaměstnanost přes 56 procent. Vězeňská služba má smlouvu na zaměstnávání odsouzených zhruba se třemi stovkami subjektů, a to jak se státní správou, tak subjekty komerčními,“ přibližuje současný stav Petra Kučerová.

Zmíněných 8461 pracujících trestanců je nejvyšším číslem v samostatné české historii. Pro firmy i stát dnes pracuje zhruba pětina z nich.

Přeplněné věznice. Kolik to stojí?
Podle analýzy projektu Evropa v datech připadá v Česku na sto tisíc obyvatel 203 vězňů, což je po Litvě s 235 vězni druhé nejvyšší číslo v EU. ČR je také v první desítce evropských zemí podle podílu žen mezi uvězněnými (aktuálně 7,5 procenta). Náklady na jednoho vězně se podle Vězeňské služby ČR pohybují okolo 1000 korun za den. Český rozpočet tak vězni stojí asi 21 milionů korun denně.

„Pro cizí subjekty dnes pracuje 1602 odsouzených, z toho 607 mimo objekty věznic a 995 v provozech, které mají firmy přímo ve věznicích. Ostatní jsou zaměstnáni ve vnitřním provozu a vlastní výrobě věznic a v takzvaných střediscích hospodářské činnosti,“ vypočítává Kučerová. Většina tedy stále zůstává za mřížemi.

U některých nápravných zařízení, například ve Stráži pod Ralskem nebo ve vazební věznici Hradec Králové, je ale poměr opačný. „Na pracovištích u podnikatelských subjektů pracuje průměrně 91 odsouzených, ve vnitřním provozu vazební věznice je to 61 vězňů,“ říká Václav Kárník, vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu hradecké věznice.

Exministrův donkichotský plán se ale pravděpodobně nenaplní. Už dnes firmy i nápravná zařízení narážejí na nepřekročitelné limity spolupráce, a to přesto, že jsou tuzemská vězení přeplněná. „Dnes už to není o tom, že můžeme poslat každé firmě mimo věznici 20 až 30 vězňů,“ prozrazuje Jiří Štegl z Vězeňské služby ČR.

Řešení? To nejlepší ze špatných

Ani podnikům nepřináší spolupráce s nápravnými zařízeními jen pozitiva. Pro mnohé jde o pouze o nejpřijatelnější z vynucených řešení kritického nedostatku pracovníků.

„Aktuálně máme kolem 15 vězňů ve společnosti a dalších 18 jich využíváme na našem interním pracovišti v areálu věznice,“ připomíná Petr Mikeska, HR manažer Bilsing Automation. „Máme smluvený stálý počet vězňů. Bohužel má věznice při dodržování sjednaného počtu svázané ruce, jelikož vězeň nemá povinnost do práce dorazit. Jejich počet tedy není garantovaný, což ztěžuje plánování. Nicméně kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků musíme tuto skutečnost přijmout. Komunikace s věznicí je navíc náročná, jelikož se nejedná o standardního poskytovatele pracovní síly,“ doplňuje Mikeska.

Problémy s vězni nejsou časté, riziko pro zaměstnavatele je přesto vyšší než u jiných zaměstnanců. „Nelze to zobecňovat. Jsou vězni, s kterými žádné problémy nejsou, ale jsou i problémoví. Těm dáváme v lehčích případech dvě šance, v těžších je vracíme zpět do věznice s tím, že tohoto člověka na základě konkrétní skutečnosti ve společnosti již zaměstnávat nechceme,“ prozrazuje Mikeska.

Na práci odsouzené přiděluje výhradně vedení věznice, slovo majitelů firem nemá zásadní váhu. Při rozřazování se přesto ctí kvalifikace i praxe vězňů. Často to ale nestačí a firmy musejí nováčky zaškolovat.

U vězeňské služby si jako zaměstnavatel musíte získat renomé. Povedlo se to provozovateli parku Mirakulum ve středočeských Milovicích Jiřímu Antošovi. Jeho firma bere zaměstnávání vězňů a propuštěných jako poslání, práci jim poskytovala už v době, kdy o ně nebyl velký zájem.

„Nabízíme jim druhou šanci – a to v jiřické věznici oceňují,“ říká Antoš. „S věznicí v Jiřicích spolupracujeme dlouhodobě, mám dobré vztahy s lidmi z odboru zaměstnávání vězňů a nadstandardní vztahy s ředitelem. Navíc máme pověst vzorného pracoviště, které odsouzeným dokáže pomoci. Pokud potřebujeme někoho, kdo se hodí na konkrétní práci, tak si o něj požádáme, a oni nám vyjdou vstříc.“

Ubývá recidivistů

Vězni, kteří během výkonu trestu pracují, se snadněji zařadí do společnosti, což snižuje jejich recidivu, ukazují zkušenosti ze zahraničí. V Česku podle statistik zůstává u svého zaměstnavatele po propuštění až 15 procent odsouzených.

„Naše firma si vybudovala dobrou pozici i u nymburského okresního soudu. Když se za vězně zaručím, slíbím, že ho ubytuju a zaměstnám, tak mu soudce žádost o podmínečné propuštění většinou schválí,“ doplňuje Antoš.

Podle zkušeností zástupců firem, nejsou s hříšníky, kterým dáte druhou šanci, výrazně větší problémy než s běžnými zaměstnanci.

Z několika desítek lidí, které firma zaměstnala, musel majitel kvůli problémům s alkoholem a drogami propustit pouze dva. Dnes tvoří bývalí trestanci většinu kmenových zaměstnanců jednoho z jeho podniků.


Přečtěte si:

Jak sehnat brigádníky? Neřešitelný úkol


Podobně je na tom i společnost Komwag, která dává práci bývalým trestancům a poskytuje jim i ubytování. „Snažíme se dávat šanci všem propuštěným. Naši nabídku přijme každý třetí. Bohužel někteří již pak první den do klasického pracovního poměru nedorazí. Celkově je průměrná doba zaměstnání napravených přibližně šest měsíců,“ doplňuje Mikeska z Bilsing Automation.

Vězni mají všechny důvody, aby si práce „na čerstvém vzduchu“ vážili. Vydělají si peníze, mají nárok na kapesné a ti s lehčími paragrafy si na základě pochvaly od zaměstnavatele často vyslouží i volno.

Kdo šetří na vězních, má za tři

Na kolik vězeň na plný úvazek firmu přijde, záleží na požadované kvalifikaci. Odměna se pohybuje od 5500 korun až po 13 750 pro vysokoškoláky s magisterským titulem. Na toto maximum ovšem podle Kučerové aktuálně žádní čeští odsouzení nedosáhnou.

Inflace a zájem firem v poslední době odměny zvýšily, stále jde ale zdaleka o nejlevnější pracovní sílu. Nikdo z mužů a žen za mřížemi dnes nedosáhne ani na minimální mzdu, která v roce 2019 narostla na 13 350 korun.

„Odměny jsou zákonem stanoveny do čtyř kategorií. Minimum 5500 korun pobírá téměř 7500 odsouzených, na 8250 korun si přijde asi tisícovka vězňů. Jedenáct tisíc korun, což už je odměna pro kvalifikované pracovníky, si dnes vydělá jen asi 25 odsouzených,“ vypočítává Kučerová.

Kapesné činí 17 procent z odměny za práci. Firmy mohou vězně finančně odměňovat, vše ale pouze v rámci zmíněných limitů.

Práce s trestanci má svá specifika a nezvládne ji každý šéf. Podnik musí pracovníky hlídat, v případě problémů je ale může okamžitě vyměnit a požádat o novou posilu. Zástupci věznic také provádějí namátkové kontroly. A nejde jen o přítomnost lidí na pracovišti, kontroluje se i to, zda vězni nepijí, nebo neberou drogy.

Článek vyšel v magazínu Profit

Přečtěte si elektronickou


verzi Profitu zdarma


Čtěte také

 Jaromír Manhart (uprostřed), archivní foto

„Pán odpadu” končí. Ředitel Manhart odchází z ministerstva životního prostředí

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se…

před 5 hodinami

 Jan Brož

Reaktor dneska objednáme, zítra postavíme

Stachanovec Andrej Babiš plánuje novou jadernou elektrárnu v Česku postavit rychlostí,…

před 6 hodinami

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

Přemýšlíte o tom, jakou knihu darovat svým blízkým na Vánoce, k narozeninám či prostě jen…

před 7 hodinami

 Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček

Přestaňte používat titul, vyzvala univerzita Ondráčka. Sama mu jej odebrat nemůže

Univerzita Palackého vyzvala poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, aby rezignoval na svůj…

před 7 hodinami

 Pád komunismu, ilustrační foto

Prichvatizace a noví oligarchové. Produktivita vzrostla, průmysl zmizel

Neopakovatelný masový převod státního majetku vytvořil příležitosti, a tím i pokušení.

před 7 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
O kolik se v roce 2020 zvednou platy ve veřejné sféře?
Jaké příjmy může mít předčasný důchodce?
HDP ČR rostl o 2,5 %: jak jsme na tom ve srovnání se sousedy?
Vánoční přehled: zimní prázdniny, zavřené obchody, práce ve svátek a kvíz
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Auta
Setrvačník nemusí být jen součást motoru. Lze s ním i…
Ferrari Roma je kupé s parádním designem a výkonem 620 koní
Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Videodojmy Audi SQ8 TDI – Sem se dívej, BMW
Elva je moderní interpretací monopostů McLaren-Elva z 60. let. Vznikne v sérii 399 kusů
Hry pro příležitostné hráče