Pozdvižení na vsi - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Pozdvižení na vsi

, Jiří Pšenička,
Pozdvižení na vsi
Zdroj: Euro.cz

Ministerstvo nakonec asi nadstandardní penze pro farmáře podpoří

Život Strakových v obci Veselí na východním okraji Českomoravské vrchoviny se příliš veselý být nezdá. Pohled na objekty, v nichž farmářská rodina žije a hospodaří, je tristní. Velká hromada hnoje kousek od obytných místností, opadané omítky, shnilé okapy, odepsaná střešní krytina, stáje jak za krále Klacka. Kdysi to tady přitom muselo lahodit oku. Uzavřený obdélníkový dvůr s dlouhou dřevěnou pavlačí připomíná tvrz z pohádky o Popelce. Soukromý zemědělec Antonín Straka (57) říká, že v dobách, kdy ještě sedlačil jeho otec, bylo vše v pořádku. V roce 1951 byl ale komunisty odsouzen na šestnáct let za údajnou vlastizradu. „Byli mi tři roky. Pamatuji si, jak ho odváděli,“ vzpomíná na okamžiky předcházející otcově internaci v mírovské věznici. Ten roku 1958 při převozu do jiného kriminálu zemřel. Rodinné hospodářství začalo okupovat místní družstvo. Do obnovy nemovitého majetku se přestalo investovat. Změnu v tomto směru ovšem nepřinesly ani polistopadové restituce.
Antonín Straka, dříve agronom družstva, uvádí jako jeden z ekonomických důvodů neutěšeného stavu farmy protizákonný přístup ZD Dalečín, které mu dodnes nevydalo takzvaný transformační podíl, ačkoliv žádost o vrácení majetku podal už v roce 1993. Celou věc bude prý rodina nyní řešit za pomoci právníka až u Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Strakovi se považují za oběť liknavého přístupu českých úřadů.

Konec dotací předběhl začátek

Hospodaření na 30 hektarech, vesměs zatravněných, využívaných k pastvě 26 ovcí, dvou beranů, dvou krav, pěti jalovic a sedmi býků, rodinu s pěti dětmi – z nichž dvě dosud studují na vysoké škole, jedno na střední a nejmladší na základní – není schopno uživit. Strakovi jsou dnes odkázáni na sociální dávky, přičemž i ty jim byly několik měsíců kráceny. Sociální pracovnice vycházely z toho, že otec Straka bude pobírat peníze z nového dotačního programu, který má umožnit starším farmářům po vzoru celé EU předčasný odchod do důchodu, pokud svá hospodářství převedou na osoby mladší 40 let. Straka požádal o zařazení do programu loni 14. března. V dubnu farmu převedl na nejstarší z dětí, Antonína juniora (24), zemědělského inženýra. Stálo to nemalé úsilí. Museli dodat na brněnskou expozituru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) celý štos vyplněných dotazníků, předložit mnoho listin s notářsky ověřenými podpisy, prokázat ekonomickou životaschopnost, odbornou způsobilost, zaplatit asi 20 tisíc korun na daních a poplatcích. Další půlrok se nic nedělo. Až 31. října se Straka dozvěděl, že byl do programu podmínečně zařazen. Jaké to ale bylo překvapení, když v prvních dnech letošního roku přišla zpráva, že program, do něhož vkládali veškeré naděje, bude asi zrušen, dříve než začal fungovat.
V kanceláři Asociaci soukromého zemědělství v pražské Dělnické ulici drnčí jeden telefon za druhým. Tajemník asociace Jaroslav Šebek odpovídá stále na totéž: jak to bude s předčasným důchodem. Farmáři si myslí, že jsou oběti špatného žertu. Jako by státní úředníci testovali, co všechno může „šelma sedlák“ vydržet.
Strakovi z Veselí nejsou zdaleka sami, kdo finančnímu vábení podlehli. Do minulé středy (18. ledna) dle sdělení SZIF podalo žádost o zařazení do programu 315 farmářů. Je vydáno už 223 rozhodnutí o podmínečném zařazení, z toho 193 kladných.

Vezmeme vám peníze, souhlasíte?

Novoroční poprask vyvolal dopis vrchního ředitele strukturálního úseku ministerstva zemědělství Martina Fantyše, který farmářské asociaci 4. ledna napsal: „Problematika podpory předčasného ukončení zemědělské činnosti, jako jedno z opatření připravovaného Programu rozvoje venkova, byla projednána dne 2. ledna 2006 operativní poradou ministra. Ze závěrů tohoto jednání vyplynul návrh, že by oproti původním předpokladům nebyl tento typ podpory z Programu rozvoje venkova v období 2007 až 2013 financován…“ Fantyš se ptá soukromníků, zda s návrhem souhlasí. To se rozumí, že odpověď nemohla být kladná. Proti jsou i další. „Jde o nástroj přibrzďování tendence ke stárnutí podnikatelské struktury v zemědělství a na venkově vůbec,“ reagoval prezident Agrární komory Jan Veleba. Zároveň si myslí, že je tímto způsobem podporována vyšší koncentrace výroby a tím pádem i vyšší konkurenceschopnost českého zemědělství.
Jediný, komu by se zrušení zamlouvalo, je Zemědělský svaz ČR, reprezentující převážně nástupnické podniky někdejších JZD. Ten již dříve neskrýval nelibost, že předčasný odchod do penze bude umožněn jenom farmářům a vymezenému okruhu zemědělských podnikatelů, družstevníkům je tento „výdobytek“ společné zemědělské politiky Evropské unie upírán, ač by si i jejich traktoristé a dojičky za celoživotní tvrdou práci dřívější penzi zasloužili (EURO 41/2004).

Neprovázané systémy.

Soukromníci za úmyslem zrušit program vidí českou závist. Když ne my, tak nikdo! Poukazují na to, že výplata farmářských penzí by ročně spolkla „jenom“ 60 milionů korun, přičemž plných 80 procent by šlo z Bruselu, jenom pětina z národních zdrojů. Stát by vůbec netratil, protože zemědělské penze by podléhaly dani z příjmů.
Otázka, proč by zrovna soukromí zemědělci měli odcházet do důchodu v 55 letech, když u ostatních profesí se nástupní termíny neustále odsouvají, je jistě legitimní. Na druhé straně je pravda, že silné ekonomické stimuly ke generační obměně farmářů chybí. Mladých lidí, ochotných „hrabat se v hnoji“, ubývá a pro hrstku nadšenců je vstup na trh extrémně náročný. Čerstvá analýza podpor poskytovaných mladým českým farmářů, kterou prezentovalo brněnské Centra pro studium demokracie a kultury (autoři Ondřej Krutílek a Petra Kuchyňková), poukazuje na to, že naše země ve srovnání se starými členskými zeměmi EU do mladé generace investuje nepoměrně méně a nevyužívá možností, které se jí nabízejí. Zrušení předčasných penzí by byla další rána. „Tak proč to vůbec vyhlašovali? Dělají z nás hlupáky!“ zlobí se farmář Josef Bělín z Čelčic na Prostějovsku. Vystihuje pocity ostatních. Od otce převzal hospodaření na farmě, která čítá přes sto hektarů půdy. Problémem je i to, že zhruba čtrnáct hektarů otec dříve odkoupil od Pozemkového fondu, přičemž dosud využívá dlouholetého splátkového kalendáře. Pozemkový fond nechce přechod kupní smlouvy na Bělína-juniora povolit, na druhé straně podmínkou přiznání penze Bělínu seniorovi je, že veškerou půdu převede na nového nabyvatele. Začarovaný kruh. Levá ruka státu neví, co dělá pravá.

Zrušit to nechceme.

Ministerstvo zemědělství si je vědomo negativní odezvy a zařazuje zpátečku. Mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot minulou středu týdeníku EURO sdělil, že uvedené dotační opatření financované v letech 2004 až 2006 v rámci celoevropského Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) bude pokračovat v souladu s loňským nařízením vlády a „všechny závazky budou v následujících letech splněny“. Pokud by bylo rozhodnuto o vyřazení tohoto opatření z EAFRD (nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, připravovaný na léta 2007 až 2013 – pozn. red.), žadatelů, kteří si již požádali v rámci současného HRDP, se to prý nijak nedotkne. Strakovi z Veselí tak asi mohou být klidní, ale co ti, kteří přijdou po nich?
První podnět k vyřazení předčasných důchodů z Programu rozvoje venkova podle mluvčího Tomáše Loskota vzešel ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který program označil za vysoce problematický, administrativně náročný a nákladný. Vesměs negativní reakce stavovských lobbistických organizací však přesvědčily úředníky, aby předčasné penze mezi opatřeními EAFRD ponechali. Celý materiál má být projednáván v pondělí 23. ledna na poradě u ministra Jana Mládka. „Předpokládáme, že k jeho vyškrtnutí nedojde a bude pokračovat i v budoucích letech,“ soudí mluvčí Loskot.

Až 210 tisíc korun ročně
Farmář, který se rozhodne využít programu na „předčasné ukončení zemědělské činnosti“ a splní příslušné podmínky, může dotaci pobírat až patnáct let (maximálně do věku 75 let). Jestliže požádá hned v 55 letech, což je minimální vstupní věk, budou mu speciální zemědělskou penzi posílat na účet až do sedmdesátin. Pro výpočet výše dotace je zásadní výměra půdy, kterou obhospodařoval a nyní převádí na nového nabyvatele. Základem je 75 tisíc korun na rok a k tomu 4500 korun za každý hektar. Kdo hospodaří na minimálně stanovených pěti hektarech, bude dostávat ročně bezmála sto tisíc korun hrubého. Jelikož horní hranicí pro výpočet je 30 hektarů, může farmář v důchodu pobírat až 210 tisíc korun ročně (75 + 135). To dělá 17,5 tisíce korun měsíčně (dotace podléhá dani z příjmu). Právě tolik by měl pobírat výše zmíněný farmář z Veselí Antonín Straka, který na syna převedl 30 hektarů (22 svých a osm pronajatých) . Až se stane poživatelem klasického důchodu, dotace se o výši tohoto důchodu sníží, ve výsledku bude dostávat pořád stejně. Po patnácti letech dotace zcela ustanou a poté už bude pobírat jen běžný důchod.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze