Pouhý předvolební manévr

17. března 2010, 16:52 - Luděk Bednář
17. března 2010, 16:52

Dle většiny manažerů plány Jiřího Paroubka nepovedou k nižším cenám za služby

Myslíte si, že plány Jiřího Paroubka na větší regulaci dominantních firem povedou k nižším cenám bankovních poplatků, elektřiny, plynu, vody a ostatních klíčových služeb?

  • Ano 8,6 %
  • Ne 85,9 %
  • Nevím 5,5 %

ČSSD chce obnovit regulaci cen v energetice, plynárenství, vodárenství, telekomunikacích či v bankovnictví, prohlásil 13. března na programové konferenci strany v Teplicích její šéf Jiří Paroubek. Ve všech těchto oborech sice určitá státní regulace existuje, ale dle něj není dostatečná. S tímto záměrem ČSSD nesouhlasí 85,9 procenta manažerů.
Patří k nim i tento respondent: „Každá cenová regulace znamená vyšší celospolečenské náklady na služby a komodity. Snížení cen regulací bude buď jen krátkodobé, nebo bude uhrazeno na úkor jiných segmentů trhu. Výsledný dlouhodobý cenový agregát proto bude vždy vyšší než bez regulace.“ Podobně vyznívá i další záporná odpověď: „Jak dokáže úředník kvalifikovaně posoudit správnou hranici rentability? Administrativně sice lze krátkodobě poplatky snížit, ale zpravidla to zhorší kvalitu služeb, protože firmy budou muset omezit náklady a investice. Za socialismu se takto regulovalo vše a výsledky jsme viděli. Nadměrná regulace povede jen ke vzniku ztrátových odvětví, která budou vyžadovat státní dotace. Jedinou cestou k udržení rovnováhy na trhu je rozbít monopoly, zvýšit konkurenci, respektive ji umožnit, a zamezit kartelovým dohodám, nebo-li je přísně postihovat.“
Kladně ani záporně nedokáže odpovědět další manažer: „To je věčný problém regulace. Odpověď nemůže být jednoznačná, protože výsledek závisí na konkrétních podmínkách.“
Jasná je další záporná odpověď: „Každá regulace časem vede k nižší flexibilitě trhu a k poklesu konkurenceschopnosti a efektivity práce. Dříve nebo později je výsledkem omezení nabídky a zvýšení cen.“
Opačné stanovisko zaujímá tento respondent: „V určitých věcech nabízí Jiří Paroubek rozumná řešení. To, co si v České republice dlouhodobě dovolují především banky, je v poslední době téměř skandální. Žádné české banky však již delší dobu neexistují. Mají sice české názvy, ale jsou to dcery velkých bank převážně z Evropské unie. Ve státech ,staré‘ EU si však nedovolí vybírat například poplatky za imaginární služby nebo za ty, které jsou pro banky samozřejmostí a bez nichž ani prakticky nelze zahájit žádné další bankovní transakce – například absurdní poplatek za vklad majitele na vlastní účet, který má v sazebníku většina tuzemských bank. ,Neviditelná ruka trhu‘ nic nezmůže. Z praxe vyplývá, že se ani vyspělé tržní ekonomiky, například USA, bez regulace bankovního podnikání neobejdou. V České republice je situace o to horší, že bankovnictví ustrnulo na úrovni Rakouska-Uherska. Provádí téměř výhradně bezrizikové pasivní obchody a vybírání poplatků, což je také činnost bez rizika. Tradiční a běžná součást bankovních služeb v EU – investiční bankovnictví – není v ČR na přepážkách bank klientům – s výjimkou několika privátních – dostupná. Banky neumějí prodávat a držet klientům ani portfoliové investice ve zlatě – například formou nákupu či prodeje zlatých mincí. Není divu, protože je k tomu nic nenutí. Jen zvýší poplatky a klienti jsou vůči jejich chování bezmocní. Stejná regulace je nutná pro firmy v oblasti služeb, které se staly přirozenými monopoly na trhu.
Smutné především je, že se v poslední době česká pravice v čele s ODS vytratila nebo se někam schovává. Jinak nelze pochopit, proč tyto recepty v předvolební době nepředkládá. A nedělá-li pravice nic, nabízí logicky prostor agilní levici v čele s Jiřím Paroubkem. Umí-li Paroubek lépe počítat než česká pravice, pak se nedivme, že vyhraje volby a bude vládnout.“
Záporně odpovídá jiný manažer. „I kdyby regulaci prováděli nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, její dopad na maloobchodní ceny by byl sporný a vliv na tržní hodnotu významných firem negativní. V reálném tuzemském světě se rizika ještě zvyšují.“
Jednoznačně záporná je i následující odpověď: „Jakákoli regulace nestátních subjektů, které podnikají za účelem zisku, je pouhým předvolebním manévrem, který se projeví jen v ceně služby na jiném místě. Budeme sice možná platit méně například za odebranou kilowatthodinu, ale více za pronájem elektroměru. Jediná možná regulace je trh a konkurence. Tedy uvolnění celoevropského trhu s elektřinou, plynem, vodou a dalšími službami pro domácnosti. Stejně jako to bylo s mobilními operátory.“

Odpovídalo 163 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Xeony generace Ice Lake mají 38 jader a HBM2. Xeony Phi nahradí 44jádrová verze ISX-H
Na Chromeboocích poběží MS Office i World of Warcraft, ale…
8 smartphonů do 10 000 Kč: kompakt, phablet, odolňák i vlajková loď [Vánoce 2017]
Robot Atlas je zase mrštnější. Podívejte, jak udělá salto (video)
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít