Potěmkinovská vesnice krajské reformy

05. ledna 2004, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
05. ledna 2004, 00:00

Listopadové volby do krajských zastupitelstev budou dobrou příležitostí k hodnocení historicky prvního volebního období na úrovni regionální správy. Z politického hlediska je nejzajímavější rozdílná konstelace stran zastoupených v republikové vládě a v krajských zastupitelstvech.

Rodílné výsledky voleb se tak odrazily nakonec i v realizaci reformy veřejné správy, která byla odstartována ještě za Zemanova kabinetu. Vznik krajů totiž podporovala především sociální demokracie a strany bývalé čtyřkoalice. Po prohraných krajských volbách však zájem ČSSD, která je dominantem současného kabinetu, o skutečnou decentralizaci značně ochladl. Zásadním problémem reformy veřejné správy se tak postupně stává rostoucí nerovnováha mezi kompetencemi a úkoly, které stát na kraje převedl, a odpovídajícími financemi. Stačí připomenout předvolební spanilé jízdy Zemanova kabinetu, kde byly jednotlivým krajům slíbeny prostředky ve výši okolo sta miliard korun. Nejenom že současný kabinet se k těmto slibům nezná, ale dokonce na kraje převedl nemocniční síť i s šestimiliardovým dluhem. I když vláda nakonec po několika nátlakových akcích krajských hejtmanů polovinu zaplatí ze státního rozpočtu, zbývající tři miliardy budou kraje muset zaplatit ze svého. Chod veřejné správy a poskytování veřejných služeb musí kraje zajistit ze zákona. Pokud na zajištění těchto funkcí nedostanou odpovídající peníze ve formě cílených dotací ze státního rozpočtu, musí sáhnout do svých příjmů. To ale znamená, že finanční prostředky pro změnu chybí na investiční činnost a rozvoj regionu obecně. Ale ani dostatečně štědrá dotační politika není nejideálnějším řešením. O dotacích, které jsou účelově vázány zákonem o státním rozpočtu, totiž nerozhodují sami krajští zastupitelé, ale vláda a poslanci v Praze. Nerovnováhu mezi svěřenými úkoly a financemi potřebnými na jejich řádné plnění měl odstranit nový zákon o rozpočtovém určení daní, který měl být součástí reformy veřejných financí v oblasti daňové subsidiarity. Dosavadních 3,1 % celkového daňového výběru mělo být zvýšeno na 10,3 %. I tato kompromisní podoba však nakonec Sněmovnou neprošla. Vláda chce sice zákon předložit znovu, jeho případná realizace se však nejméně o rok oddálí. Kraje a obce sice dostaly třicet miliard ze státního rozpočtu, aby nepřijetí zákona nezablokovalo již naplánované investiční akce, to ale nemůže být trvalé řešení.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC…
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto, které má velký potenciál
Technologie
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Bitcoin na novém rekordu. Právě pokořil cenu 6000 dolarů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít