Pomoc do kytek a do pekla

12. února 2009, 12:07 - Luděk Bednář
12. února 2009, 12:07

Většina manažerů se domnívá, že ochranářská opatření krizi vyřešit nepomohou

Myslíte si, že v době krize pomohou jednotlivým zemím ochranářská opatření?

  • Ano 17 %
  • Ne 78,2 %
  • Nevím 4,8 %

S lékem protekcionismu na současnou krizi přišel jako první nový americký prezident Barack Obama. Dle něho měly americké společnosti, které dostanou státní finanční pomoc například na veřejné zakázky, používat výhradně domácí produkty. Americký Senát pak rozhodl, že pravidlo „kupuj americké“ může platit, ale doplnil je o záruky, že nesmí být v rozporu s mezinárodněobchodními závazky USA. Poté začal protekcionismus ohrožovat i Evropu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se rozhodl pomoci automobilkám za úpis, že nepřestěhují továrny mimo Francii. A Evropská komise uvalila ochranářská cla na čínské dráty. Mohou však ochranářská opatření Evropě prospět? Není o tom přesvědčeno 78,2 procenta manažerů.
Patří mezi ně i tento respondent: „Empiricky je vyzkoušeno, že žádná ochranářská opatření krizi neřeší. Národní ekonomice samozřejmě pomohou, ale přímo do kytek!“ Další jde ještě dál: „Doufám, že do pekla.“
V tomto duchu se nese i tato odpověď: „Při dnešní propojenosti světové ekonomiky by ochranářská opatření krizi jen prohloubila. Zvýšila by napětí mezi jednotlivými státy a v konečném důsledku by mohla vytvořit nebezpečné podhoubí pro válečné konflikty.“
S předchozími názory ale nesouhlasí následující: „Pomohou, jen bude-li poměr podpory ve všech zemích Evropské unie aspoň přibližně stejný. Pokud každá země bude hájit svou ,košili bližší než kabát‘, distorze trhu země EU naopak poškodí.“
Tuto budoucnost potvrzuje záporná odpověď: „Zkušenost z krize ve třicátých letech je jasná – ochranářská opatření ji prodloužila a prohloubila. Koordinovaná akce v rámci EU vyžaduje mechanismus, kterým se dospěje k dohodě, a poté autoritu, jež si dokáže její dodržování vynutit. Nic takového však Evropská unie nemá. Politici jsou volení národními voliči a zájmy ostatních členských zemí jsou jim lhostejné. Zájem celku se snaží hájit Brusel, účinné nástroje však nemá. Důsledkem současné krize tudíž může být buď těsnější integrace EU, anebo její rozpad.“
Následující respondent sice nedokáže zaujmout jasné stanovisko, podává však zasvěcený výklad krize: „Od ochranářských opatření vlád lze očekávat některé krátkodobé účinky pro vybrané země nebo skupiny. ,Natištěné‘ peníze nalité do ekonomik však povedou k větším inflačním tlakům a ke snížení efektivnosti veřejných výdajů. Zvýšení vládních výdajů povede k růstu byrokracie a vlivu státu, i pokud se v tom lepším případě použijí na zlepšení infrastruktury. Pokud se v tom horším případe ,projí‘ různými pseudosociálními dávkami, budou důsledky současné krize zlobit ještě dlouho. Navíc vlády reagují jen se značným zpožděním, a proto často nesmyslně. Kompetentní místa se v současnosti málo věnují příčinám krize, zejména regulaci nástrojů a institucím finančního trhu, které pracují s nesmyslnými koncentracemi ,virtuálního‘ kapitálu, jako jsou složité a stále složitější derivátové produkty, různé hedgeové fondy a další neprůhledné instituce. Všechny tyto nástroje a instituce, které využívá několik zasvěcených, vznikají na trzích, na nichž se reguluje kdeco a na které nyní vlády zaměřují svá ochranářská opatření. Pokud se tímto problémem nebudou vlády a centrální finanční instituce vyspělého světa seriózně zabývat, příští krize nabude takových rozměrů, že zcela rozvrátí uspořádání dnešního světa. Otázkou je, zda dnešní ,mocní‘ už nejsou natolik mocní, že to vládním loutkám v jakékoli zemi nedovolí.“
Zcela jasný názor má další manažer: „Protekcionismus je nejhorším řešením současné krize. Nejen pro malé, otevřené a exportně orientované ekonomiky, jako je Česká republika, ale i pro velké státy. Protekcionismus je jednoduchým a především populistickým řešením s možným krátkodobým přínosem. Jak předvádí francouzský prezident Nicolas Sarkozy, protekcionismus populisty láká. Pokud by se měly francouzské nápady ujmout, bylo by to proti zásadám Evropské unie a pro ni i potenciálně nebezpečné. Populistická prohlášení o možných ochranářských opatřeních jsou nebezpečná a mohou vyvolat protireakce. Bylo by možné parafrázovat předchozího francouzského prezidenta Jacquese Chirana: Sarkozy propásl svou historickou příležitost mlčet.“

Odpovídalo 147 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Nvidia má nové GeForce pro notebooky, MX110 a MX130. Používají ale staré 28nm čipy
Psaní na displeji tažením a nová gesta při psaní rukou [Windows Insider]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít