Mzdy v Česku: pomaleji, ale ještě porostou - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Mzdy v Česku: pomaleji, ale ještě porostou

, Pavel Daniel,
Mzdy v Česku: pomaleji, ale ještě porostou
Zdroj: CC0 via Pixabay

Zvyšování mezd v Česku se jen tak nezastaví, leda by přišla hluboká recese.

Průměrná mzda v Česku atakovala v loňském roce hranici třiceti pěti tisíc korun. A vypadá to, že růst — i když zřejmě pomalejší — se jen tak nezastaví. Alespoň podle odhadů ekonomů. Dobrou zprávou je i to, že na obzoru není ani žádná hluboká recese, která by přidávání peněz do výplat zastavila. To je ale z dobrých zpráv všechno.

Problémy českého trhu práce mohou totiž všechna dobrá očekávání zbourat jako domeček z karet. V Česku, které se pyšní tím, že růst průměrné mzdy je setrvalý už od roku 2014, by tak mohly přestat vycházet příznivé statistiky. „V loňském roce růst reálné mzdy dosáhl asi 4,3 procenta oproti předloňským 5,3 procentům,“ řekl Michal Brožka, ekonom Komerční banky. Pro letošní rok sice čeká zpomalení růstu reálné mzdy na 3,3 procenta a v roce 2021 na 2,2 procenta, což ale znamená pořád nárůst.

Mzdy mají růst i dalších pět let

Podle zjištění týdeníku Euro nepočítají ekonomové v horizontu příštích pěti let s tím, že by se zvyšování reálných mezd skutečně zastavilo. Řečeno čísly: pokud by rostla průměrná mzda tempem, jakým je naznačeno, mohla by za pět let dostávat zhruba jedna třetina tuzemských pracujících (ta totiž na průměrnou mzdu vskutku dosáhne) více než třicet osm tisíc korun. Zkazit příznivé výhledy ovšem může mimo jiné přetrvávající napětí na domácím trhu práce. Mzdy sice rostou, lidí ochotných pracovat je ale pořád málo, firmám se nezvedá ziskovost a kvůli hledání pracovníků na pokrytí zakázek vyčerpávají své finanční rezervy.


Za kolik peněz se dá normálně žít? Minimální důstojná mzda přesahuje 31 tisíc korun

Ilustrační foto


„Situace na pracovním trhu ohrožuje zejména český průmysl, který dlouhodobě těžil z nízké úrovně tuzemských mezd,“ řekl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Problémem je podle něj to, že několikaletý růst mzdových nákladů firem v tuzemsku, doprovázený neschopností přenést jej do vyšších cen produktů, ukrajuje značnou část marží průmyslových společností, a tedy jejich ziskovost. „Dlouhodobá eroze zisků představuje značně negativní faktor, který se v konečném důsledku může projevit snížením zaměstnanosti, ochabováním korporátních investic a teoreticky i celkovým zhoršením konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky,“ vysvětlil Pfeiler.

Recese může smazat problémy

Podle Petra Dufka, ekonoma ČSOB, by napětí na českém pracovním trhu smazala hodně rychlá a prudká recese, která by mohla v důsledku vrátit pracovní trh do stavu, v jakém byl po roce 2009. Nic ale nenaznačuje, že by k tomu mohlo opravdu dojít. Dufkovi se nyní jeví jako nejpravděpodobnější scénář zpomalení tempa růstu reálných mezd pod tři procenta.

A to s tím, že ve veřejném sektoru se bude opět přidávat o něco velkoryseji než v podnikatelské, většinové části ekonomiky. „Svižněji mohou dál růst mzdy kvalifikovaným dělníkům, kterých je stále nedostatek a kteří budou s odchodem do penzí chybět stále více. Polepší si více i ajťáci nebo i řidiči, ale celkové tempo průměrných i mediánových mezd výrazně poklesne,“ upřesnil Petr Dufek.

Aby bylo jasno, navyšování mezd si přeje každý zaměstnanec. Jenže to má své velké úskalí. Podle Michala Brožky značná část zdejších podniků vyrábí takzvané meziprodukty, kvůli růstu mezd proto hrozí to, že finální odběratelé přesedlají kvůli vyšším cenám českého zboží, ovlivněným hlavně růstem mezd, na jiné dodavatele. A to z destinací, které mají nižší mzdové náklady. Pravdou ale také je, že na statistické číslo u průměrné mzdy hodně lidí nedosáhne. Medián, tedy číslo ukazující v tomto případě, jakou částku pobírá nejvíce lidí v zemi, je o dost nižší než zmiňovaných téměř pětatřicet tisíc korun. Ve třetím čtvrtletí 2019 činil 29 549 korun.

Vývoj průměrné hrubé mzdy, zdroj: ČSÚ

Sledujte produktivitu práce, radí ekonomové

A co víc, experti Sociologického ústavu Akademie věd České republiky zveřejnili v prosinci studii, která říká, že aby pracující pokryl náklady na stravu, bydlení, ošacení, dopravu, zdraví, volný čas a zbylo mu na úspory, potřebuje vydělávat měsíčně 31 463 korun hrubého, a pokud žije v Praze, pak 36 850 korun. Jenže na takovou mzdu dnes nedosáhnou především dělníci, samoživitelky, úředníci, zdravotníci, divadelníci, vysokoškolští profesoři nebo kuchaři.


Srovnání mezd v českých podnicích:

Jedná se o průměrnou hrubou mzdu včetně odměn, měsíční průměr za rok 2018 s výjimkou firem označených * nejsou zahrnuty mzdy top manažerů

(kons.) – jedná se o konsolidovaný údaj za celou firemní skupinu

Zdroj: Výroční zprávy a účetní uzávěrky firem, propočet týdeníku Euro


Pokud sečteme všechna dostupná fakta, situace není dobrá. „Pro řadu firem znamenal předchozí mzdový růst negativní zářez do ziskovosti a pro některé podnikatele už je téměř nepředstavitelné mzdy v dohledné době dále navyšovat. I přes fakt, že některé zejména výrobní podniky propouštějí, zůstává situace na trhu práce stále velmi napjatá a v určitých oborech se mzdy prostě musejí navyšovat dál, aby si firmy zaměstnance udržely,“ vypočítává Brožka.

Jenže ekonomové varují před tím, že cyklické zpomalení ekonomiky a některé nejistoty pro firmy mohou přinést spíše než navyšování mezd opatrnost zaměstnavatelů. „Například firmy, které jsou exponovány kvůli německému automobilovému průmyslu, se jistě nebudou připravovat na výraznější expanzit,“ konkretizoval odhady Michal Brožka.

Nikdo není rád, když je poslem špatných zpráv, ale je nutné mít na paměti to, že i když se tuzemské platy mohou jevit v porovnání s ostatními zeměmi Západu jako nízké, jejich současný růst převyšuje nárůst produktivity práce.

„A právě produktivita práce představuje z dlouhodobého hlediska dominantní faktor pro výši reálných mezd. Produktivitu lze zlepšovat prostřednictvím vzdělávání či investic do nových technologií,“ zdůrazňuje Tomáš Pfeiler z Cyrrusu.

Přečtěte si také:

Zkrácení pracovní doby? Na takový experiment nejsou lidi, zní z byznysu

Dříči, nebo neproduktivní zmatkaři? Češi stráví v práci za rok o 11 dní více, než musí

Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Vláda chce přidat 1500 korun všem státním zaměstnancům, zruší nejnižší tabulku tarifů

Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa

Ohodnoťte tento článek
Diskuze