Politická instrukce nebyla - Euro.cz

Přihlášení

Politická instrukce nebyla

, Jan Žižka,
Politická instrukce nebyla
Zdroj: Euro.cz

Čeští vyjednávači se odvolávali na zprávy Bruselu

EURO: Označil byste verdikt Evropské komise za politické rozhodnutí?
HRUBÝ: Neoznačil. Je to spíše výsledek úporného dlouhodobého procesu, kdy se v mnoha krocích vyjasňovaly vzájemné pozice. Šlo o zvláštní proceduru, která souvisela se vstupem do Evropské unie. Nebyly s tím zkušenosti. Ani na naší straně, ani na straně komise.
.
EURO: Názory v komisi se dost lišily, pokud jde o jednotlivá generální ředitelství, ale i o komisaře. Komisař Verheugen zpočátku zastával jiný postoj než komisař Monti. Takže se asi musela hledat politická shoda?
HRUBÝ: Ano, ale to se týkalo striktně technických záležitostí. Neexistovala žádná politická instrukce, na jejímž základě by se to ušilo. Rozdíly na počátku byly, ale postoje se postupně sbližovaly. My jsme za Českou republiku argumentovali tím, že státní pomoc bankám byla součástí systémového řešení, transformace bankovního sektoru. V tom jsme měli podporu ředitelství pro rozšíření, které připomínalo, že v procesu jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii nám bylo opakovaně doporučováno, abychom důsledně stabilizovali náš bankovní sektor.

EURO: Odvolávali jste se tedy na to, co Evropská komise Česku v minulosti doporučovala.
HRUBÝ: Ano, ovšem nejen na to, co doporučovala Evropská komise, ale také Mezinárodní měnový fond, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další. Měli jsme hodnotící zprávy Evropské komise z let před přistoupením České republiky. Na druhé straně ředitelství pro hospodářskou soutěž se více zaměřovalo na standardní pravidla, která se týkají veřejné podpory. Nebralo tolik ohled na zvláštní transformační kontext.

EURO: Nejsledovanějším případem byla pochopitelně kauza převzetí bývalé IPB. ČSOB určitě musela vyjít vstříc minimálně tím, že upřesnila to, jaká všechna odškodnění by mohla od České národní banky požadovat. Vzdala se části státní pomoci?
HRUBÝ: Šlo o poměrně úporné vyjasňování z obou stran. Ředitelství pro hospodářskou soutěž vyžadovalo přesně definovaná opatření státní pomoci s tím, že je posoudí a vydá výrok. ČSOB logicky upozorňovala, že je těžké konkrétní opatření přesně definovat, neboť jde o sliby odškodnění, jež zatím není možné vždy přesně vyčíslit. Nakonec jsme našli schéma, které vyhovovalo požadavkům Evropské komise. Do určité malé míry to znamenalo ústup ČSOB od některých případných nároků, které opravdu nebylo možné přesněji konkretizovat.

EURO: Balík slibů odškodnění ČNB vůči ČSOB, který je ohraničen celkovou částkou 160 miliard korun, byl rozdělen do jednotlivých podskupin?
HRUBÝ: Celkový limit ve výši 160 miliard korun platí. Rozdělení na jednotlivé kategorie už je jenom pomocné, sekundární a nehraje takovou roli. Bylo nutné skutečně definovat jednotlivá opatření.

EURO: V případě Agrobanky a jejího nového majitele GE Capital Bank mají sliby odškodnění podobný charakter. Přesto na rozdíl od případu IPB/ČSOB komise zahájila formální vyšetřování. GE Capital Bank tedy asi nebyla tak vstřícná?
HRUBÝ: Objemem poskytnuté státní intervence jsou transakce IPB/ČSOB a Agrobanka/GE Capital nesrovnatelné. U bývalé Agrobanky je celkový objem podstatně nižší. Je to také odlišný případ, pokud jde o rizika, která si může GE Capital Bank definovat. Rozdíl je i v tom, že Agrobanka je mnohem starší případ. Jak čas běží, tak se rozsah pomoci konkretizuje.

EURO: To znamená, že GE Capital Bank se tolik neobává formálního vyšetřování?
HRUBÝ: Přesně tak. GE Capital Bank nebyla motivována k větší pružnosti, protože nevidí nějaká velká rizika. GE Capital si ani není jista, zda Evropská komise má vůbec nárok otevírat retroaktivně standardní proceduru pro její případ.

EURO: Nomura naznačila, že by mohla zpochybňovat rozhodnutí ohledně ČSOB kvůli tomu, že bylo přijato až dva a půl měsíce po vstupu Česka do Evropské unie. Původní závazek byl ukončit tuto proceduru do vstupu.
HRUBÝ: Existovala celá série stížností Nomury, které byly zcela účelové a měly spojitost s vybudováním pozic pro budoucí či běžící arbitráže. I když technicky tyto dvě záležitosti spolu nesouvisejí. Z tohoto pohledu posuzuji i tu stížnost na zpoždění ve výroku komise. Ano, procedura měla proběhnout do data vstupu. Pravidla ale také hovoří o možnostech vznesení dodatečných otázek ze strany komise, na které je česká strana povinna odpovědět. To reálně, technicky-procedurálně, termín ještě natahuje. Výrok komise však vychází z notifikace stavu ke 30. dubnu 2004, tedy před vstupem Česka do unie.

EURO: Dávala česká strana při jednáních najevo, že by mohla právně zpochybnit výrok Evropské komise, kdyby s ním nesouhlasila?
HRUBÝ: Samozřejmě že kdyby došlo ke konfliktnímu, neřízenému vývoji v té proceduře, tak bychom asi museli přistoupit k nějaké své právní ochraně. Ovšem obě strany vždy preferovaly spolupráci, ačkoliv v minulosti byly rozdílné názory. A jak je vidět, byli jsme schopni uzavřít to tím způsobem, že jsme vyhověli názorům a požadavkům Evropské komise.

EURO: Označil byste jednání za tvrdá?
HRUBÝ: Ano, označil bych je za tvrdá.¨

Diskuze