Pohyb pracovníků je výhodný - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Pohyb pracovníků je výhodný

, Jan Žižka,
Pohyb pracovníků je výhodný
Zdroj: Euro.cz

Eurokomisař prosazuje zcela volný trh práce

Post Vladimíra Špidly v Bruselu by se mohl jmenovat komisař pro prosazování zcela volného trhu práce. Bývalý premiér za českou sociální demokracii přesvědčuje pravicové i levicové vlády západoevropských zemí, že jim z příchodu pracovníků z nových členských států žádné nebezpečí nehrozí. Naopak. Tito lidé mohou přispět k hospodářskému růstu země, v níž působí. Zdaleka ne všechny vlády se Špidlovými doporučeními řídí. Komisař pro sociální záležitosti je však optimistou. Svůj trh občanům zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, již uvolnilo osm „starých“ členských států. To je větší část původní patnáctky a tyto země představují také více než polovinu obyvatel.
Na Špidlově přesvědčení se po nedávném přijetí Bulharska a Rumunska nic nezměnilo. Ani v tomto případě nevidí žádný důvod k obavám, že občané dnes dvou nejchudších států EU zaplaví trh práce v jiných zemích. V rozhovoru pro týdeník EURO připomněl, že přehnané obavy z přílivu pracovních sil se v minulosti nikdy nenaplnily – ani v době vstupu Španělska a Portugalska do Evropských společenství, ani při rozšíření EU v roce 2004. Špidla nevidí žádné mimořádné nebezpečí ani v organizované migraci specifických sociálních a etnických skupin, která by připomínala například odchod českých Romů do Velké Británie. Jednotlivé takové případy jsou možné, ale nikoli v nějakých obrovských vlnách. Počet Romů, kteří odcházeli z Česka, byl v řádu několika stovek, přičemž v tuzemsku žijí desítky tisíc příslušníků této etnické menšiny.

Šedá ekonomika tu už byla.

Není však příklad Británie a Irska, kam po roce 2004 zamířily statisíce Poláků a občanů dalších nových členských států, důkazem, že se nebezpečí migrace za prací podcenilo? Vladimír Špidla upozorňuje, že odhady byly různé. Zatímco jedni před tehdejším rozšířením EU očekávali jen malý příliv pracovníků do zmíněných ostrovních států, druzí naopak mluvili o mnohem vyšších číslech a hrozbách. Komisař navíc uvádí, že příchod nových pracovníků měl pro tyto země pozitivní přínos. Nejenže povzbudil hospodářský růst, ale také pomohl obsadit volná pracovní místa a následně také vytvořit nová. Příklad Británie a Irska je podle Špidly specifický i v tom, že tamní statistiky sice evidují počet lidí, kteří za prací přišli, ale nesledují, kolik z nich se vrátilo do své rodné země.
Špidla rozhodně odmítá argumenty odpůrců volného trhu pracovních sil, kteří poukazují na ilegální zaměstnávání cizinců. „Šedá ekonomika tady byla už dávno před rozšířením Evropské unie,“ upozorňuje. Omezováním přístupu na legální pracovní trh se problém nezákonného zaměstnávání nevyřeší. Naopak se tím může ilegální zaměstnávání zvyšovat, protože lidé omezení obcházejí.
Skutečnost, že většina starých členských zemí EU volný pohyb pracovníkům z Bulharska a Rumunska odložila minimálně o dva roky (maximálně o sedm let), neznamená, že by nyní měli propadat panice ti, kteří svůj pracovní trh naopak uvolnili. Špidla to dokládá na příkladu Švédska. To bylo jednou z mála zemí, která se zcela otevřela nováčkům v roce 2004. Přesto kupříkladu Poláci, kteří to do Švédska nemají daleko, dávali přednost cestě za prací do Německa (navzdory tamním omezením) či do Británie.
O tom, kterou zemi si migrující pracovníci vyberou, rozhoduje celá řada nejen sociálních a ekonomických, ale i kulturních faktorů, jež nemůže to či ono administrativní opatření zcela ovlivnit. Špidla připomíná, že už dnes ve Španělsku pracují stovky tisíc Rumunů, jejichž řeč je španělštině poměrně blízká.

Bariéry padnou.

Vladimír Špidla je rozhodným odpůrcem bariér volného pohybu pracovníků a mnohé ochranářské argumenty, jež v minulých letech zaznívaly v západní Evropě, považuje za nesmyslné. Přesto si nemyslí, že by neochota řady zemí otevřít své pracovní trhy znamenala zásadní krizi Evropské unie. Komisař poukazuje na politické souvislosti, jež vedou některé západoevropské státy k přílišné opatrnosti. Každá země mohla zavést přechodné období, během něhož se rozhodla omezovat příchod pracovníků z nových členských zemí. To je její právo. Špidla občas v Bruselu ukazuje mapu, na níž dokládá postupné zavádění jednotného pracovního trhu Evropské unie. Přechodná období dříve či později vyprší, a když se nestane něco nepředvídaného, časem nebude co ukazovat. Bariéry pro volný pohyb pracovníků padnou.
Může však někdo zaručit, že Evropská unie znovu nezažije takové kampaně proti pracovníkům z Východu, jakou bylo proslulé tažení odpůrců ústavní smlouvy proti polskému instalatérovi před francouzským referendem? Špidla připouští, že takové nálady vždy může někdo z politických důvodů podněcovat. Na druhé straně průzkumy ukazují, že právě Francouzi se dnes obávají konkurence z nových členských zemí EU mnohem méně než dříve.