Podnikatelé nepotřebují berličky, ale svobodu

04. srpna 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
04. srpna 2003, 00:00

Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.

Stát vynakládá na jedno pracovní místo statisíce korun

Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.

Na dvanáct tisíc podnikatelských subjektů si mohlo loni sáhnout na některou z finančních podpor, které v rámci programů na podporu malého a středního podnikání poskytuje stát a další veřejné instituce. Uspokojeno bylo 48 % podniků, které požádaly o podporu a jejichž projekty byly vyhodnoceny jako perspektivní. I když se celkově z finančního hlediska jedná o více než dvousetmilionový vzrůst prostředků oproti předcházejícímu roku, z třetiny se na státní podpoře podílela podpora výstavby průmyslových zón. Prostředky pro ostatní programy s výjimkou podpory výzkumu tak byly oproti roku 2001 kráceny.

Příliš drahé pracovní místo

I přes toto zkrácení poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka, která realizuje naprostou většinu programů veřejné podpory malého a středního podnikání, svou pomoc 1804 projektům, ať již formou zvýhodněných úvěrů, záruk, příspěvků na úhradu úroků a dotací. Celkově v programech realizovaných ČMZRB bylo rozděleno přes jeden a půl miliardy korun. Díky těmto finančním prostředkům se podařilo podpořit přes tisíc pracovních míst, která by měla být vytvořena v průběhu tří let. Při zjednodušené interpretaci pak dojdeme k závěru, že jedno pracovní místo dotuje stát částkou jeden a půl milionu korun.

Dotované úvěry jen pro někoho

Vládní programy ovšem rovněž řeší otázky, které jsou spojeny s dalším problémem, a tím je nedostatek vlastních finančních prostředků u soukromých podnikatelských subjektů. Podpory poskytnuté ČMRZB zvýhodňují vybraným podnikatelům přístup k úvěrům. Z 9,1 miliardy korun šly loni 4,1 na záruky za úvěry, 4,4 na příspěvky na úhradu úroků a 0,6 miliardy bylo přímo poskytnuto formou zvýhodněných úvěrů. Na každou vloženou korunu státní podpory investovaly během tříleté realizace projektu malé a střední podniky do podpořených projektů dalších sedmnáct korun, dosáhly přírůstku účetní přidané hodnoty 5,39 Kč. Zaměstnanost v jejich podniku stoupla o dvacet procent. Vládní zpráva se podrobně zabývá celospolečenskými efekty, které díky poskytnutým podporám vznikají. Programy podle autorů zprávy pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání a zvyšují konkurenceschopnost malých a středních podniků a zároveň přispívají k rozvoji stability tohoto sektoru.

Dát příležitost všem

To vše je ovšem jedna strana mince. Z hlediska ekonomických dopadů na konkrétní situace a konkrétní subjekty jistě mají programy na podporu malého a středního podnikání význam. Důležitější pro rozvoj ekonomiky jako celku je však ekonomické prostředí. A to je určeno především právním rámcem a výší daní. Každá vybraná koruna musí někde chybět. A chybí těm, kteří neprojdou sítem ministerských koncepcí a těm, kteří jím ani procházet nechtějí. Pozoruhodné výsledky podporovaných projektů nesvědčí o moudrosti státních úředníků, ale o schopnosti podnikatelů samotných. „Vládní analýzy nikdy neřeší, zda vznikem dotovaného pracovního míst nedošlo jinde k jeho zániku,“ míní přeseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Navíc jsou finanční prostředky věnované na podporu malého a středního podnikání směšné v relaci k tomu, co odvádí podnikatelský sektor na daních. Podnikatelé si dokonce spočítali, že na jeden podnikající subjekt by připadlo asi sedm tisíc korun podpory, včetně prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti od ministerstva práce a sociálních věcí. Nižší daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění a méně byrokratické zákony by zlevnily pracovní sílu a tak umožnily zaměstnat více občanů bez jakýchkoli složitých programů a navíc by umožnily každému podnikateli za rovných podmínek dosáhnout na úvěry, které nyní stát zase jinými programy dotuje jenom vybraným. K zlepšení úvěrových podmínek by pak přispělo drastické snížení státního zadlužení, protože banky by byly nuceny hledat příležitosti i za cenu vyššího možného rizika u soukromého sektoru, tedy i u malého a středního podnikání.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Po svatbě vás vyřizování na úřadech nemine!
Máté nízké příjmy? Do penze odejděte už v prosinci
Jak prověřit (nejen investiční) firmu, která se vám nezdá
Dlužíte na zdravotním pojištění? Co dělat? Ošetří vás lékař?
Jak se nenechat nachytat na internetu
Auta
Příval malých crossoverů na český trh nebere konce. Dnes…
Plug-in hybridní kupé Polestar 1 není Volvo a vyrábět se bude v Číně
Končí norská elektrická pohádka? Na těžké Tesly se má vztahovat daň téměř 200 tisíc
Sportovní Mazda s motorem Wankel? Problémem není technologie, ale byznys
Polestar dnes představí své první auto. Bude to čtyřválcové plug-in hybridní kupé
Technologie
Windows 10 Fall Creators Update: jen malé a někdy nedotažené novinky [recenze]
Bez LTE, zato s Wi-Fi. Praha nabídne v metru bezplatný internet
Intel dává k procesorům Core i7-7700K a i7-6700K zadarmo dvě hry. Slevy zatím ne
Levnější smartphony budou zase o kus lepší. Díky Snapdragonu 636
Špičková výbava za hubičku. Archos Diamond Omega je nejlevnější mobil se Snapdragonem 835
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít