Podlomené zdraví i rozpočet

Výdaje na následky kouření se pohybují v desítkách miliard

Bronchitida, astma, rakovina, ucpané cévy… Každý kuřák asi zná výčet všech chorob, které si kouřením může přivodit. Spolu se zdravotními důsledky přináší tento zlozvyk také řadu ekonomických výdajů, na které doplácejí i nekuřáci. Evropská unie v rámci rozsáhlé tříleté kampaně proti kouření – Help pro život bez tabáku – zveřejnila několik studií, jež se zaměřily především na problematiku pasivního kouření. To významným způsobem ohrožuje lidské zdraví i životní prostředí a v konečném důsledku má velký vliv na zdravotní výdaje státu.
Jak upozorňuje lékařka Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Evropská unie vyčíslila celkové náklady na kouření na 300 eur (7800 korun) na jedince za rok, lhostejno, zda člověk kouří nebo ne. Rozpočteno na celou Českou republiku, tvoří tyto výdaje přibližně 75 miliard korun. Uvedené náklady zahrnují především léčbu chorob způsobených kouřením. Pokud bychom tedy připočetli i další položky, jako je dvanáct procent požárů, které ročně způsobí cigareta, vystoupají náklady mnohem výše. Na spotřební dani za tabákové výrobky se přitom vybere ročně přibližně 45 miliard korun. „Navíc, pokud člověk přestane kouřit, koupí si místo cigaret jiný výrobek. Peníze se z trhu neztratí,“ je přesvědčena Králíková. Stát tedy ročně kvůli kouření přichází přibližně o třicet miliard korun.

Malí závisláci Po celém světě užívá tabákové výrobky více než miliarda lidí. Počet závislých ve většině rozvinutých státech sice klesl, v ostatních zemích se ale stále zvyšuje. U nás absolutní počet kuřáků neroste, ale dramaticky stoupá procento mladých uživatelů. „V Praze je průměrný věk, kdy si člověk zapálí první cigaretu, devět a půl roku,“ uvádí poněkud šokující statistiku Králíková. Trend je o to horší, že se mladí lidé často z cigaret přeorientovávají na vodní dýmky. Přitom jedna taková dýmka obsahuje množství oxidu uhelnatého a dehtu jako dvacet až třicet cigaret. Pokud by tento vývoj pokračoval, 250 milionů současných dětí na světě v dospělosti zemře na onemocnění spojená s užíváním tabáku. Kromě dehtu, oxidu uhelnatého (CO) a nikotinu je v cigaretách obsaženo více než čtyři tisíce různých chemických látek, jako třeba kyanovodík nebo amoniak, a většinu z nich dýchají i pasivní kuřáci. Jednou z nejjedovatějších je právě CO. Váže se na červené krvinky třistakrát rychleji než kyslík, a krev v důsledku toho přenáší méně kyslíku. „Tento bezbarvý plyn zaujímá místo kyslíku v plicích, krvi a tkáních. Je toxický pro všechny orgány,“ upřesňuje doktorka Králíková.

Česko - banánová republika?
Nejnovější studie potvrzují, že na následky pasivního kouření zemře jen v České republice zhruba stejný počet lidí, kolik ročně zahyne při autonehodách, tedy kolem jedenácti set. Evropská unie odhaduje počet obětí pasivního kouření na 19 tisíc lidí ročně. Výzkum se však omezil pouze na dospělé. Pokud bychom vzali v úvahu všechny věkové kategorie, je počet postižených ještě vyšší.
Keňa, Velká Británie, Švédsko, Finsko či Francie, Portugalsko, Indie. Co mají tyto státy společného? Zákaz kouření na veřejných prostranstvích včetně restaurací. V České republice sice bylo několik pokusů o schválení zákazu kouření na veřejných místech, ale vždy byl finální zákon výsledkem kompromisu a dnes se nesmí kouřit jen ve veřejných budovách, ve vlacích, na nádražích a zastávkách. Kouření v restauracích je pouze omezeno. Provedené výzkumy přitom jednoznačně prokázaly okamžitý pokles výskytu akutního infarktu myokardu ve všech zemích, které „protikuřácký zákon“ zavedly. Navíc se nepotvrdila ani očekávání některých restauratérů o poklesu tržeb, spíše naopak. Například v New Yorku po prvním roce zákazu vzrostly odevzdané daně z pohostinského průmyslu o dvanáct procent a vzniklo deset tisíc nových pracovních míst v pohostinství jen na Manhattanu. V době propouštění a ekonomické krize je to další důvod proč seknout s kouřením úplně.

BOX
Mrtví neušetří Společnost Philip Morris zveřejnila v roce 2001 v Česku studii, ze které vyplývalo, že kuřáci jsou státu ekonomicky prospěšní. Platí vysoké daně a nakonec spořádaně zemřou dříve, než jim bude muset stát vyplácet důchody. Mrtví kuřáci tak údajně ušetřili v roce 1999 na zdravotní péči, důchodech a sociální péči o seniory 1,19 miliardy korun. Text vyvolal mezi odborníky i veřejností velký skandál, navíc se prokázalo, že Philip Morris záměrně podcenil některé náklady na léčbu nemocí vyvolaných kouřením.
Nedávná analýza studií o ekonomickém dopadu nekuřáckého prostředí na pohostinský průmysl potvrdila, že výzkumy placené tabákovým průmyslem nejsou objektivní. Všechny materiály, které varovaly před negativním dopadem zákazu kouření, byly sponzorovány tabákovými společnostmi. Přitom žádný z materiálů, jež tyto firmy nepodporovaly, neukázal negativní dopad, ale naopak růst příjmů i zaměstnanosti. Fakta
- Kouření má v Evropě na svědomí 650 tisíc úmrtí ročně, v České republice je to 18 tisíc lidí ročně. - Státy EU vydají ročně 100 miliard eur na léčbu nemocí spojených s kouřením.
- Ročně zemře v EU na následky pasivního kouření 19 tisíc lidí, v Česku kolem 1100.
- Průměrný věk, kdy dítě poprvé vyzkouší cigaretu, je v ČR 11 let, v Praze 9,5 roku.
- Tabákový kouř obsahuje 4000 látek, z čehož je minimálně čtyřicet karcinogenů.
Pramen: Evropská unie, http://www.help-eu.com

Tabulka
Méně kouře, méně infarktů Pokles akutních infarktů myokardu po zavedení nekuřáckých restaurací
Colorado*27 procent po 18 měsících
Itálie*11 procent po šesti měsících
Francie*15 procent za první měsíc
Skotsko*17 procent za první rok
Pramen: Studie o snížení výskytu infarktu myokardu ve spojení s veřejným zákazem kouření
nálepka: http://www.bmj.com