Po solární dani i bioplynová? Stát přiškrtí dotace pro nejziskovější elektrárny - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Po solární dani i bioplynová? Stát přiškrtí dotace pro nejziskovější elektrárny

,
Po solární dani i bioplynová? Stát přiškrtí dotace pro nejziskovější elektrárny
Zdroj: Tomáš Blažek, MF

Státní úředníci začnou nejpozději do dvou let kontrolovat, zda někteří podnikatelé v oboru obnovitelných zdrojů nejsou až moc ziskoví. Posvítit si chtějí hlavně na ty, kteří k provozní podpoře dostali také dotaci z evropských fondů. Výsledkem zásahu může po roce 2020 být dodatečné zdanění, případně krácení doby výplaty zvýhodněné výkupní ceny energie.

Prostor k zásahu dává české vládě notifikační rozhodnutí o českém modelu podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, které vydala Evropská komise loni na konci listopadu. Kontroly se budou týkat hlavně případů, kdy investor čerpal dotaci z evropských fondů a po dokončení elektrárny začal čerpat provozní podporu. Každá taková firma bude posouzena individuálně.

Spíše jen namátková má být kontrola ziskovosti v ostatních případech. „V případě, že se jedná o zdroje, které čerpají pouze jeden druh podpory, pak má být provedeno zjednodušené posouzení, a to na reprezentativním vzorku zdrojů,“ odpověděl mluvčí ministerstva František Kotrba.

Jak dále Kotrba uvedl, zásah se nebude týkat malých zdrojů energie, které na dotacích čerpají v tříletém období méně než 200 tisíc eur. V přepočtu se jedná o 1,8 milionu korun za jeden rok. Obavy tak nemusejí mít početní majitelé solárních panelů na střechách rodinných domků ani nadšenci, kteří si pořídili miniaturní vodní elektrárnu.


Čtěte o soumraku přečerpávacích elektráren v Německu :

Přečerpávací elektrárny přežily bombardování, Merkelovou asi už ne

Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Waldeck, kterou provozuje E.ON.


Podle informací týdeníku Euro hrozí krácení příspěvku hlavně zemědělcům a dalším majitelům bioplynových stanic. Jedná se o široké spektrum vlastníků od větších farmářů až po firmy z koncernu Agrofert. Díky souběhu investiční a provozní dotace klesla doba návratnosti vložených peněz do bioplynové stanice na sedm až osm let namísto zákonem předpokládaných 15 let.

Také Evropská komise ve svém rozhodnutí upozornila, že nejziskovější z celého „zeleného byznysu“ v Česku jsou právě bioplynové stanice. Ty mohou majiteli přinášet zisk až 10,6 procenta za rok. Zásah se může týkat také elektráren spalujících biomasu, jejichž ziskovost se díky souběhu obou typů dotací dostává až na 9,5 procenta. Bez obav naopak mohou být majitelé větrných a malých vodních elektráren, jejichž ziskovost vychází v rámci zelené energetiky jako nejnižší.

Fotovoltaické elektrárny přinášejí majitelům výnos od 6,3 do 8,4 procenta ročně, což podle bruselských úředníků odpovídá ziskovosti podnikání v oboru obnovitelných zdrojů jinde v Evropě. Nadměrné zisky totiž již dříve solárníkům odčerpala srážková daň zavedená v lednu 2011. Ta původně dosahovala 26 až 28 procent z vyplácených peněz. Po snížení na počátku roku 2014 se jedná o 10 až 11 procent a platí ji pouze majitelé elektráren spuštěných do provozu v roce 2010. Existenci této mimořádné daně Brusel v notifikačním rozhodnutí posvětil, což do budoucna otevírá cestu ke krácení podpory také u dalších typů obnovitelných zdrojů.

Dále čtěte:

Solární spory táhnou náklady ministerstva na právní služby k arbitrážím nahoru

Kupujemy panele słoneczne. Polský fond má zájem o českou fotovoltaiku

ilustrační foto


Ohodnoťte tento článek
Diskuze