Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Bohemia Energy: Z malé firmy mezi stovku největších

V roce 2005 první – a dnes v segmentu domácností a malých a středních firem největší…

Jablotron: Z půdy rodinného domku mezi renomované výrobce

Ryze česká technologická společnost s dvoumiliardovým obratem, vlastním vývojem i výrobou…

Česká zbrojovka a.s.: Nadnárodní firma s regionální odpovědností

Česká zbrojovka a.s. Uherský Brod je dlouhodobě nejdůležitější český výrobce a současně…

Po rošádách se jelo dál

01. dubna 2009, 16:41 - Mgr. Pavel Pokorný
01. dubna 2009, 16:41

Stabilizace vnitropolitické krize má přednost před řízením unie

Po vyslovení nedůvěry vládě premiéra Mirka Topolánka se zhusta přetřásá i to, jak po pádu kabinetu bude pokračovat české předsednictví Evropské unie. Má je v demisi dokončit Topolánek a jeho lidé, nebo úplně jiný politik či úředník a vláda, na nichž se aktéři současné vládní krize shodnou? Tři příklady demisí vlád, které potkaly Dánsko, Francii a Itálii během jejich evropského předsednictví v devadesátých letech, ukazují, že personální výměny hlavních postav (premiéři i prezidenti) stejně jako předčasné i prezidentské volby možné jsou. Vyplývá z nich také, že předsednictví nepředsednictví domácí politické události měly navrch, přestože se to byrokracii v Bruselu nelíbilo.

Gentleman řekl sbohem Z demise premiéra Poula Schlütera v polovině ledna 1993, tedy hned na počátku dánského předsednictví, by si mohli vzít současní politici příklad. První konzervativní předseda vlády v Dánsku po roce 1901 odstoupil po více než deseti letech u moci, protože ho zpráva vyšetřovacího výboru obvinila, že lhal parlamentu v kauze tamilských uprchlíků ze Srí Lanky – skandálu, který se odehrál již v roce 1987. Důvod na dnešní, zejména české poměry banální stačil gentlemanovi Schlüterovi k vyvození důsledků a odchodu. Jak tehdy napsal deník Neue Zürcher Zeitung: „Schlüter ztělesňoval doma i v zahraničí stabilitu. Dokázal uhlazovat dánskou vzpurnost vůči Evropskému společenství (ES, předchůdce Evropské unie – pozn. red.) tím, že apeloval na peněženky obchodníků a rolníků, rybářů a námořníků.“ Schopnému vyjednavači Schlüterovi se dařilo prosazovat proevropskou vládní linii a narazil vlastně až v červnu 1992, kdy dánští voliči v referendu těsně odmítli Maastrichtskou smlouvu posilující spolupráci členských zemí. Tato porážka možná oslabila premiérovu chuť dále vládnout a při první příležitosti se poroučel.
Novým předsedou vlády se stal taktéž „Evropě nakloněný“ sociální demokrat Poul Nyrup Rasmussen, jenž dánské předsednictví úspěšně dokončil. Dánové především v opakovaném referendu v květnu 1993 „Maastricht“ schválili. Summit v Kodani pak pod jejich vedením mimo jiné domluvil kodaňská kriteria, jež definují podmínky pro vstup kandidátů do EU.

Priorita? Prezidentská výměna Jak připustil na konci roku 1994 francouzský ministr pro evropské záležitosti Alain Lamassoure, souběžnost prezidentských voleb ve Francii (na přelomu dubna a května 1995) a předsednictví Francie EU v prvním pololetí roku 1995 vyvolá nesporně problém. A deník Libération 2. ledna 1995 přímo napsal, že prioritou Francie není předsednictví EU, ale volby prezidenta.
V případě výměny na postu hlavy státu, která navíc ve Francii ční nad vládou (viz loni při francouzském předsednictví všudypřítomný Nicolas Sarkozy), šlo před čtrnácti lety i o to, jak se s novým prezidentem změní kurz země v rámci unie. Jak víme, socialistu Françoise Mitterranda vystřídal po volbách neogaullistický kandidát Jacques Chirac, který se hlásil k takzvané Evropě národů a zejména se snažil zdůrazňovat význam „velké a silné Francie“ v budoucí Evropě. Trend co možná největšího zviditelnění země v EU i ve světě je ostatně patrný dodnes.
S nástupem Chiraka do funkce v květnu 1995 se změnil i kabinet, respektive premiér, když Édouarda Balladura nahradil Alain Juppé z téže vládní strany – Sdružení pro republiku (RPR). Příčinou demise byla Balladurova neúspěšná kandidatura v prezidentských volbách proti Chirakovi. Naopak dosavadní ministr zahraničí Juppé si za jeho podporu v kampani vysloužil úřad premiéra. Kosmetické změny ve vládě v rámci jedné strany zřejmě na francouzské předsednictví velký vliv neměly, prezidentské volby je však určitě odsunuly z popředí zájmu.

Italské vlády číslo 53, 54 a 55 Pokud lze hovořit o nějaké vládní krizi, pak se toto přirovnání hodí k poměrům, které panovaly v polovině devadesátých let v Itálii. S velkou pompou se v květnu 1994 poprvé ujal vlády mediální magnát Silvio Berlusconi, aby v lednu 1995 předal funkci Lambertu Dinimu a jeho úřednickému kabinetu. Ekonom a bývalý bankéř Dini, který byl mimochodem za Berlusconiho ministrem financí, překvapivě vydržel – vláda přežila několik hlasování o nedůvěře – až do počátku italského předsednictví (první pololetí 1996). Přitom sliboval podat demisi ihned poté, co parlamentem projde návrh státního rozpočtu na rok 1996. Stalo se to na konci prosince 1995 a reálně hrozila absurdní situace – Itálie by převzala od Španělska předsednickou úlohu v unii bez premiéra nebo dokonce bez vlády. Nenastala, i když to, co následovalo, se tomu dost blížilo.
Dini nakonec oznámil až 11. ledna 1996, že jeho vláda ztratila většinovou podporu, a proto se rozhodl odstoupit. Tehdejší italský prezident Oscar Luigi Scalfaro se jal vést politické konzultace. Uvědomíme-li si však, že se mimo jiné musel setkat s představiteli 26 parlamentních klubů, neměl to asi jednoduché. Výsledkem byla dohoda na předčasných volbách v dubnu a Dini získal pověření vést nadále kabinet v demisi.
Lapálie na italské politické scéně vyústily v historický výsledek voleb. Zvítězila koalice levicových stran Olivovník, čímž se v zemi opět po půl století dostala k vládě levice.
A nový premiér Romano Prodi si za ministra zahraničí vybral právě Diniho. Jakási kontinuita při italském řízení EU tedy zůstala zachována. Jak vidno, nějaké řešení se vždycky najde. Ze zmíněných příkladů je však jasné, že stabilizace vnitropolitické krize má přednost před předsednictvím EU, které se k tomu náhodou připlete.


Čtěte také

 Česká národní expozice na ploše 256 metrů se zaměřila především na inovace a moderní technologie v duchu konceptu Czech Republic: The Country For The Future

Česko se představilo jako partner veletrhu v Šanghaji

Lasery, optika, biotechnologie, letadla. Nejen ty představila společná česká expozice na…

před 22 minutami

 Ministerstvo obrany

Metnar bude mít nového náměstka. Obrana buduje sekci, kterou loni zrušila

Ministerstvo obrany v loňském roce rozprášilo sekci průmyslové spolupráce. Nyní se ji…

před 6 hodinami

 Šéf centristického uskupení Modrá a bílá Benny Ganc

Izrael míří k předčasným volbám, Benny Ganc vládu nesestavil

Šéf centristického uskupení Modrá a bílá Benny Ganc dnes informoval izraelského…

20. listopadu 2019

 Elektrárna Chvaletice

Ministerstvo zrušilo výjimku pro Chvaletice, případ vrátilo úřadu k projednání

Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje o…

20. listopadu 2019

Životní pojištění - ilustrační foto

Zrušení životního pojištění si pečlivě promyslete. Z daňového hlediska se tento krok nevyplatí

Institut životního pojištění přináší řadu výhod, které člověk ocení nejen v případě…

20. listopadu 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Kdo musí platit rozhlasové a televizní poplatky nejen v nájmu?
Minimální mzda v roce 2020: kdy se dovíme její výši?
Nezkusíte energii ze Slunce?
Kdy letos chodí Mikuláš?
Kdo v Brně nebude muset platit za komunální odpad?
Auta
Nejméně a nejvíce spolehlivá auta podle TÜV: Porsche 911 na…
Audi RS Q8 oficiálně: Nejrychlejší SUV Ringu má 600 koní, sofistikovaný podvozek a spoustu karbonu
Alfa Romeo modernizovala Stelvio i Giulii. Zvenku to ale téměř nepoznáte
Ford Mustang Mach-E vs. 5.0 V8 vs Tesla a spol: Srovnání cen a parametrů nejen s konkurenčními elektromobily
Modernizované Muzeum DAF se otevřelo pro návštěvníky
Hry pro příležitostné hráče