PLYNOVÉ ZOMBIE - Euro.cz

Přihlášení

PLYNOVÉ ZOMBIE

, István Lékó,
PLYNOVÉ ZOMBIE
Zdroj: Euro.cz

Obchod s Ruskem

Více než pět let tlačil ruský Gazprom na českou vládu, aby založila společný podnik s Transgasem. Kabinet to vždy odmítal a od té doby, co Česká republika dováží plyn i z Norska, nesnaží se už ani Rusové. Polomrtvý projekt si však oblíbil ministr Grégr a chce jej prosadit za každou cenu.

Obchodní dům (OD) by formálně fungoval tak, že Gazprom jeho prostřednictvím prodá plyn Transgasu a za takto získané peníze nakoupí zboží a služby, které pak prodá na ruském trhu.

Kdyby byl obchodní dům založen mezi státními monopoly (Gazprom a Transgas), pro Rusy by se otevíraly možnosti nových strategických projektů v zemích NATO (tedy už i v ČR).

Obchodní domy existují i v západních zemích, avšak jsou považovány spíše za „obětiště , kde se honorují výhodné kontrakty na dodávky plynu, které byly podepsány ještě před ropnou krizí. V západních typech OD existují dvě procenta akcií se zvláštním režimem čerpání dividend, což umožňuje ruským zástupcům vyplácet si dividendy v dolarech.

Gazprom podobné podniky založil již v Maďarsku (Panruszgáz) a na Slovensku (Slovrusgas). Maďaři na to kývli v době vlády socialisty Gyuly Horna, Slováci za panování Vladimíra Mečiara.

V době, kdy sílily tlaky Gazpromu na slovenský kabinet, aby souhlasil se založením obchodního domu, tehdejší šéf Slovenského plynárenského priemyslu Árpád Demko tento úkol splnit odmítl. Mečiar jej odvolal a na jeho místo v březnu 1997 nastoup il Ján Ducký (zavražděn letos v lednu v Bratislavě), který podnik záhy založil. Nicméně Slovrusgas nesplnil očekávání o výměně plynu za slovenské zboží. Dokonce šéf Gazpromu Rem Vjachirev v roce 1997 v listu Financial Times pokár al Slováky za to, že nabízejí zboží, které Rusko nepotřebuje.

Grégr, který se čím dál více stylizuje do role záchrance českého průmyslu, přesto doufá, že jeho obchodní dům pomůže českým podnikům zbavit se zboží, které nikdo nechce. Postupuje přitom mečiarovsky: 14. ledna 1999 nepřímo donutil k rezignaci gener álního ředitele Transgasu Miroslava Grece, který o založení obchodního domu nechtěl ani slyšet. Na jeho místo nastoupil Tomáš Tichý, který na téma obchodní dům odmítl týdeníku EURO poskytnout rozhovor.

Brouka do hlavy zasadilo Grégrovi memorandum patnáctiletého kontraktu Transgasu s Gazpromem, který byl slavnostně podepsán v Praze loni 15. října. Memorandum deklaruje, že obě strany do 30. června 1999 najdou způsob a možnosti dodávek čes kého zboží a služeb, ale pouze při nákupu ruského plynu nad objem základních dodávek. Týden po podepsání smlouvy s Gazpromem byl Transgas vystaven obrovskému tlaku některých ministrů (zejména Grégra a Fencla), aby v tomto smyslu začal okamžitě jednat. Ministři měli a dodnes mají iluzi, že ruský plyn pomůže českým podnikům vrátit se bez peněz na ruský trh.

Grégr 18. prosince 1998 vyslal Grece a šéfa svého kabinetu Roberta Sýkoru (nyní už náměstek, do jehož agendy spadá i plyn) do Moskvy, kde Rusové připustili (bez potvrzení) založení společného podniku a slíbili, že v lednu pošlou dele gaci do Prahy.

Nepřijeli. Ozval se ale Michail Krapivin, šéf firmy Gas-Invest, kterou v ČR založila dceřiná firma Gazpromu Gazexport spolu s Milanem Černým. Ten byl náměstkem ministra Dlouhého (v agendě měl i plyn) a letos v lednu jej Grégr do sadil do funkce generálního ředitele společnosti ČEZ. Černý pro týdeník EURO minulý čtvrtek uvedl, že část svého podílu ve firmě již v únoru prodal a na zbytek hledá kupce.

Krapivin přišel s návrhem, že jeho firma má pověření Gazpromu na založení společného podniku (půl na půl) s Transgasem. Firma Gas-Invest má s Gazpromem uzavřeno takzvané „agentskoje soglašenie platné do roku 2006, které jí umožňuje vyváž et z Ruska malý objem zemního plynu ročně. Jedná se o 100 až 200 milionů kubíků, což je vzhledem k ročnímu odběru ČR z ruských nalezišť (kolem devíti miliard kubíků) zanedbatelná částka. V penězích to představuje částku kolem šesti až dvanácti milionů dolarů a z toho pouze 40 procent by mělo bý t hrazeno českým zbožím. Tak malý obchod však český průmysl z bryndy nevytáhne.

K tomu, aby Rusové mohli koupit české zboží za peníze z prodeje plynu, nepotřebují další podnik. Stačí vzít peníze z konta, kam je Transgas posílá, a nakupovat. Transgas proti takzvané zbožové výměně nic nenamítá, ale nechce podíl v obchodním domě. Rusové by ale s obchodním domem souhlasili, jen když do něj vstoupí s padesátiprocentním podílem i Transgas.

Gas-Invest navíc hodlá prosadit, aby se dodávky plynu pomocí společného podniku uskutečnily nad rámec základního kontraktu, což Transgasu nevyhovuje, protože nemůže garantovat, že tolik plynu bude potřeba.

Kromě toho dodávky plynu od společného podniku by zřejmě zhoršily podmínky dovozu podle základního kontraktu. Ty totiž kryjí nejméně do roku 2005 předpokládané potřeby ČR, tedy pro „plyn navíc nelze v nejbližších pěti letech nalézt na českém trhu uplatnění. A dá se rovněž předpokládat, že Gas-Invest bude usilovat alespoň o minimální přirá žku k ceně plynu dodávaného společným podnikem, tudíž bude obtížně vyčíslitelný ekonomický přínos z možných dodávek českého zboží.

Dalším problémem je založení společného podniku mezi státním Transgasem a soukromým Gas-Investem. Kdo prověří činnost podniku z hlediska ochrany státních strategických zájmů při zásobování České republiky zemním plynem?

Efekt, který Grégr od tohoto společného podniku očekává, bude tedy minimální, navíc provázen riziky. „Stejně se nic nevyveze, protože když Rusové budou chtít něco koupit, tak oni řeknou co a za kolik, nikoli Grégr, řekl v rozhovoru pro týdení k EURO zástupce Transgasu.

Navíc podle informací týdeníku EURO nemá Grégrův resort k dispozici analýzu ruského trhu. Ministr má zřejmě představu, že přijde do obchodního domu a nařídí Rusům, aby odebrali pět tatrovek.

Někteří odborníci tvrdí, že obchodní dům by měl vzniknout i za cenu rizik. Prý už jen proto, aby po čase Zemanově vládě nikdo neomlátil o hlavu, že promarnila šanci dostat se na ruský trh. Proto otázku založení obchodního domu bude projednávat tento týden rusko-česká mezivládní komise.