Petr Holub: Potřebujeme chytřejší „Zelenou úsporám 2“

14. září 2011, 07:55 - Dalibor Dostál
14. září 2011, 07:55

V energeticky úsporném stavění ujel Česku vlak. Iniciativa Šance pro budovy, jejímž koordinátorem je Petr Holub, se proto snaží ospalý sektor rozhýbat.

Foto: Jakub Stadler

V Rakousku se staví již nyní asi 20 procent budov v pasivním standardu, v Česku je těchto budov zhruba 250. Proč jsme v této oblasti tak dramaticky zaspali?

V Rakousku je historicky silnější ekologické povědomí obyvatel. Stavbou pasivních domů tak přirozeně spojují ochranu životního prostředí, kvalitní bydlení a úspory provozních nákladů. Rakousko jako vojensky neutrální země si také dříve začala uvědomovat důležitost nezávislosti na dovozech paliv odjinud, čehož jsou úspory energie to nejlepší a nejtrvalejší řešení. Teď jde o to, aby Česká republika tuto ztrátu dohnala. A v tom chce iniciativa Šance pro budovy pomoci.

Členem vašeho sdružení je stovka tuzemských firem, včetně významných stavebních společností. Proč aktivněji nevyužívají nízkoenergetické stavění již nyní?

Běžně se u nich podíl nízkoenergetického stavění již nyní pohybuje na úrovni 20 až 30 procent, u některých více. Pro další rozšíření je však potřeba nastavit rámec pro transformaci celého trhu. To zahrnuje zvýšení povědomí kupujících, že investiční náklady na metr čtvereční nejsou vše, že je potřeba k nim ještě přičíst náklady na provoz domu či bytu, kde jsou energie významnou položkou. Tím se zvýší procento investorů, u nichž bude nabídka úsporného bydlení komparativní výhodou, ne nevýhodou. Dalším nástrojem je zvýšení legislativních požadavků, v postupných a předvídatelných krocích, tak aby se posunula kvalita všech stavěných či renovovaných budov.

V čem se budou lišit domy s téměř nulovým standardem od pasivních domů?

Budova s téměř nulovou spotřebou jde ještě dál. Vedle nízké spotřeby energie také pokrývá velkou část této spotřeby z obnovitelných zdrojů umístěných přímo na budově či v okolí. Je to další krok směrem k soběstačnosti majitele na zásobování energií odjinud. S klesajícími cenami obnovitelných zdrojů, včetně zatím nejdražší fotovoltaiky, se bude tento koncept více prosazovat.

O kolik procent jsou energeticky úsporné stavby dražší ve srovnání s klasickými domy?

Otázka je, jak tyto vícenáklady spočítat. Z nedávné vlastní zkušenosti vím, že nabídka různých stavebních firem na úplně stejné práce se může lišit i o 30 procent. To je významně více, než může činit rozdíl z důvodu lepšího energetického standardu. Ale obecně průzkumy ukazují, že budova v pasivním standardu je zhruba o pět až 10 procent dražší než doposud běžná, tedy o několik tisíc na metr čtvereční. Na druhou stranu tím, že například nemusíte vždy použít radiátory a okna už nejsou studená, se zvyšuje efektivní obytná plocha.

Za jak dlouho se tyto vyšší náklady vrátí v současnosti a za jak dlouho například v roce 2020, při předpokládaném růstu cen energií?

Kompletní energeticky úsporná renovace domu má při dnešních cenách energie návratnost řekněme 20 až 25 let. Cena energie však neustále roste a růst bude. Roční růst byl v České republice za poslední dekádu šest procent v nominálních hodnotách a 3,5 procenta v reálných hodnotách, tedy po odečtení inflace. Po roce 2020 tedy výpočty ukazují, že návratnost stejných opatření klesne na osm až 10 let. Kdo v té době nebude mít úsporný dům, bude si rvát vlasy hrůzou nad účty za energie.

Navrhujete, aby se v Česku od roku 2013 stavěly jen nízkoenergetické budovy a od roku 2015 jen budovy pasivní. Dá se to reálně stihnout?

Stihnout se to dá, technologie na trhu jsou a alespoň část stavebního sektoru takové budovy umí postavit. Samozřejmě je potřeba zajistit, aby nedošlo ke zmaření investic u projektů, které jsou již připraveny. To znamená, že naše doporučení se vztahují k datu podání žádosti o stavební povolení, tedy k úkonu, který může investor plně ovlivnit.

U nově postavených veřejných budov má být téměř nulový standard již od roku 2018. Vzhledem k tomu, že v této kategorii bývají velké projekty, kde jejich plánování i výstavba trvají několik let, je datum změny velmi blízko. Jsou na to státní správa a samosprávy připraveny?

Role iniciativy Šance pro budovy je v tom, veřejné správě asistovat. Nyní s odborníky zkoumáme, kde jsou úzká hrdla v zavedení téměř nulového standardu, jakkoliv definice zatím není přesná. A jak tyto bariéry odbourat. Dřívější datum pro veřejné budovy vychází z konceptu, že veřejná správa má jít příkladem. Ostatní budovy mají toto datum stanoveno na rok 2020.

Domy s téměř nulovým standardem počítají s vlastní výrobou elektřiny, mimo jiné ze solárních článků na střechách. Co říkáte trvajícímu stop stavu na připojování nových fotovoltaických elektráren?

Vývoj kolem fotovoltaiky je tristní. A všichni to svalují na tento zdroj. Přitom na vině je špatná regulace ze strany státní správy. Kdyby dokázala pružně reagovat na razantní snížení investičních nákladů, tak jako to udělala vláda v Německu, tak to mohlo vypadat jinak. Věřím, že se fotovoltaika na střechy brzy vrátí. Určitě zapadá do konceptu energeticky soběstačných budov. A že elektroenergetická síť bude transformována na chytrou síť, která tyto zdroje může efektivně řídit. Stejně jako se přešlo od velkých sálových počítačů a pevných telefonních linek k notebookům a smartphonům, tak i tento vývoj je možný.

Chod superúsporných budov bude muset řídit počítač. Nestane se bydlení pro lidi příliš přetechnizované a neutratí peníze, které ušetří za energii, servis

a údržbu pokročilých technologií?

U rodinných domů to tak nemusí být. Už nyní by měl každý mít na kotli určitou regulaci. Podobná regulace se pak přidá na vzduchotechnickou jednotku s rekuperací odpadního tepla, která zajistí stálý přívod předehřátého čerstvého vzduchu. Nic složitého. Samozřejmě u velkých budov je to high-tech. Firmy jsou schopny například zajistit, aby v místnosti u oken svítila světla méně než na druhé straně a aby se tyto oblasti postupně posouvaly tak, jak jde slunce po obloze.

Petr Holub (35)

Je koordinátorem Šance pro budovy, společné iniciativy České rady pro šetrné budovy a Centra pasivního domu. Obě tyto asociace sdružují odborníky a firmy ze sektoru energeticky úsporných budov. Holub dříve působil jako ředitel odboru udržitelné energetiky na ministerstvu životního prostředí. Vystudoval fyziku (Bc.) a environmentální studia (Mgr.), obojí na Masarykově univerzitě v Brně.

V programu Zelená úsporám nyní chybějí peníze. Obejde se přechod na úplně jinou dimenzi stavebnictví bez státní podpory?

Zelená úsporám nabízela dotace. To bylo z důvodu podmínek Kjótského protokolu, odkud peníze plynuly. Myslím, že nyní je čas na chytřejší finanční nástroje, které zajistí i větší pákový efekt. Mohou to být nízkoúročené půjčky, odečitatelné částky z daně z příjmu vlastníka nemovitostí nebo podpora hypoték navázaná na dosažení určitého energetického standardu. Zde se můžeme inspirovat v zahraničí, kde s kombinací podobných nástrojů mají zkušenosti.

Kde tedy chcete peníze na podporu nízkoenergetického stavebnictví získat, když v Česku nemá příliš tradici a první větší pokus tohoto typu velmi rychle vyčerpal peníze?

Toto je pro nás nejdůležitější politická debata tohoto půlroku. Stát má příležitost vydělat peníze v aukcích emisních povolenek. Z těchto výnosů – mezi lety 2013 a 2020 se odhadují na 185 miliard korun, dokonce i bez oněch 50 miliard, které pravděpodobně stát dá elektrárenským společnostem zdarma – je možné hradit program, jenž pomůže modernizaci českého stavebnictví. Už o Zelené úsporám řekly jak NERV, tak Evropská komise, že šlo o velmi dobré opatření na podporu ekonomické obnovy.

 

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Co je dobré vědět o otcovské dovolené po porodu v roce 2018?
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Auta
Další věc, která zamotá pražským taxikářům hlavu: Uber…
Škoda spustí výrobu elektromobilů v roce 2020, plug-in hybridů o rok dřív
Tajemný prototyp z českých silnic přišel o maskování. Jedná se o nové Lynk&Co 02
Elektrický tahač Tesla Semi má po premiéře. Někteří ho ale za žádný zázrak nepovažují
První upoutávky na Mercedes-Benz CLS ukazují předek a digitální interiér
Technologie
6 tipů na profesionální programy. Fotoeditory, e-maily či myšlenkové mapy [Vánoce 2017]
Google vytvoří lepší Street View. Budovy už nebudou roztrhané
Dostupnost šestijader Coffee Lake se asi zlepší v půli prosince, Intel spustí další linku
Operátoři slibují „datování bez počítání“. Je to prachsprostá lež [komentář]
Tip: Firefox vám poradí, čím nahradit nefungující doplňky. Jak na to?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít