Paragraf číslo 224 je legislativní paskvil

11. února 2008, 00:00 - Petra Sýkorová
11. února 2008, 00:00

MILAN GALVAS - Povinnosti, které toto ustanovení zaměstnavateli ukládá, jsou nejen nejasné, ale i nevymahatelné. „Zmíněný paragraf by měl být ze zákoníku práce odstraněn,“ říká Milan Galvas z Masarykovy univerzity.

Paragraf číslo 224 zákoníku práce není oblíbený ani na akademické půdě. Toto ustanovení se nelíbí například Milanu Galvasovi, vedoucímu katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Masarykovy univerzity: „Je to pozůstatek staré úpravy, kdy stát upravoval vztahy ve svých podnicích do detailů. Včetně toho, jak mají jeho organizační složky pečovat o zaměstnance. Šlo o paternalismus, typický pro totalitní režim, kdy se stát montoval lidem do života v maximální míře.“

I Galvas si myslí, že našemu právnímu řádu by prospělo zrušení tohoto paragrafu: „Zákonodárce v současném zákoníku práce sice upravil tuto pasáž poněkud jinak, obsahově se ale od zákoníku z roku 1965 moc neliší. Dalo by se říci, že je to legislativní paskvil, který do zákoníku práce nepatří. Pouze bod, týkající se pracovnělékařské péče stanovuje zaměstnavatelům jedinou povinnost, která by měla být upravena zákonem. Všechno ostatní by mělo být upravováno kolektivními smlouvami.“ Podle Galvase si ale zaměstnavatelé z paskvilu těžkou hlavu dělat nemusejí: „Je třeba zdůraznit, že v případě paragrafu 224 se jedná o normy bez sankce. Jestliže zaměstnavatel nevytváří podmínky pro uspokojování tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců, nemůže za to být nijak postižen. Způsob plnění je neurčitý – a plnění je proto v podstatě nevymahatelné.“

Na otázku, co přesně uvedený paragraf po zaměstnavateli chce, Galvas odpovídá: „Nevím. Jde o úpravu velmi kusou, nekonkrétní a nepřípustně kazuistickou. Toto ustanovení nemá v podmínkách tržního hospodářství v zákoníku práce místo.“

A jak by podle něj měla být situace řešena? „Otázky péče o zaměstnance by měly být předmětem kolektivního vyjednávání a kolektivních smluv, reflektujících podmínky a možnosti konkrétních zaměstnavatelů. Zákon by měl stanovit jen minima práv zaměstnanců – minimální dovolenou, minimální odstupné a podobně. A pak určitá maxima požadavků zaměstnavatelů – například maximální délku pracovní doby a maximum přesčasů.

Ostatní podmínky by si měli upravit po dohodě se zaměstnanci kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatelé sami.“

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
10 příkladů, kdy můžete, nebo nemůžete uplatnit slevu na manželku
Daňové přiznání: jak si odečíst hypotéku z daní
Jak založit vlastní e-shop?
Objevte odčitatelné položky. Na daních vám ušetří tisíce korun
Máte správně nastavené zálohy za energie? Poradíme vám, jak na to
Auta
Hyundai Santa Fe nové generace: Cestování jako v bavlnce
Ženeva: Polestar oficiálně potvrdil účast. Veřejnosti ukáže „elektrické sportovní hybridní GT“
Škoda v Ženevě: Superb s nižším výkonem kvůli emisím a Octavia RS s paketem Challenge Plus
Také nové Volvo V60 má po premiéře. Hybridy budou v nabídce hned dva
Galerie: Opel Insignia Country Tourer na českém trhu. Výrazně sází na komfort
Technologie
T-Mobile: Průměrný zákazník už spotřebuje přes 1 GB dat za měsíc
uTorrent Web: torrenty pro nováčky, kteří chtějí streamovat video
Warhorse Studios slaví. Prodalo se již milion kopií Kingdom Come: Deliverance
V Microsoft Storu se objevily tři varianty samostatného kancelářského balíku Office 2016
Čtečky nejsou jen Kindle. PocketBook InkPad 3 láká na jemný displej a hodně funkcí
Hry pro příležitostné hráče