Panelstory aneb Obchodní spory, co se vlečou - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Panelstory aneb Obchodní spory, co se vlečou

,
Panelstory aneb Obchodní spory, co se vlečou

Jestli se má ve světové ekonomice hrát podle pravidel, musí být spravedlnost rychlejší.

Nemusíte být stejně netrpělivý člověk jako současný prezident Spojených států, aby se vám zdálo rozhodování mezinárodních obchodních sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO) příliš zdlouhavé. Možná by se Donald Trump tak často neuchyloval k jednostranným ochranářským krokům, kdyby se kola spravedlnosti otáčela rychleji. Protože hrát podle pravidel fakticky znamená, že americký prezident se dvěma volebními termíny v kapse si na rozhodnutí ve věci podané, sotva vstoupil do Oválné pracovny, dočká v politickém důchodu. S přihlédnutím k níže uvedenému člověk trochu lépe chápe, proč americké úřady hledaly, až našly skoro 60 let staré zvláštní zmocnění pro prezidenta Spojených států, které ho opravňuje přijmout exekutivní opatření proti dovozu ohrožujícím americkou národní bezpečnost. Kongresu a WTO navzdory.

Momentálně nejlepším příkladem „výkonu práva v aspiku“ jsou spory mezi dvěma rivaly leteckého průmyslu, kteří sice dohromady ovládají celý světový trh velkých dopravních letadel, ale bijí se mezi sebou jako koně.

Airbus a Boeing. Kdo žere víc?

Když Světová obchodní organizace obdržela od Spojených států žádost na zahájení konzultací o nedovolené podpoře vývoje a výroby velkých civilních letadel Airbus ze strany některých členských zemí a samotné EU, psal se říjen 2004. Částka přiznaná historicky ve prospěch Airbusu zněla na 22 miliard dolarů. O rok později přišla žádost o ustavení panelu, který měl posuzovat, zda k poskytnutí nedovolené podpory došlo. V roce 2011 dospěl „tribunál“, v byrokratickém jazyce označovaný jako Dispute Settlement Body (DSB), k závěru, že se tak stalo, a stanovil půlroční lhůtu, v níž mělo dojít k odstranění podpor ze strany žalovaných.

EU na to reagovala stanoviskem, že tak učinila, s čímž Spojené státy nesouhlasily. Následně dospěly příslušné odvolací instance WTO k závěru, že u některých nových typů letadel (A350 a A380) v „zaváděcí pomoci“ pokračovala, což zakládá možnost odvetných opatření.

 Řešení sporů podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO)

EU není z těch, kdo házejí flintu do žita, jenomže v tomto případě už vyčerpala po čtrnácti letech všechny možnosti, teď jde fakticky už jen o výrok, kolik mohou Američané jako kompenzaci uplatnit.

Úřad federálního obchodního zmocněnce Roberta Lighthizer (U. S. Trade Representative, USTR) už před dvěma týdny sestavil předběžný seznam položek dovážených ze zemí Evropské unie, z nichž se na základě připomínkového řízení a veřejného slyšení vyberou ty, na něž budou uvaleny celní přirážky. Celkově by mohlo jít o 11,2 miliardy dolarů. Šéf Lighthizer prohlásil, že s uvalením cel si Američané počkají až na potvrzení částky od WTO, což by mělo být někdy v létě. V tomto případě to bude „výhra přesně podle pravidel“.

Kuriózní na tom bude, že újma se bude vztahovat i na podpory poskytnuté na vývoj dvoupatrového obra A380, který se přestane vyrábět – pro nedostatek zakázek.

Když ty, tak já taky

To by bylo, aby EU nenašla něco na Boeing, který dostává tučné zakázky na vývoj a výrobu speciálu od Pentagonu, a může tak křížově subvencovat i civilní výrobu. Paralelně se stížností Američanů na Evropskou unii proto EU vyrukovala se svým vlastním podáním k WTO na poskytování různých typů nepřímé podpory různými složkami americké exekutivy. Když vy, tak my taky, s tím rozdílem, že EU přihodila miliardu a újmu vyčíslila na 23 miliard dolarů.


Přečtěte si esej: Šílenství velikánů

 Ilustrace k eseji Šílenství velikánů


Opět se dala do pohybu procedura ověřující, zda k takové podpoře došlo, zda byla „nedovolená“, a postupem času se tak částka snižovala. Část podpor zastavily samotné americké úřady (daňové odpočty související s exportem) a v roce 2012 zůstaly sporné podpory ve výši 3,25 miliardy, z čehož připadala většina (2,6 miliardy dolarů) na výzkumné granty od NASA, něco na výzkumné programy z Pentagonu a asi půl miliardy získal Boeing v rámci úlev na státních a municipálních daních. V roce 2017 se postupně vyčistily i ostatní vyčíslené újmy, neboť odvolací instance WTO dospěly k závěru, že se jednalo o povolené podpory, s jednou výjimkou daňového odpočtu uplatňovaného ve státě Washington. Boeing dneska tvrdí, že je v případě žalob EU uplatněných u WTO úplně čistý. Může se tak soustředit na patálie kolem Boeing 737 MAX. Bude mít co dělat.

Proč je řešení sporů před WTO pro Česko důležité?

Zbývá si odpovědět na otázku, proč nás má komplikovaný a zdlouhavý systém řešení sporů před WTO vlastně zajímat? Protože respektování pravidel malými i velkými je to jediné, co svět dělí od obchodní války. Pro velké to není dobré, pro malé zničující. Tomu lze rozumět, ale zkuste rozluštit zjednodušený postupový diagram, který přebíráme od WTO. Není divu, že někomu bouchají saze a vyhrožuje, že pokud se tato organizace nezreformuje, tak z ní vystoupí.

Potřebu změny nejlépe vystihuje vysvětlivka WTO ke schematickému obrázku: Některé uvedené časové lhůty jsou maximální, některé minimální, některé závazné, jiné nikoli.

Čtěte komentáře Miroslava Zámečníka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze