Osvěta spotřebitele, nebo výrobců?

18. června 2007, 00:00 - PETR HAVEL
18. června 2007, 00:00

Avizované rozšíření spektra nutričního značení na obalech potravin je na první pohled docela dobrá iniciativa. Není pochyb o tom, že informace o přítomnosti mastných kyselin, obsahu solí či vlákniny je pro dietetickou hodnotu výrobků a jejich vliv na lidský organismus podstatná.

Avizované rozšíření spektra nutričního značení na obalech potravin je na první pohled docela dobrá iniciativa.

Není pochyb o tom, že informace o přítomnosti mastných kyselin, obsahu solí či vlákniny je pro dietetickou hodnotu výrobků a jejich vliv na lidský organismus podstatná.

Je ale otázka, zda má spotřebitel o tomto vlivu dostatek informací, aby mohl nové údaje o složení potravin skutečně racionálně využít. A úplně primární otázka je, zda má spotřebitel vůbec zájem uvedené informace znát a nakolik je schopen orientovat se v často protichůdných tvrzeních propagátorů stravovacích modelů o tom, jak které látky na organismus působí. Z výzkumů prováděných Evropskou unií navíc doposud vyplývalo, že drtivá většina spotřebitelů zájem o informace na obalech nemá. Podle všeho proto, že jich je tam poněkud moc.

Pravděpodobně by určité informace, například právě týkající se nutričního složení, mohly a zřejmě i měly na obalech potravin zůstat. Naproti tomu by bylo ale zapotřebí ze seznamu jiné povinně uváděné údaje vyjmout. Méně je prostě někdy více, nehledě na to, že se stále rostoucí množství informací na obaly zejména menších výrobků už pomalu nevejde.

Ačkoli je nárůst informací Bruselem i některými výrobci odůvodňován zejména osvětou spotřebitele, jedná se ale také o ochranářská opatření vůči potravinářské produkci z takzvaných třetích zemí. Pro výrobky z Číny nebo Jižní Ameriky povinnost uvádět množství „evropských údajů“ neplatí, což umožňuje evropským výrobcům poukazovat na nižší kvalitu. Příkladem za všechny je unijní shoda v označování biopotravin, které musejí obsahovat kód certifikované kontrolní organizace. Samozřejmě je teoreticky možné, že si své kontrolní organizace nechají posvětit Bruselem dovozci kuřat třeba z Thajska, spíše však do různých administrativních tahanic nepůjdou.

Závazná struktura údajů na evropských potravinách je tedy mimo jiné překážkou zahraničního obchodu. Má to logiku. Světový trh s potravinami čeká liberalizace, což otevře rozhodně větší než současný prostor pro expanzi zboží z třetích zemí právě do Unie.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když končí platnost řidičského průkazu...
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Chcete mít jako živnostník slušný důchod?
Rozhovor se zakladatelem Trip.market aneb jak si sestavit dovolenou podle vlastních představ
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Auta
I myslivci mají své sny. Bentley představuje lovecké…
Tesla Roadster: Z 0 na 100 za 1,9 s a z 8000 dolarů na 0 za minutu (komentář)
Volvo oficiálně odstartovalo výrobu svého historicky prvního malého crossoveru
Mercedes-Benz třídy A dostane nový interiér. Změnilo se toho hodně
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být levnější, ale velmi přesný
Technologie
Tip: Lidl prodává nejlevnější kabel Lightning MFI pro iPhone a iPad
VR brýle Windows Mixed Reality dostaly podporu SteamVR. Získají katalog až 2000 her
Hodinky Misfit Command jsou trochu chytré a vydrží nabité celý rok
Vypnete lokalizační služby a vyjmete SIM. Android vás může sledovat i tak
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít