STAVEBNÍ SPOŘITELNY Přenos informací mezi finančními institucemi a jejich externími prodejci občas není ideální. Komunikační šumy také pravděpodobně stojí v pozadí poplašných zvěstí, které nedávno proběhly Prahou: stavební spořitelny odmítají svým klientům navyšovat cílové částky spoření.
**STAVEBNÍ SPOŘITELNY
Přenos informací mezi finančními institucemi a jejich externími prodejci občas není ideální. Komunikační šumy také pravděpodobně stojí v pozadí poplašných zvěstí, které nedávno proběhly Prahou: stavební spořitelny odmítají svým klientům navyšovat cílové částky spoření.
Cílová částka je ve stavebním spoření klíčovým pojmem. Jde o souhrn vkladů klienta, státní podpory a úročení obou. Úrok je samozřejmě dosti podstatný, přitom je standardně vyšší pro smlouvy uzavřené do konce roku 2003 (kdy se také snížil státní příspěvek). Tehdy činil i pět procent, přičemž pro smlouvy sjednané po tomto datu se bez výjimky pohybuje do dvou procent. Údajně negativní postoj spořitelen ke zvyšování cílových částek se měl týkat právě „starých“ smluv. Spořitelny to jednoznačně odmítají. „Umožníme každému klientovi, který uzavřel smlouvu o stavebním spoření před koncem rokem 2003, navýšit si cílovou částku, jestliže jeho úspory na účtu dosáhly zvolené cílové částky a on není ještě rozhodnut, jak se smlouvou naloží. Tuto službu nabízíme při zachování státní podpory ve výši až 4500 korun ročně a při současné změně úročení vkladů na dvě procenta,“ říká Zdenka Blechová ze Stavební spořitelny České spořitelny.
„Byli bychom sami proti sobě, každé navýšení cílové částky je pro nás nový obchod,“ vyvrací podezření Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS). Stejný postoj zaujaly i další spořitelny. „Navýšení cílové částky naše stavební spořitelna umožňuje bez ohledu na datum uzavření smlouvy,“ říká Lucie Badová z HYPO stavební spořitelny a jinými slovy totéž i Tomáš Vasary ze spořitelny Raiffeisenbank.
Údajná neochota spořitelen ke zvyšování cílových částek, od kterých se odvíjí také výše státního příspěvku, by teoreticky mohla být motivována tlakem ze strany ministerstva financí. Na dotaz Profitu Jaroslav Růžek z tohoto ministerstva takovou možnost vylučuje: „Zvyšování či nezvyšování cílové částky je plně v pravomoci každé stavební spořitelny, v rámci její obchodní strategie. Ministerstvo k tomuto problému nevydalo žádný dokument, ani doporučení.“ Podezření ze státní intervence vyvrací i Trávníček z ČMSS, největší domácí stavební spořitelny: „Výše cílové částky se už dávno neodvíjí od státní podpory. Pro staré smlouvy z tohoto hlediska byla nejvýhodnější měsíční úložka 1500 korun, která zaručovala inkasování maximálního příspěvku státu ve výši 4500 korun. (V pětiletém spořicím cyklu tak optimální cílová částka bez úročení činila bez úroků zhruba 120 tisíc korun -poznámka redakce.) U nás dnes v průměru činí 250 tisíc korun. Zákazníci ji evidentně určují spíše podle odhadu svých budoucích úvěrových potřeb než maximalizace státní podpory.
Navyšování cílových částek tedy podle všeho nepředstavuje pro klienty stavebních spořitelen žádný problém. Jinou věcí jsou podmínky takové změny: snižuje se úročení, někdy je ve hře poplatek za změnu smlouvy apod. Finanční poradci proto doporučují podmínky změny smlouvy důkladně prostudovat.
ČLÁNKY DO MAILU