Menu Zavřít

Okolo Frýdku bavlna

11. 12. 2006
Autor: Euro.cz

ADOLF LANDSBERGERFrýdek a Místek byly až do roku 1943 samostatnými městy. V obou se velmi dařilo textilnímu průmyslu, který ovládali především židovští podnikatelé.Známé byly rodiny Munků, Neumannů či Lembergerů; nejvýznamnější roli však hráli Landsbergerové.Plátenictví je na Frýdecku a Místecku doloženo již v 16.

ADOLF LANDSBERGER Frýdek a Místek byly až do roku 1943 samostatnými městy. V obou se velmi dařilo textilnímu průmyslu, který ovládali především židovští podnikatelé. Známé byly rodiny Munků, Neumannů či Lembergerů; nejvýznamnější roli však hráli Landsbergerové.

Plátenictví je na Frýdecku a Místecku doloženo již v 16. století. Látky zpočátku vyráběli jen soukromí tkalci, zboží od nich ale později začali odebírat i majitelé mandlů, bělidel a valch, čímž vznikly jednoduché výrobní řetězce.

Počátkem 19. století byla produkce lněných tkanin postupně nahrazována bavlnářstvím, protože Slezsko nebylo v pěstování lnu soběstačné. Malé dílničky se začaly rozšiřovat a roku 1832 zahájila výrobu i první zdejší manufaktura Josefa Munka.

Až do 70. let 19. století byl technologický rozvoj pomalý, protože chybělo napojení na železniční dráhu. Jakmile se však podařilo tento nedostatek odstranit, vyrostla ve Frýdku řada nových textilních továren. Velké podniky zde měli Alois Lemberger, bratři Neumannové a již zmíněný Josef Munk. Všechny ale nakonec zastínila rodina Landsbergerů, která vedle tiskárny kartounů, bělidla a tkalcovny vybudovala ve městě i moderní mechanickou přádelnu.

POKROKOVÝ BAVLNÁŘ

Landsbergerové pocházeli původem z Polska. Filip Landsberger se narodil roku 1812 ve vesničce Wygoda u Skoczowa a do Místku přišel teprve v průběhu 40. let předminulého století. Usadil se v místní části Koloredov, kde žila velká židovská menšina, a otevřel si zde hospodu. Postupně začal obchodovat i se zemědělskými produkty a textilem, čímž získal značný majetek. Roku 1851 měl již tolik peněz, že si mohl ve Frýdku založit vlastní tiskárnu hrubších bavlněných látek, takzvaných kartounů.

O čtyři roky později podnik rozšířil ještě o mandlovnu, bělidlo a úpravnu látek. Všechny provozy vybavil nejprve stroji na vodní pohon, již roku 1856 ale začal využívat páru. V nedalekých frýdlantských železárnách si nechal vyrobit parní stroj a stal se tak prvním bavlnářským podnikatelem ve Frýdku, jehož manufaktura se mohla pochlubit označením „Cottonfabrik“.

Dlouhou dobu neprováděl vlastní tkalcovskou výrobu, ale práci zadával drobným výrobcům z okolních vesnic. Teprve roku 1869 vybudoval centralizovanou tkalcovskou manufakturu, vybavenou několika desítkami strojních stavů dovezených z Anglie.

 Letecký pohled na současnou podobu podniku

STROJNÍ PŘÁDELNA

Počátkem 70. let předminulého století se do vedení společnosti dostali také Landsbergerovi synové Ignác a Adolf. V letech 1870 až 1878 vznikla na Nádražní ulici další tkalcovna se šlichtovnou a firma se tak zařadila k největším textilním podnikům ve městě.

Roku 1882 převzal vedení firmy Adolf Landsberger a rozhodl se ve svahu nad železniční tratí vybudovat strojní přádelnu bavlny. Závod vybavený anglickými spřádacími stroji byl první svého druhu na FrýdeckoMístecku a práci v něm našlo více než tři sta dělníků. Roku 1894 sice téměř celá budova shořela, do jednoho roku se ji ale podařilo obnovit a dokonce ještě vylepšit.

Stavba se změnila v monumentální čtyřpodlažní objekt, jehož střechu zdobily dva velké zásobníky vody.

V letech 1888 až 1889 byla vybudována ještě odpadová přádelna, která zpracovávala nejen vlastní odpad, ale také zbytky z dalších frýdeckých přádelen. Krok to byl velmi prozíravý a firmě přinesl další výrazné zisky.

Pod vedením Adolfa Landsbergera podnik vzkvétal. Roku 1900 měl již dva tisíce dělníků, přes tisíc tkalcovských stavů a čtyřicet tisíc vřeten. Vývoz přitom již směřoval nejen do celého Rakouska-Uherska, ale i do dalších zemí světa, například do Indie, severní Afriky či Anglie.

Firma, vystupující pod dlouhým názvem „Adolf Landsberger, c. k. privilegovaná první rakousko-slezská mechanická přádelna bavlny a lnu, tkalcovna, bělidlo a úpravna“, postupně získala i některé konkurenční podniky a stala se opravdovým gigantem. Ovládla frýdeckou přádelnu Bužek & spol., místeckou tkalcovnu Viktora Žabenského a nakonec i celou továrnu Josefa

Munka.

Rozmach podniku zabrzdila teprve celosvětová hospodářská krize ve třicátých letech a následný nástup nacismu v Německu. Rodina Landsbergerů se kvůli židovské víře ocitla v ohrožení a její členové museli z republiky utéct. Do továrny nastoupilo hned počátkem druhé světové války německé vedení a zahájilo válečnou výrobu.

SLEZANÉ SE NEDAJÍ Již roku 1945 byl bývalý podnik Adolfa Landsbergera znárodněn a spolu s dalšími frýdeckými textilkami začleněn do nově vzniklých Slezských bavlnářských závodů. Čtyři největší bavlnářské firmy ve městě se tak sloučily v jeden celek a výrobky začaly pro export označovat známkou SICO, vzniklou z počátečních slabik anglického názvu společnosti (Silesian Cotton Mills).

V dubnu roku 1958 byl do podniku začleněn ještě závod Buchlovan se sídlem ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Výraznější změny ale přišly teprve po roce 1989. Slezské bavlnářské závody byly přeměněny na akciovou společnost Slezan, která následně prošla privatizací.

BRAND24

Dnes je podnik, složený z bývalých frýdeckých textilek, jedním z posledních slezských výrobců bavlny, kterého ještě nesmetla levná čínská konkurence. Zisk společnosti se sice v posledních letech snižuje, tlaku se ale stále daří odolat. Zatím.

FILIP LANDSBERGER (1812-1882)Textilní podnikatel Filip Landsberger se narodil roku 1812 v polské vesničce Wygoda u Skoczowa. Po absolvování místní školy se přesunul do nedalekých Wilamowic, kde začal provozovat pohostinství. Roku 1835 se oženil s Netti Zippelovou, s níž měl syny Adolfa a Ignáce. Po roce 1841 přesídlil do Koloredova, místní části Místku, kde si opět otevřel hospodu. Brzy ale začal obchodovat i s textilem a roku 1851 založil vlastní tiskárnu kartounů. V průběhu padesátých let podnik výrazně rozšířil a přešel na parní pohon. Do podniku brzy nastoupili i oba synové, kteří vedení společnosti postupně převzali.
ADOLF LANDSBERGER (1840-1914)Syn židovského podnikatele Filipa Landsbergera se narodil 6. května 1840 v polských Wilamowicích. Do rodinného podniku ve Frýdku nastoupil počátkem sedmdesátých let a po otcově smrti vedení firmy převzal. Roku 1882 založil nad železniční stanicí ve Frýdku první strojní přádelnu bavlny v kraji a vybavil ji anglickými spřádacími stroji. Později založil ještě odpadovou přádelnu, čímž své postavení ještě posílil. Aktivně podporoval pěstování lnu na Moravě a ve Slezsku, byl členem městského zastupitelstva ve Frýdku, komerčním radou a roku 1912 získal i šlechtický titul. Zemřel 25. května 1914.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů; Technické památky v Čechách na Moravě a ve Slezsku; Slezan, a. s.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).