Menu Zavřít

Odrazka jako pomocník k záchraně života

4. 9. 2009
Autor: profit

Miliony korun vydávají stát, kraje i města na zajištění bezpečnosti na silnicích. Přesto dochází k nehodám. Podle expertů někdy bývá nejjednodušší řešení tím nejužitečnějším. Dobré dopravní značení, dodržování předpisů, osvětlení vozovek.

Autor: 3M

Sedmdesát pět lidí přišlo o život na českých silnicích jen během první poloviny prázdnin. Během srpna bilance dál rostla, hlavně kvůli motorkářům. Jen srpnové víkendy (bez tohoto uplynulého) přinesly dalších 27 mrtvých. Policisté doufají, že letos snad počet smrtelných nehod nepřekročí tisícovku. Vloni se to podařilo. Bohužel jen o osm lidských životů.

„Doufal jsem, že něco zlepší ty televizní spoty, ale nějak se z obrazovek ztratily a pořád se dostávám ke smrťákům,“ říká jeden z profesionálních hasičů, který často zasahuje u nehod na dálnici D1.

„Koupil jsem si silnou motorku a myslel jsem si, že ji mám pod kontrolou. Ale nezvládl jsem zatáčku, život mi zachránila helma a manželé, které jsem jen několik vteřin před tím nevybíravě předjel, a jim bylo divné, kam jsem se ztratil ze silnice,“ vzpomíná například Michal Sokolář, dobrovolný účastník zmíněného projektu Nemyslíš – zaplatíš!. On díky rychlé pomoci nakonec přežil a svůj zážitek zveřejnil na internetových stránkách ministerstva dopravy.

Chodec: ohrožený druh

Zástupci obcí připomínají, že nejhůř jsou na tom chodci, kteří jen málokdy někoho skutečně ohrozí, ale bývají častou obětí dopravních nehod. „Chodec je v každém případě nejohroženější účastník dopravy,“ souhlasí zástupce Svazu měst a obcí v Radě vlády pro bezpečnost provozu (BESIP), náměstek primátorky Zlína Miroslav Šenkýř.

„Oceňuji snahu této rady. Sám najezdím ročně na 70 tisíc kilometrů, tak dobře vím, jak se někteří řidiči na silnicích chovají. A televizní spoty kampaně Nemyslíš – zaplatíš! jsou dobrým varováním. Škoda, že se toho někdo zalekl, té krve je na silnicích mnohem víc než v těch několika profesionálně vytvořených varováních,“ říká Ladislav Cvrkal ze společnosti 3M, která mimo jiné nabízí obcím řešení, jak zlepšovat bezpečnost provozu.

Například dodává něco, čemu se pracovně říká radary. „Nejde ale o represi,“ uklidňuje Cvrkal řidiče. Jedná se o informativní tabule, které motoristům dají při příjezdu do obce vědět, jakou skutečnou rychlostí jedou. „Účelem je snížit rychlost, nikoliv někoho nachytat a dát mu pokutu,“ vysvětluje. Základní přístroj bez vlastního zdroje energie bývá umístněn na elektrické přípojce veřejného osvětlení. V noci se pak dobíjí a přes den funguje z baterie. Pořizovací cena za tuto nejlevnější variantu je zhruba 70 tisíc korun.

Kvalitnější přístroj za sto tisíc už obcím dodá víc informací. Třeba statistické údaje, kolik aut úsekem projelo, v kolik hodin byl největší provoz, průměrnou rychlost a podobně. Nejde ale o fotografování provinilců – systém prostě umožňuje zjistit, v které dny a hodiny se na sledovaném místě jezdí nejvíc a nejrychleji. Potom tam lze v krizových časech poslat třeba policii.

Ale nebývá to nutné. Už tabule ukazující aktuální rychlost působí preventivně. „Máme zjištěno, že v místech, kde se má podle zákona jezdit padesátkou, projížděla vozidla dříve většinou rychlostí 70 kilometrů v hodině. Ve chvíli, kdy jim informační tabule ukáže, kolik skutečně jedou, snížila se průměrná rychlost průjezdu na 55 kilometrů v hodině. To je slušný výsledek,“ říká Cvrkal.

Bez ohleduplnosti to nepůjde

S předcházením nehodám a výchovou slušného chování namísto pokut bez výhrad souhlasí i zástupci obcí. „K tomu, aby nastal výrazný obrat ve statistikách, musí nejprve dojít ke změně dopravního prostředí. To se samo o sobě musí stát bezpečnostním prvkem. Součástí toho všeho ale nemohou být jenom značky a retardéry, musí se jí stát i všichni účastníci dopravy, například svojí ohleduplností vůči okolí,“ říká Šenkýř.

S tím zástupce firmy 3M sice souhlasí, ale stejně jako správný podnikatel sází na jistotu – nabízí tak bezpečnostní prvky, které může obec instalovat na všechna nebezpečná dopravní místa.

BRAND24

I nabídek je víc. Svislé reflexní prvky se umísťují na značky, sloupy nebo ohraničení nebezpečných zatáček. Existuje ovšem i horizontální varianta. „Ta je v Česku pořád podceňována, ale ke zvýšení bezpečnosti přispívá skutečně výrazně. A to říkám jako řidič, který často jezdí i za tmy,“ dodává Cvrkal. Výhodou je podle něj to, že nejde o nic, co by potřebovalo vlastní zdroj energie.

„A samozřejmě ani nemluvím o věcech, jako jsou reflexní nášivky pro chodce. Stačí malá, nepatrná odrazka na batohu, na rukávu nebo noze chodce či cyklisty a řidič ho zdaleka vidí. Mnohem dřív, než se k němu přiblíží na nějakou nebezpečnou vzdálenost,“ připomíná.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).