Odpovědnost firmy za vykradenou skříňku

08. srpna 2005, 00:00 - Richard W. Fetter
08. srpna 2005, 00:00

PORADNA* V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele.

PORADNA

V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele. Začal jsem tedy pročítat zákony a myslím, že na odškodnění mám určitě nárok… Martin Hladík

Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u něj zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 korun. Zjistíli se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li za městnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (tuto podmínku tedy tazatel splnil).

Problém je, zda u zaměstnavatele lze považovat skříňku za místo, kam se obvykle peněžní hotovost odkládá. Pokud má zaměstnanec možnost uložit si peníze například do trezoru zaměstnavatele, nemá tazatel na odškodnění nárok. (Taková praxe, aby zaměstnanci obvyklé částky peněžní hotovosti dávali do úschovy, však nebývá obvyklá.) Pokud takovou možnost zaměstnanec nemá, lze se přiklonit k názoru, že nárok na odškodnění má. Tazatel tedy může svůj nárok na náhradu škody vymáhat soudně.

Podrobněji jsme o odpovědnosti firem za odložené věci psali v Profitu č. 24/2005.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Restarty po opravách díry Spectre se týkají i dalších CPU Intel, problém s AMD vyřešen
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Hry pro příležitostné hráče