Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Odpovědnost firmy za vykradenou skříňku

08. srpna 2005, 00:00 - Richard W. Fetter
08. srpna 2005, 00:00

PORADNA* V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele.

PORADNA

V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele. Začal jsem tedy pročítat zákony a myslím, že na odškodnění mám určitě nárok… Martin Hladík

Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u něj zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 korun. Zjistíli se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li za městnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (tuto podmínku tedy tazatel splnil).

Problém je, zda u zaměstnavatele lze považovat skříňku za místo, kam se obvykle peněžní hotovost odkládá. Pokud má zaměstnanec možnost uložit si peníze například do trezoru zaměstnavatele, nemá tazatel na odškodnění nárok. (Taková praxe, aby zaměstnanci obvyklé částky peněžní hotovosti dávali do úschovy, však nebývá obvyklá.) Pokud takovou možnost zaměstnanec nemá, lze se přiklonit k názoru, že nárok na odškodnění má. Tazatel tedy může svůj nárok na náhradu škody vymáhat soudně.

Podrobněji jsme o odpovědnosti firem za odložené věci psali v Profitu č. 24/2005.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
3 tipy, jak si snížit daňovou povinnost ještě do konce roku
Kdy potřebujete výpis z katastru nemovitostí?
Kdy se (ne)vyplatí pracovat při exekuci?
Test: která navigace do auta je ta nejlepší
Co je dobré vědět o dobrovolném důchodovém pojištění?
Auta
Modernizace pro UAZ Profi
VW chce překonat Porsche na Nürburgringu. Využije k tomu elektrický speciál z Pikes Peak
Rekordní Bloodhound SSC, který zatím své schopnosti nepředvedl, je na prodej za pakatel
McLaren 720S Spider: Do prodeje míří extrémně rychlý roadster. Stojí sedm milionů
Test Jeep Grand Cherokee S: Cesta časoprostorem
Technologie
Nvidia brzo vydá grafiku GeForce RTX 2060, bude mít GPU s 1920 stream procesory
Špičkový držák dvou monitorů Stell SOS 2020 (recenze)
Planeta Blink. Konec vývoje EdgeHTML není dobrý pro web [komentář]
Google+ opět děravý. Google síť nakonec ukončí o čtyři měsíce dříve
Voyager 2 je už v mezihvězdném prostoru a po 41 letech stále pracuje
Hry pro příležitostné hráče