Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Nezaměstnanost je nízká, poptávka po personalistech vysoká

Nezaměstnanost v ČR se už spoustu měsíců drží na minimu. Od roku 2014 s občasnými výkyvy…

Oslavy výročí vzniku ČSR potrvají celý měsíc od 28. září

Národní oslavy 100 let Československa začnou 28. září znovuspuštěním staroměstského…

Průlom v pohledu na alternativní medicínu

Informace o předání petice na podporu biotroniky do Poslanecké sněmovny a Senátu…

Odpovědnost firmy za vykradenou skříňku

08. srpna 2005, 00:00 - Richard W. Fetter
08. srpna 2005, 00:00

PORADNA* V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele.

PORADNA

V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele. Začal jsem tedy pročítat zákony a myslím, že na odškodnění mám určitě nárok… Martin Hladík

Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u něj zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 korun. Zjistíli se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li za městnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (tuto podmínku tedy tazatel splnil).

Problém je, zda u zaměstnavatele lze považovat skříňku za místo, kam se obvykle peněžní hotovost odkládá. Pokud má zaměstnanec možnost uložit si peníze například do trezoru zaměstnavatele, nemá tazatel na odškodnění nárok. (Taková praxe, aby zaměstnanci obvyklé částky peněžní hotovosti dávali do úschovy, však nebývá obvyklá.) Pokud takovou možnost zaměstnanec nemá, lze se přiklonit k názoru, že nárok na odškodnění má. Tazatel tedy může svůj nárok na náhradu škody vymáhat soudně.

Podrobněji jsme o odpovědnosti firem za odložené věci psali v Profitu č. 24/2005.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zpřísnění pravidel pro poskytování úvěrů se blíží. Lidé se předzásobují
Výpočet důchodu v roce 2019
Komunální a senátní volby: kde volit, aneb jak najít volební místnost
Jak na "novou" hypotéku dosáhnou lidé s minimální či průměrnou mzdou?
Taky už vám přišel spam, že si vás někdo natočil?
Auta
Volvo V60 Cross Country: Švédské kombi přichází ve verzi,…
Právě vychází časopis Auto motor a sport 10/2018
Automobilka Lotus nemůže najít své první auto. Žádá proto o pomoc každého z vás
Co ukáže Škoda v Paříži? Vision RS, Kodiaq RS, Karoq Sportline i Alexu
Donald Trump se dočkal. Jeho nová limuzína je konečně hotová
Technologie
Mi 8 Lite přichází. Xiaomi svůj klon iPhonu X okořenilo špetkou Huaweie
Nvidia oznámila, kdy se bude dát koupit GeForce RTX 2070, levnější model Turingu
HBO Go boduje. Velká filmotéka s plnou českou podporou zlevnila o třetinu
Zprávy pro Android: vzdušný design, brzy i propracované vyhledávání
Co se dělo na Měsíci před Apollem? (video s CZ titulky)
Hry pro příležitostné hráče