Odpovědnost firmy za vykradenou skříňku

08. srpna 2005, 00:00 - Richard W. Fetter
08. srpna 2005, 00:00

PORADNA* V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele.

PORADNA

V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele. Začal jsem tedy pročítat zákony a myslím, že na odškodnění mám určitě nárok… Martin Hladík

Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u něj zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 korun. Zjistíli se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li za městnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (tuto podmínku tedy tazatel splnil).

Problém je, zda u zaměstnavatele lze považovat skříňku za místo, kam se obvykle peněžní hotovost odkládá. Pokud má zaměstnanec možnost uložit si peníze například do trezoru zaměstnavatele, nemá tazatel na odškodnění nárok. (Taková praxe, aby zaměstnanci obvyklé částky peněžní hotovosti dávali do úschovy, však nebývá obvyklá.) Pokud takovou možnost zaměstnanec nemá, lze se přiklonit k názoru, že nárok na odškodnění má. Tazatel tedy může svůj nárok na náhradu škody vymáhat soudně.

Podrobněji jsme o odpovědnosti firem za odložené věci psali v Profitu č. 24/2005.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Auta
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být…
Srážka se zvěří hrozí nejen na podzim. Co v takovém případě dělat?
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s pohonem 4×4 i zadokolky
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Technologie
Messenger už nebude tak brutálně masakrovat fotky. Novým limitem je 4k
4K, HDR a 5× větší úhlopříčka, než má vaše televize. Nový projektor od BenQ stojí jen 40 000 Kč
Panelové prostředí pro aplikace ve Windows žije. Možná si ho brzy osaháme
Vznikl velký výrobce procesorů ARM pro servery, Marvell a Cavium se spojí za 6 miliard $
Připravte si lyže. NaSvah.cz vám najde nejlepší střediska v Česku a na Slovensku
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít