Menu Zavřít

Od pěti k nule

10. 4. 2006
Autor: Euro.cz

ČESKÉ FIRMY V NĚMECKU Český stavební sektor vykazuje dlouhodobý růst a patří k oporám ekonomiky. Přesto českou firmu v Německu najdete jen stěží. Byrokratické překážky spolu s vysokými náklady spolehlivě odradí i ostřílené profesionály. Stavebnictví patří v Německu k velmi citlivému odvětví ekonomiky, a tak okolo něj tamní politici chodí po špičkách.

ČESKÉ FIRMY V NĚMECKU Český stavební sektor vykazuje dlouhodobý růst a patří k oporám ekonomiky. Přesto českou firmu v Německu najdete jen stěží. Byrokratické překážky spolu s vysokými náklady spolehlivě odradí i ostřílené profesionály.

Stavebnictví patří v Německu k velmi citlivému odvětví ekonomiky, a tak okolo něj tamní politici chodí po špičkách. Pro jeho ochranu před evropskou konkurencí vyjednala vláda časově omezené vyjmutí celého sektoru (spolu s čísticími pracemi a dekoracemi interiérů) z volného pohybu služeb v Unii. Neznamená to, že by byl cizím firmám vstup zakázán, je ale přidušen poměrně náročným povolovacím procesem.

BRUSEL DO TOHO NEBUDEME ZATAHOVAT

Na rozdíl od volnějších pravidel pro poskytování služeb, platných v celé Evropské unii, se tedy česká stavební firma musí řídit dvoustrannou dohodou mezi Českem a Německem o vysílání pracovníků v rámci smlouvy o dílo. Ta byla přijata už na počátku devadesátých let a stanovuje řadu více či méně omezujících pravidel.

V prvé řadě může být zmíněná smlouva uzavřena jen mezi dvěma firmami, přičemž český podnik zde smí působit výhradně jako subdodavatel. Není tedy možné získat zakázku od soukromé osoby nebo veřejnoprávní instituce typu školy.

Smlouva o dílo spolu se svou německou kopií opravňuje podnikatele žádat na Licenční správě ministerstva průmyslu a obchodu o takzvaný kontingent pracovníků. Úřad disponuje určitým počtem povolení a v případě splnění všech formálních náležitostí vydá žadateli příslušný doklad. S jedním malým háčkem.

Kontingent se nevydává do regionů, kde míra nezaměstnanosti v posledním půlroce překročila 30 procent průměrné nezaměstnanosti v Německu. Ze hry tedy vypadává prakticky celá jeho východní část (bývalá NDR). Je sice možné požádat si na místních pracovních úřadech o výjimku, nicméně s velmi nejistým výsledkem.

Licenční správa konkrétně pro stavební firmy disponuje 510 místy na vymezené roční období. Přesto jejich čerpání dosahuje pouze asi 46 procent. Podle údajů německého velvyslanectví v Praze bylo za poslední dva roky všem žádostem vyhověno.

Ke smlouvě o dílo a udělenému kontingentu žadatel přiloží ještě podrobný rozpis výkonů prováděných prací včetně ceny a spolu s prohlášením o mzdových a pracovních podmínkách vysílaných pracovníků je dodá Pracovní agentuře ve Frankfurtu nad Mohanem. Ta po podrobném prozkoumání žádosti udělí příslušné povolení, které je ale pouze na dobu práce. O jeho prodloužení, stejně jako o dodatečné zvýšení počtu pracovníků, je třeba také žádat.

Kolečko obíhání úřadů, od získání smlouvy po možnost zahájení prací, si samozřejmě vyžádá určitý čas. Alena Spilková, podniková poradkyně kanceláře Ršdl & Partner, která se touto problematikou v praxi zabývá, jej odhaduje minimálně na měsíc. „V případě nováčků v této oblasti, kteří si vše potřebné vybavují sami, může celý proces trvat zhruba dva až tři měsíce. Standardní čas při využití odborné advokátní kanceláře se pohybuje okolo čtyř týdnů. Můj osobní rekord jsou dva týdny, nicméně takto krátké řízení rozhodně nelze garantovat,“ dodává s úsměvem.

Kromě formálních náležitostí dokumentů kontroluje frankfurtský úřad i celou řadu dalších údajů s cílem eliminovat firmy, které nesplňují potřebná kritéria. Předmět podnikání, který má firma napsaný v obchodním rejstříku, musí odpovídat druhu prací, na který je smlouva o dílo uzavřena. Podnikatel také musí mít dostatečné vybavení i kapacity nutné pro splnění zakázky. A nesmí vysílat více pracovníků, než má v hlavním pracovním poměru, nebo se snažit zaměstnance v Německu pouze propůjčovat.

TVRDÝ NĚMECKÝ CHLEBÍČEK

Spíše než formální překážky ale české firmy odrazují vysoké náklady související s dlouhodobě otřesenou fyzičkou německé ekonomiky. Zatímco ceny stavebních prací klesají, vysoké náklady spojené se silně sociálně laděným německým pracovním trhem přetrvávají. Stavitel je nucen platit svým zaměstnancům poměrně vysokou mzdu, zajišťovat jim dopravu, ubytování a stravné. (Problematika vysílání pracovníků do zahraničí viz Profit č. 12/2006.) K nejkontroverznějším nákladům ale patří poplatky do dovolenkové pokladny německého stavebnictví ULAK. Ty činí 14 procent z hrubé mzdy pracovníka, navíc jejich vyřizování patří k těm komplikovanějším. V tomto případě ale nelze naše sousedy obviňovat ze snahy o poškození zahraniční konkurence, stejná pravidla svazují i místní firmy.

V každém případě je ale nutné pozorně zvažovat všechny tyto dodatečné náklady a započítat je do smlouvy. „I já jsem se setkala s konkrétním případem, kdy česká firma všechny náklady do smlouvy nezahrnula a původně plánovaný profitabilní obchod se stal pro firmu ztrátovým. Před uzavřením smlouvy o dílo je opravdu nutné náklady pečlivě předem vykalkulovat,“ doporučuje Spilková.

A rozhodně se nevyplatí snažit se je nějakým způsobem obejít. V případě porušení německých pravidel může být totiž podnikatel sankcionován pokutou v maximální výši 500 tisíc eur nebo mu dokonce hrozí až tříletý trest odnětí svobody. „V Německu se tyto věci kontrolují poměrně poctivě. Výjimkou nejsou ani důkladné kontroly včetně příslušníků celní správy. Na druhou stranu, pokud chybí nějaký formální dokument, který místo na stavbě leží někde v kanceláři, podnikatel dostane šanci věci napravit, doložit a vysvětlit. Co se týče způsobu kontroly, je to jako všude na světě, o lidech, kteří kontrolu provádějí,“ uzavírá Spilková.

Celou řadu komplikací s sebou nese také omezení českých firem pouze na subdodavatelskou roli. Firmy nejenže ztrácejí celou řadu podnikatelských šancí, které by měly se statusem generálního dodavatele, ale dalším způsobem se jim zvyšují výdaje. „Do hry totiž vstupují dodatečné náklady v podobě garancí a zádržného a projekt se tak takřka automaticky dostává do červených čísel,“ vysvětluje ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Právě toto omezení je podle něj nejzásadnější příčinou absence českých firem na německém trhu.

NÁKLADY SPOJENÉ SE STAVEBNÍ ČINNOSTÍ V NĚMECKU

základní nevratný poplatek Pracovní agentuře za zpracování žádosti - 200 eurdodatečná žádost o zvýšení počtu pracovníků nebo prodloužení doby platnosti - 100 eur poplatek za povolení, každý pracovník na měsíc - 75 eur poplatek pro ULAK - 14 procent hrubé mzdy zaměstnance minimální mzda zaměstnancům - pohybuje se mezi 8,8 až 10,2 eura na hodinu, rozlišují se staré a nové spolkové země ubytování a stravování zaměstnanců

BRAND24

PRAKTICKÉ RADY CO NESMÍ CHYBĚT VE SMLOUVĚ O DÍLO

  • název obou společností a jejich úplné adresy
  • předmět činnosti vykonávané na německém území
  • datum zahájení práce, doba jejího trvání
  • hodnota smluveného díla (v eurech)
  • přesná adresa místa plnění kontraktu (může být i katastrální číslo pozemku)
  • platební podmínky
  • místo konání případného soudního sporu na území Německa
  • pojištění proti úrazu a nemoci
  • záruční doba, určená podle pravidel pro stavební práce

NAOPAK VE SMLOUVĚ NESMÍ BÝT

  • žádná forma časové mzdy - hodinová, měsíční
  • české firmy nesmějí uvádět žádného subdodavatele
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).