Ochromený drak: koronavirem zasažená Čína počítá ztráty - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Ochromený drak: koronavirem zasažená Čína počítá ztráty

,
Ochromený drak: koronavirem zasažená Čína počítá ztráty
Zdroj: Profimedia

Jaké dopady bude mít pandemie koronaviru na ekonomiku Číny, která se vlivem obchodní války se Spojenými státy začala zpomalovat již v minulých letech? Podle zjištění časopisu Time nebude vůbec jednoduché postavit „čínského draka“ zpátky na nohy.

Páteří ekonomiky Číny je výroba a export do celého světa, tedy segmenty, které kvůli boji s epidemií začaly kolísat spolu s tím, jak nejlidnatější země světa začala odstavovat továrny. Čínská průmyslová produkce v prvních dvou měsících roku 2020 poklesla historicky rekordním tempem o 13,5 procenta. V únoru pak nezaměstnanost v čínských městech dosáhla rekordní míry 6,2 procenta v důsledku toho, jak koronavirus začal zastavovat čínskou ekonomiku, píší The Financial Times. Podle posledních dat se segment maloobchodu v Číně v lednu a v únoru propadl o 20,5 procenta.  

Ani nyní není situace zrovna růžová. Z práce jsou kvůli koronavirovým opatřením vyřazeny stovky tisíc čínských dělníků. A i továrny, které mohly znovu zahájit provoz, snižovaly své kapacity, či přímo ukončovaly výrobu v případech, kdy se virus objevil znovu. Některé ovšem podle časopisu Time zavřely i v reakci na klesající poptávku po čínském zboží.  

Peking se nicméně snažil obavy mírnit. „Ekonomický vývoj v prvních dvou měsících byl ovlivněn šířením covid-19,“ uvedl Mao Shengyong z čínského národního statistického úřadu. „Z celkové perspektivy je ovšem dopad virové nákazy krátkodobý a dá se zvládnout,“ dodal. Nevládní zdroje ale varují před tím, že dopad by mohl být horší. „Skutečný šok by mohl být větší, než uvádí lednová a únorová čísla, jelikož karantény a uzavírání provozu podniků probíhalo až od 23. ledna,“ sdělil The Financial Times hlavní ekonom společnosti Nomura Ting Lu.

Podle Mezinárodního měnového fondu by globální hrubý domácí produkt měl kvůli koronaviru letos klesnout o tři procenta. Původní predikce, ještě před propuknutím pandemie, přitom počítala s více než tříprocentním růstem. Smrsknutí ekonomiky se navíc může prohloubit až do roku 2021. Podle expertů by se mohlo jednat o největší propad ekonomiky od velké hospodářské krize ve 20. letech minulého století.  

Napříč asijsko-pacifickým regionem dojde podle odhadů ke ztrátám na ekonomickém výkonu v hodnotě 2,1 bilionu dolarů (53,7 bilionu korun). Práci by ještě v tomto roce mohlo ztratit i více než 23 milionů lidí. „Jedná se o krizi naprosto bezprecedentní závažnosti, která vyžaduje adekvátní reakci,“ uvedla nedávno ředitelka organizace Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) Rebecca Santa-Maria.

Čína je druhou největší ekonomikou světa a dlouhodobě nejrychleji rostoucí ekonomikou. V uplynulých třech dekádách tam roční nárůsty HDP průměrně činily kolem 10 procent. Čína je zodpovědná až za 28 procent globálního ekonomického růstu, ke kterému došlo mezi lety 2013 až 2018. „Co se stane v Číně, je klíčem ke všemu,“ píše časopis Time.

Negativně ve vztahu k současné situaci v Číně podle analytické firmy IHS Markit aktuálně působí dva trendy. Na jedné straně to je snižující se světová poptávka po tamním exportu, která se objevila v reakci na epidemii a uzavírání jednotlivých států, na straně druhé pak váhavost vlády v Pekingu k dostatečné ekonomické pomoci, kterou by bylo možné hospodářství stižené koronavirem podpořit.

Zatímco v roce 2009, rok po vypuknutí velké hypoteční krize a pádem banky Lehman Brothers, dávala Čína na udržení ekonomiky záchranné balíky financí dosahující až 12 procent jejího tehdejšího HDP, v současnosti je jejich výše kolem dvou procent čínského hrubého domácího produktu. Po krizi z roku 2008 udržely čínskou ekonomiku v chodu velké infrastrukturní projekty. Zatímco se zbytek světa utápěl ve finanční krizi, Čína pokračovala v růstu.  

Růst Číny ovšem začal zpomalovat a to nejenom kvůli tamní zvyšující se životní úrovni, která se začala blížit globálnímu standardu. Čínu poznamenala i obchodní válka, kterou zemi předloni vyhlásil americký prezident Donald Trump. Snahy přijmout protiopatření ze strany Číny se projevily v nárůstu jejího dluhu, který v současnosti činí 248,8 procenta jejího ročního HDP.

Podle časopisu Time na současnou krizi v Číně nejvíce doplatí malé a střední podniky. Ty v nejlidnatější zemi světa vytváří více než 60 procent HDP, oproti tomu ve Spojených státech to je například jen 43 procent. „Všechny tyto malé podniky budou krizí vážně postiženy,“ sdělil časopisu James Nolt, expert na oblast Asie z Institutu světové politiky (World Policy Institute), s tím, že si není jistý, zda se čínské orgány tomuto segmentu dostatečně věnují.

Jsou ale i případy firem, které probíhající pandemie paradoxně posílila. Jedním takovým subjektem je například společnost Dawn Polymer, registrovaná v čínském Šenzenu a specializující se na výrobu tkanin foukaných z tavených materiálů, což jsou látky, které nachází uplatnění při výrobě chirurgických masek.

Akcie této společnosti od začátku šíření koronaviru posílily o téměř 400 procent. Jmění vlastníka a zakladatele firmy Yu Xiaoninga a jeho ženy v reakci na to vzrostlo na astronomických 1,9 miliardy dolarů (48,5 miliardy korun).

A jsou i další, kterým panika kolem šíření covid-19 prospěla. Jedním takovým je i dvaatřicetiletý pan Zhao, který pracuje jako obchodní zástupce nabízející zdravotnické vybavení v hlavním městě Pekingu již 10 let. Po propuknutí epidemie Zhao vycítil příležitost ve chvíli, kdy mu začali volat vyděšení lidé zoufale shánějící ochranné prostředky proti koronaviru.

Zhao následně uzavřel partnerství s velkými čínskými firmami exportujícími osobní ochranné prostředky (respirátory, masky, roušky a podobně) do Spojených států amerických a do Evropy. Od začátku krize prodal na 500 tisíc ochranných masek a 30 tisíc ochranných obleků, což mu vydělalo 42 tisíc dolarů a jelikož je v současnosti epidemie v Číně pod kontrolou, dováží tyto prostředky nyní do zemí Evropské unie, píše časopis Time s tím, že objemy Zhaových prodejů vzrostly neuvěřitelným způsobem.

Zdroje: ft.com, time.com, the balance.com

Ohodnoťte tento článek
Diskuze