Menu Zavřít

Občan tahá za kratší provaz

16. 1. 2006
Autor: Euro.cz

Advokátka Světlana Zvolánková se věnuje žalobám o náhradu škody. Podle jejích slov se mohou lidé bránit i proti úřadům. Není to ale snadné.

* Jak se díváte na postup podnikatele, který vymáhá na ministerstvu vnitra náhradu škody za vynaložené náklady na obstarávání důkazů? V prvé řadě je na policii, aby obstarala důkazy v souladu s trestním řádem a prokázala případnou vinu dané osoby. Druhou věcí je činnost nalézacích soudů, které by měly beze vší pochybností zjistit, zda je obžalovaný vinen, či nikoli. Jestliže nevezmou tyto skutečnosti v potaz, a dotyčný se musí domáhat dovolání u Nejvyššího soudu, tak rozhodně došlo v průběhu řízení k chybám. Tím by mohla vzniknout dotyčné osobě skutečně škoda, způsobená nesprávným postupem úředního orgánu. * Na kom leží povinnost obstarávání důkazů? Na obviněném, či policii? Primárně na policii - tak aby obstály před státním zástupcem. Trestní řád ovšem předpokládá ve vymezených případech součinnost obviněného v určitých úkonech. A rovněž je logické v jeho zájmu obstarávání důkazů vlastní činností. * Pokud ale navrhne důkazy a policie je odmítne?

Takový postup není správný. Policie je povinna přijmout a zhodnotit všechny důkazy, tedy včetně důkazů, které prokazují nevinu obviněného. V takovém případě by pak přípravné řízení nemuselo vést k podání obžaloby, čímž by se ušetřila práce soudům.

* Jak má občan postupovat, jestliže má pocit, že mu činností úředních míst vznikla škoda?

Pokud jakoukoli pohledávku neuzná dlužník, může o její oprávněnosti rozhodnout pouze soud. Zaplacení pohledávky se může domáhat v případě, že existuje exekuční titul, který uzná její oprávněnost. Samotné oznámení nároku, byť ve veřejné databázi, ještě oprávněnost pohledávky, a tím pádem povinnost ji vyrovnat, neznamená. Proto se ministerstvo vnitra v našem konkrétním případě oprávněně uznání pohledávky brání.

* A co má dělat, jestliže se cítí poškozen zásahem úřadů?

V takovém případě by měl podat žalobu o náhradu škody, která se týká náhrady za škodu způsobenou při výkonu výkonné moci. Existuje dokonce konkrétní zákon, který tyto okolnosti řeší a který je v tuto chvíli projednáván ve výborech Poslanecké sněmovny.

* Pokud bude podnikatel v obnoveném řízení osvobozen, může nárokovat i další újmu? Tedy nejen způsobenou tím, že si musel obstarat důkazy o nevině?

Ano, může. Pokud je člověk na základě omylu či záměrně neprávem odsouzen, vzniká mu tím i psychická újma a další újmy na jeho právech. U podnikatele pak k tomu přistupuje i jeho problematizování a znedůvěryhodnění u obchodních partnerů či například při získávání úvěrů nebo dotací. Podmínkou při uplatňování jakéhokoli nároku je ale v tomto případě striktní spočítání vzniklé škody a specifikace toho, čím škoda vznikla. Musí tedy doložit, že vzniklá újma byla v příčinné souvislosti s jeho trestním stíháním či nezákonným odsouzením. Vedle finanční satisfakce může podnikatel žádat i veřejnou omluvu, aby měl relevantní doklad toho, že jeho jméno bylo očerněno neprávem.

BRAND24

* Můžete na základě vlastních zkušeností říci, jak soudy posuzují žaloby občanů o náhradu škody způsobené státním orgánem?

Těch žalob není mnoho, ale obecně mají občané, včetně podnikatelů, velmi ztížené postavení. Především v samotném dokazování toho, že jim škoda vznikla skutečně v souvislosti s konkrétním postupem daného úřadu. Soudy navíc nejsou zvyklé v prokázaných případech přehmatů veřejné moci přiřknout poškozenému adekvátní náhradu škody, tak jak je tomu například ve Spojených státech. Častější bývá, že se poškozená osoba domůže omluvy, ale finanční satisfakce bývají zamítány, anebo jsou přiznávány pouze v symbolické výši. Občan tak bohužel ve sporu se státem tahá za pomyslný kratší konec provazu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).