Obavy z čínského kýchnutí - Euro.cz

Přihlášení

Obavy z čínského kýchnutí

, Roman Chlupatý,
Obavy z čínského kýchnutí
Zdroj: Euro.cz

Epidemie ptačí chřipky by ohrozila životy i ekonomiku

Proč kuře přešlo přes cestu, zní úvodní věta série vtipů po desetiletí oblíbených v anglofonních zemích. Po rétorické otázce přichází žertovné vysvětlení v mnoha variacích. Hrozba epidemie ptačí chřipky však v poslední době lehký tón diskusí o drůbeži a cestách dramaticky změnila. Experti varují před šokujícími ztrátami na životech a ekonomickou krizí. Obávaná je přitom zejména rychlost, s jakou zboží a služby nyní cestují. Ta může už z celosvětové nákazy učinit bezprecedentní katastrofu.

Nejen ptáci, ale i obchod.

Ptačí chřipka zřejmě už brzy dorazí do Evropy, předpovídá Food and Agriculture Organization (FAO) OSN. Za další regiony, do nichž se nákaza ze svého asijského ohniště v dohledné době rozšíří, zpráva označuje Blízký Východ a Afriku. Zabránit tomu je přitom v podstatě nemožné. Přenašeči totiž budou statisíce ptáků pravidelně migrujících do svých zimovišť. Jejich trasy protínají Ázerbajdžán, Gruzii, Írán, Irák a také oblasti starému kontinentu mnohem bližší – Ukrajinu a území několika středomořských států. Při této cestě za sluncem předpovídá FAO velké nebezpečí, že tažní ptáci nakazí domácí opeřence, a to nejen divoké, ale také ty chované v zajetí.
Nizozemsko, patřící k největším evropským producentům bílého masa, už přikázalo chovatelům ukrýt drůbež v uzavřených prostorách. Jak nicméně připomíná šéfveterinář FAO Joseph Domenech, podobný – prozatím ojedinělý – přístup na zažehnání epidemie zdaleka nestačí: „Ptáci mohou sehrát nemalou roli při zanesení nákazy do země. Stejně tak se ale může choroba rozšířit z místa na místo s pomocí obchodu,“ varuje Domenech. „To, co se stalo jedním z nejvýznamějších zdrojů síly světových finančních trhů a burz, se tak může proměnit v nejzranitelnějí místo,“ popisuje možný zvrat v pozici globální výměny analýza kanadské Bank of Montreal.

Mírný SARS.

Dosud nejznámější epidemie vznikaly v oblasti Východní Asie: mor ve čtrnáctém století vyhladil takřka třetinu evropské populace, Španělská chřipka v letech 1918 a 1919 obletěla pětkrát svět a zanechala po sobě dvaadvacet milionů mrtvých. Jak epidemiologové připomínají, to vše v dobách, kdy komerční cestování v současných dimenzích bylo neznámé a zboží cestovalo z místa na místo po týdny až měsíce. Tempo pohybu po zeměkouli však v posledních desetiletích enormně narostlo, a stejně tak i východoasijské nebezpečí.
„Jen v oblasti východní Číny dnes žije na velmi malém prostoru 1,3 miliardy lidí, z nichž mnozí jsou v denním kontaktu s 508 miliony prasat a třinácti miliardami kusů drůbeže. Podobné platí o dalších státech regionu. Právě prasata a ptáci přitom v minulosti fungovala jako inkubátory pro zabijácké viry. Ve světle těchto dat a exponenciálního růstu zahraničních cest v posledních padesáti letech tak musíme vzít jako fakt, že je další epidemie na cestě,“ předpovídá Michael Osterholm, ředitel Centra pro výzkum infekčních chorob při University of Minnesota. Varuje přitom jak před rychlostí, tak i rozsahem budoucí nákazy. Nedávná epidemie SARS může sloužit za nejčerstvější důkaz o správnosti jeho závěrů.
Necelých čtyřiadvacet hodin poté, co byla nakažená zvířata z čínského venkova prodána na trhu, se SARS objevil v pěti zemích. Během měsíce se navzdory mezinárodním opatřením choroba rozšířila do dalších patnácti států. Nakonec si půlroční epidemie akutního onemocnění dýchacích cest vyžádala 775 mrtvých na zhruba osm tisícovek nakažených v pětadvaceti státech světa. Asijským zemím srazila tempo hospodářského růstu v průměru o pět procent. Hongkongští maloobchodníci zaznamenali propad tržeb až o polovinu, dopravci přišli o deset až padesát procent. V Kanadě, nejhůře postižené zemi vně ohniska epidemie, nemoc srazila růst HDP o půl procenta. Turistický průmysl v Torontu přišel kvůli SARS o 125 milionů dolarů a 28 tisíc pracovních míst, národní aerolinky Air Canada vyhlásily bankrot. Světová zdravotnická organizace, podobně jako další experti, přesto tuto epidemii označila za mírnou.

H5NI.

„Více nakažených během hodiny, než jich bylo při celé šestiměsíční epidemii SARS. Ve srovnání se stejným obdobím také každodenně dvojnásobný počet mrtvých.“ Tak by vypadal svět v případě, že by ho postihla epidemie chřipky, jejíž příčinou by byl virus srovnatelný se zabijákem roku 1918, prorokují materiály Bank of Montreal. Obecně se předpokládá, že aby vypukla epidemie, musí forma viru splňovat tři podmínky. Nynější typ ptačí chřipky označovaný H5N1 dosud nenaplnil třetí z nich – virus nemá trvalou schopnost přenosu z člověka na člověka. Naopak ale obsahuje protein, vůči kterému dosud nemá lidský organismus vytvořen protilátky.
H5N1 donedávna zabíjel výhradně ve zvířecí říši. Identifikován byl poprvé v roce 1961 v Jižní Africe a první lidské oběti si připsal až před osmi lety v Hongkongu. Z celkových osmnácti nakažených tehdy šest nemoc nepřežilo. Po vymýcení veškerých domácích opeřenců ve městě virus zmizel z radaru zdravotníků, a znovu se v regionu objevil v roce 2003. Od té doby byl popsán ve dvanácti zemích Východní Asie, v nichž usmrtil či v rámci prevence donutil usmrtit na 200 milionů ptáků. Přesto se během měsíců choroba rozšířila na Tchaj-wan, do Pakistánu, Kanady a Spojených států.

Velmi drsné dopady.

Poslední zjištění Světové zdravotnické organizace říkají, že virus ptačí chřipky pochoduje přes země bývalého Sovětského svazu směrem na západ. Od své reinkarnace před dvěma lety mu již podlehlo 63 lidí, a to převážně z řad asijských (malo)farmářů. Přesto se organizace obává smrtící epidemie, která může vypuknout „kdykoli během následujících šesti měsíců, ale také během několika let“. Odhadované ztráty na životech se pro takový případ výrazně liší, od desítek milionů očekávaných globální zdravotnickou organizací až po divokou předpověď miliardy mrtvých přicházející z Ruska. Vedle toho by za oběť řádícímu viru zřejmě všeho padla i na globální interakci postavená světová ekonomika, kterou už ptačí chřipka – jak odhadejě Bio Economic Research Associates (BIO-ERA) – připravila v posledních letech o 60 milionů dolarů.
„Ekonomiky Hongkongu a Singapuru mohou být případným šokem vyvolaným epidemií ptačí chřipky zvlášť poznamenané. Zpětný náraz nicméně tvrdě dopadne i na další státy v oblasti, zejména Čínu. A to bude mít dalekosáhlé následky pro hospodářství všech zemí celého světa,“ tvrdí James Newcomb, výkonný ředitel BIO-ERA. Víceméně tak potvrzuje obavy Organizace spojených národů, které hovoří o „velmi drsných ekonomických dopadech“. Analýza Bank of Montreal této temné hrozbě dává konkrétní obrysy: „Výrazné zpomalení hospodářského růstu Číny a zbytku Asie by vedlo k propadu cen komodit a následnému narušení celosvětového systému dodávek zboží. V době just-in-time zásob zboží na skladě by něco podobného brzy vedlo k obchodům vystavujícím prázdné regály.“

Drahota, panika, bankroty.

Čína a Indie v současné době představují 35 procent světové populace a společně také nejrychleji rostoucí ekonomiky planety. Tyto giganty jsou společně přímo zodpovědné nejen za růst ekonomik dalších asijských států, ale též Ruska, Latinské Ameriky a z velké části také za slušné výsledky Austrálie, Kanady a dalších vývozců nerostných surovin. Čína samotná je totiž největším spotřebitelem cementu, železné rudy, oceli, hliníku, mědi, uhlí, a po Spojených státech druhým největším zákazníkem ropných společností. Až mrazivě mnohoznačné je proto z Ameriky převzaté rčení o tom, že „pokud Čína kýchne, svět chytí chřipku.“
„Volný tok nejen zboží, ale také lidí přes mezinárodní hranice by bezpochyby ustal. Výsledkem by byl kolaps letecké, pozemní a lodní dopravy, sektoru služeb a většiny maloobchodů a velkoobchodů,“ domnívají se analytici Bank of Montreal. Tento šok pro trh práce by byl zvýrazněn tím, že by podstatná část populace nebyla schopná docházet do zaměstnání; kvůli nemoci, nutnosti pečovat o blízké, či kvůli karanténě. Pokud by navíc virus kopíroval chování svého předchůdce z roku 1918, byly by nejčastější obětí epidemie lidé v produktivním věku mezi dvaceti až čtyřiceti roky. Na plošnou pomoc by se vládám, podobně jako soukromému sektoru, ani zdaleka nedostávalo prostředků.
Hromadění zásob pro přežití by zřejmě na počátku krize vyhnalo vzhůru ceny nejdůležitějších produktů jako jsou voda, léky a jídlo. Velmi brzy by však spotřebitelé přestali nakupovat. Společně s „nedobrovolnou nezaměstnaností“ by tato hospodářská pasivita dovedla mnoho domácností a stejně tak i podniků k neschopnosti dostát závazkům. „Následovala by vlna bankrotů a úvěrových omezení doprovázených rostoucí panikou na trzích,“ zní katastrofická vize Bank of Montreal.

Nepřipraveni.

„Nepředpovídáme, co bude, ale co by mohlo být,“ zdůrazňují analytici kanadské banky. I další experti sestavují pro případnou epidemii ptačí chřipky krizové scénáře. Jak tvrdí, jejich temná poselství mají za cíl probudit lidstvo z letargie a ilustrovat nebezpečí, jaké v současném globalizovaném světě hrozba rozšíření smrtelného viru představuje.
„V době dopravních letadel může člověk nakažený ebolou nastoupit na palubu, cestovat dvacet tisíc kilometrů, projít bez povšimnutí pasovou kontrolou, nastoupit na vnitrostátní linku a odletět do nějaké odlehlé destinace a až tam za několik dní projevit symptomy. Přitom je schopen po cestě nakazit stovky lidí,“ popsal na konci devadesátých let v žurnálu Foreign Affairs moderní nebezpečí Laurie Garrett. SARS na počátku nové dekády na této hrozbě nic nezměnil.
Jak potvrzují nejčerstvější zprávy z Toronta, ani mimo Asii chorobou SARS nejhůře postižené město není na novou epidemii připravené. Podobně je na tom zbytek světa, a to přes závěry epidemiologa Michaela Osterholma a dalších expertů, kteří varují, že „se musíme smířit s tím, že je epidemie na cestě. Otázkou pouze zůstává zda bude způsobena H5N1 a nebo jiným smrtelným virem“.
Dotaz po příčinách kuřecí cesty přes cestu tak může mít zcela překvapivou pointu: lidskou ledabylost, která výlet umožnila.