Obavami o svou funkci se nezabývám - Euro.cz

Přihlášení

Obavami o svou funkci se nezabývám

, Josef Michl,
Obavami o svou funkci se nezabývám
Zdroj: Euro.cz

VZP by se měla chovat ne jako úřad, ale jako finanční instituce, říká její šéf

PAVEL HORÁK (48) absolvoval v roce 1982 Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Do roku 1992 byl vědeckým pracovníkem Farmakologického ústavu ČSAV, z toho poslední tři roky strávil na vědeckém pobytu na Vanderbit University v USA. V roce 1992 nastoupil jako lékař do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Má atestace z vnitřního lékařství, kardiologie a řízení zdravotnictví, absolvoval studium MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole. Od roku 1997 byl náměstkem ředitele VFN pro léčebnou péči, od května 2004 ředitelem nemocnice. V letech 2004 až 2005 dočasně řídil i Fakultní nemocnici Bulovka a Fakultní Thomayerovu nemocnici. Letos v dubnu byl sněmovnou zvolen ústředním ředitelem VZP.
Pavel Horák je ženatý, manželka je lékařka. Mají dvě dcery, které studují na gymnáziu. Jak sám uvádí, dokud mu to práce dovolovala, věnoval rodině více času. Je zvyklý si vše na zahradě a v domě udělat sám, rád poslouchá moderní i klasickou hudbu a čte o historii. Kdysi se věnoval i železničnímu modelářství.

EURO: Odpovídá výsledek výběrového řízení na nového ředitele Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) vašim představám?
HORÁK: Není to pro mne překvapení, Jan Bříza byl jediný reálný přihlášený kandidát, můj dlouholetý náměstek. Vnímám to pozitivně.

EURO: Nezazlívá vám, že jste mu přetáhl do Všeobecné zdravotní pojiš’tovny (VZP) dva náměstky?
HORÁK: Mluvili jsme o tom, je to pro něj těžší situace, ale chápe ji. Od počátku bylo jasné, že do VZP musí přijít nový tým lidí a ne pouze jednotlivec. Samozřejmě, když odejdou pracovníci, kteří patřili k nejdůležitějším ve vedení, je to oslabení. U nás ale byla situace taková, že jsme měli řadu dalších schopných lidí, kteří teď mají příležitost dostat se na odpovědnější místa. VFN už také byla z velkých problémů venku, důležité procesy v ní fungovaly, já se trošku začínal nudit a mít provozní slepotu. Moji nejbližší spolupracovníci rok řídili tři nemocnice, pak jim práce ubyla. Tohle je pro nás všechny další výzva. Kdyby VFN stála na třech lidech a já je odvedl, bylo by to špatné. Ale to bych si v žádném případě nedovolil.

EURO: Funkce náměstků ředitele VZP byly zřízeny nově?
HORÁK: Zřídil je nucený správce doktor Pečenka. Organizační řád se nyní ještě trochu změnil, ale v tomto směru žádná podstatná změna nebyla. Pouze k Jaromíru Jungbauerovi a Iljovi Čurdovi, kteří přišli z VFN, přibyl jako náměstek Antonín Hlaváček, dosavadní ředitel právního úseku VZP. Ten odpovídá za právní službu, legislativu a správní řízení, pan Čurda za provoz a investice a pan Jungbauer za finance, výběr pojistného a služby klientům.

EURO: V čem byla změna?
HORÁK: V novém organizačním uspořádání pojišťovny. Dnes je základním článkem krajská pobočka.

EURO: Přechod na krajské uspořádání ale VZP oznámila už za dob Jiřiny Musílkové.
HORÁK: Kraje v republice existují od roku 2000 a pojišťovna pořád bádala, jak to udělat. Formálně fungoval krajský ředitel, což byl ředitel okresní pobočky sídlící v krajském městě, dostával příplatek, neměl žádné kompetence a chystal koncepci na dobu, až bude zřízeno krajské uspořádání v reálu. Organizační řád vydaný k 1. květnu nuceným správcem ale dal skutečné kompetence jen pražské pobočce. Krajské uspořádání reálně vzniklo, až nyní a tím se odstartovala největší organizační změna v této instituci od jejího založení.

EURO: Souvisí přechod na krajské uspořádání s tím, že jste byl proti sloučení pražské a středočeské pobočky?
HORÁK: Ne. Manažersky to správné rozhodnutí nebylo, spojená pobočka byla příliš velká, zahrnovala čtvrtinu obyvatel republiky a ještě více než čtvrtinu nákladů na zdravotní péči ve VZP. Proti sloučení hovořily i ohledy politické, protože každý kraj samozřejmě má své záměry a koncepce a měl by mít svého partnera na straně pojišťovny. Asi by mělo logiku sloučit menší celky jako například Karlovy Vary a Ústí nad Labem nebo Pardubice a Hradec Králové, ale politicky je to neprůchodné a pojišťovna by tím získala jen problémy. Nyní všechny krajské pobočky dostávají kompetence, které dříve měla jenom Praha. Přecházejí na ně některé pravomoci z ústředí, odpovídají za svůj rozpočet jak v příjmech, tak ve výdajích.

EURO: Postavit do čela středočeské pobočky bývalého poslance Petra Kotta bylo vaše rozhodnutí, nebo vzešla iniciativa z ministerstva?
HORÁK: Nebyla to jednoduchá volba, takže jsem to probíral s řadou lidí. Ředitele bylo třeba jmenovat současně s organizační změnou, musel začít ihned pracovat, protože nyní jsou pořád ještě možnosti pro vyjednání co nejefektivnějšího financování ve druhém pololetí. Ty ale zmizí. Vybíral jsem z lidí, které mám k dispozici. Samozřejmě se nabízela možnost postavit znovu do čela bývalou ředitelku středočeské pobočky inženýrku Jenčovskou. Je to nepochybně schopná ředitelka, ale na druhé straně má na starost také okresní pobočku v Benešově a já jsem chtěl v tomto případě postavit krajskou pobočku nad okresní strukturu. Střední Čechy jsou prstenec dvanácti okresů kolem Prahy, problematika v nich je dost rozdílná a k tomu jsou všechny okresy nějak vázány na hlavní město. Ředitel se svými spolupracovníky bude plně vytížen jen tím. A také jsem chtěl, aby to byl někdo zvenčí. Chci zachovat pozitiva, která mohla sloučením vzniknout, to znamená koordinaci tvorby zdravotní sítě, společný informační systém včetně ústředí pojišťovny, výměnu zkušeností, možnost pražské úřadovny obsloužit i klienty ze Středočeského kraje. Doktor Kott má přehled o zdravotnictví jako celku, není vázán na jeden region a stejně jako každý jiný krajský ředitel má příležitost něco dokázat.

EURO: Personální změny v čele dalších krajských poboček nepřipravujete?
HORÁK: Řadu změn už udělal nucený správce k 1. květnu. Ředitelům jsem slíbil čas na to, aby mohli dokázat, že jsou na svých místech oprávněně. Určitě do konce roku, pokud nezavdají sami příčinu ke změně. Poté nevylučuji, že mohou být ještě změny, že ředitelé budou muset projít výběrovým řízením, ale nyní by to přineslo jen další nejistotu.

EURO: V jakém stavu jste po svém příchodu do VZP shledal úroveň řízení a personálního obsazení jejího ústředí?
HORÁK: Myslím, že na takové hodnocení je trochu brzy. Ale obecně lze říci, že se pojišťovna skládá ze dvou základních činností: výběru pojistného a financování zdravotní péče. Pokud jde o výběr pojistného, VZP je v podstatě finanční úřad, v němž platí správní řízení a úřednická logika. Nemůžete udělat nic, co dle zákona nejste oprávněn udělat. To je úplně jiná filozofie činnosti než v organizaci, která něco vyrábí nebo poskytuje nějakou službu. Podnikatelské, manažerské myšlení tady moc nebylo, protože pojišťovna vlastně vznikla z výběru pojistného. Věčné nářky, že nemůžeme nic dělat, že naše výdaje určuje vláda a ministerstvo, vyplývají z pocitu, že jsme úřad, oni nám nařídí, co máme dělat, a když máme desetkrát minus, tak za to nemůžeme, protože plníme příkazy. Nabyl jsem přesvědčení, že to byl tady panující duch, který i leckomu vyhovoval. Mojí ambicí je změnit to ve výdajové části, aby se VZP chovala jako pojišťovna, velká finanční instituce, která je zodpovědná za finacování většiny českého zdravotnictví, na svou pozici leadera je hrdá a tuto zodpovědnost přijímá a unese, byť zdravotní daň není vlastně žádné individuální pojištění, ale spíše pojištění společenské. Mám radost a uspokojuje mne, že řada pracovníků je fandou VZP, jsou ochotni pro pojišťovnu fantasticky pracovat, jsou vynikajícími odborníky. Šlo jen o to je najít, povzbudit a dát jim důvěru, vedení a podněty k práci. Vím, že i v minulosti přicházeli s připomínkami a návrhy, ale někdy se ani nedozvěděli, proč nebyly přijaty.

EURO: Proč jste odvolal dlouholetého ředitele pražské pobočky a vašeho předchůdce v pozici ústředního ředitele VZP Josefa Čekala?
HORÁK: Problém byl v tom, že s pražskou pobočkou byla komunikace na nule. Pobočka byla z minulosti zvyklá se chovat jako stát ve státě a na svém postoji nehodlala nic změnit. To, že jsem inženýra Čekala vystřídal na postu ředitele, taky nic pozitivního nepřidalo. Navíc jeho pohled na způsob kontroly nákladů a řízení byl diametrálně odlišný od mého. Je to dáno asi i věkem. Nemohl jsem připustit, aby se mi největší pobočka v republice stala jedním velkým rizikem selhání. Na Prahu připadá největší díl ve financování pojišťovny, je tu největší počet smluvních zařízení, největší kus práce ve vytváření koncepce sítě.

EURO: Počítáte s dalším uplatněním pana Čekala ve VZP?
HORÁK: Nabídnu panu Čekalovi několik pozic adekvátních jeho zkušenostem. Bude záležet na něm, zda některou přijme. Bohužel v minulosti, když jsme se setkali, nebyli jsme schopni si moc říct. Bylo to, jak se říká, studené.

EURO: Počítá se ve VZP se zřízením pozice prokuristy?
HORÁK: K tomu by byla nutná změna zákona.

EURO: Ptám jsem se proto, že se před časem mluvilo o tom, že by tuto funkci mohl obsadit bývalý nucený správce Antonín Pečenka.
HORÁK: Jednali jsme spolu o jeho případném uplatnění ve VZP, ale nějak jsme se nedohodli. Původně měl doktor Pečenka do VZP nastoupit, pak mi oznámil, že nenastoupí a zůstal zaměstnancem ministerstva zdravotnictví. Uplynulo sice jen pár týdnů, ale nyní jsme ve VZP úplně v jiné situaci, nové vedení je ustaveno a já nyní sázím na výsledky práce tohoto týmu lidí, s jejichž dosavadní prací jsem spokojen.

EURO: Na jakou pozici měl pan Pečenka nastoupit?
HORÁK: Jako ředitel zdravotního úseku. Ta funkce tady kdysi byla a pan Pečenka ji v rámci organizačních změn, které udělal, povýšil na náměstkovskou úroveň, na funkci zástupce ředitele VZP se všemi právy a povinnostmi. V tom jsme se nedohodli už jen proto, že jsme oba povoláním lékaři a já jako zástupce chci mít ekonoma, takže jsem do této funkce jmenoval inženýra Jungbauera.

EURO: Co jste myslel tím, že jsou ještě okénka pro vyjednání co nejefektivnějšího financování zdravotní péče ve druhém pololetí?
HORÁK: Naším problémem je udržet soulad mezi příjmy a výdaji. V okamžiku, kdy jsou s poskytovateli zdravotní péče podepsány smluvní dodatky o úhradě, nemůžete už v tomto ohledu udělat nic podstatného. Nejde jenom o výši úhrady, ale zejména o takový její mechanismus, který stimuluje poskytovatele k cílům, které znamenají rozumné financování péče, a ne drancování systému

EURO: Dokdy by měly být dodatky podepsány?
HORÁK: Teoreticky to mělo být už dávno hotovo. Vezměte si, že je polovina prázdnin a většina zdravotnických zařízení nemá nejen základní smlouvy o poskytování zdravotní péče ve druhé polovině roku a dál, ale ani dodatky o úhradě péče ve druhém pololetí.

EURO: Jaký je rozdíl mezi základní smlouvou a dodatky?
HORÁK: Základní smlouva říká: toto je náš smluvní partner, jeho činnost, sjednáváme si takovou a takovou dobu splatnosti, za její nedodržení jsou takové a takové sankce a podobně. To, co naplňuje tuto smlouvu – konkrétní finance – se dohodne v dodatcích o úhradě. V minulosti to bylo na každé pololetí zvlášť, od příštího roku to bude na každý rok. Letos byly v prvním pololetí dvě úhradové vyhlášky, takže sjednáváme úhradu na každé čtvrtletí zvlášť. Druhé pololetí ale není upraveno žádným právním předpisem, takže záleží jen na jednání mezi pojišťovnou a poskytovatelem. O to je situace složitější, ale zároveň se v ní dá mnohé udělat pro udržení finanční stability pojišťovny prostřednictvím systému úhrad, který je spravedlivý, má hlavu a patu a ne jen úřednickou logiku.

EURO: Dokdy budou dodatky na druhé pololetí uzavřeny?
HORÁK: Myslím, že kdyby byly uzavřeny v průběhu září, bylo by to ještě únosné. V ideálním případě by měly být uzavřeny dříve, než začne období, kterého se týkají. To se ale už dlouho nestalo, protože rozdíl mezi pozicí pojišťoven a poskytovatelů bývá na začátku značný. Na druhé straně, pokud se to řeší až v průběhu nebo po uplynutí období, peníze jsou už utracené a poskytovatel těžko může přistoupit na úhradu nižší, než kolik ho poskytnutí zdravotní péče reálně stálo. Takže je v našem zájmu věci dohodnout dopředu, aby se dle nich smluvní partneři mohli začít chovat. Léto bývá, co do poskytování zdravotní péče, slabší, takže pokud ještě nejsou dodatky, tolik to nevadí, ale v září už je nejvyšší čas.

EURO: V jaké fázi je schvalování zdravotně pojistného plánu na letošní rok?
HORÁK: Byl schválen vládou a předložen do bývalé sněmovny. Ta o něm ale nerozhodla.

EURO: Takže se letos bude opakovat situace z minulých let a zdravotně pojistný plán opět poslanci schválen nebude?
HORÁK: Těžko říct. Já doufám, že pro materiály tohoto typu neplatí, že když vznikne nová sněmovna, vracejí se zpět do vlády. My na jeho základě v každém případě postupujeme.

EURO: S jakými příjmy a výdaji počítáte?
HORÁK: Nejobecněji by se dalo říct, že vlastní hospodaření pojišťovny by mělo zajistit, aby se pohledávky, které mají zdravotnická zařízení vůči nám, letos snížily o dvě miliardy korun. To znamená, že jestliže jsme na začátku roku měli vůči zdravotnickým zařízením závazky po lhůtě splatnosti asi ve výši deseti a půl miliardy korun, mělo by to na konci roku klesnout zhruba na osm a půl miliardy. Ale zřejmě to bude méně, protože bude nasmlouvána delší splatnost dle nové rámcové smlouvy a projeví se i další vlivy. Nyní je to v důsledku předsunutých plateb necelých pět miliard.

EURO: Jak se na podzim projeví vrácení dvou předsunutých plateb od státu?
HORÁK: Ta první není problém, protože k ní dochází každý rok. Reaguje na to, že se v prvním pololetí zaplatí za zdravotní péči víc než ve druhém pololetí, kdy jsou prázdniny a dovolené, a vlastně jen přesouvá příjmy z druhého poletí do prvního. Je to především důsledek kroku z minulosti, kdy se jednou změnil zákon a pojistné, které se dříve platilo předem, se začalo platit zpětně. Vznikl tak měsíční výpadek plateb od zaměstnavatelů. Vláda to tehdy vyřešila tím, že jednu platbu za státní pojištěnce přenesla ze druhého pololetí do prvního a od té doby se to vleče stále. Letos to bude pro nás těžší v tom, že loni bylo nemocnicím povoleno, aby si vzaly pro druhé pololetí jako referenční období pololetí první, a tím se pro nemocniční sektor setřel rozdíl v úhradách. To je asi polovina našich celkových výdajů, takže i část první předsunuté platby se uplatní v cash flow.

EURO: A druhá předsunutá platba?
HORÁK: Ta se v něm projeví celá. To jsou necelé dvě miliardy korun, které jsme měli v prvním pololetí v příjmech navíc a ve druhém pololetí bude o to méně. To znamená, že jestliže k polovině roku klesly závazky vůči zdravotnickým zařízením asi z deseti a půl miliardy na pět miliard, ve druhém poletí přibližně o dvě a půl miliardy stoupnou. Je třeba říct, že ve druhé části roku bude třeba platit nové kapacity, a to včetně těch z minulosti, například i z roku 2004. Nedávno se vyúčtovávala následná péče z prvního pololetí 2005, protože pojišťovna neměla peníze a blokovala některá vypořádání v očekávání, že časem obdrží další finance. Jednou se to ale zaplatit musí. Zkrátka a dobře, letos musíme vlastní výdajovou politikou přispět ke stabilizaci veřejného zdravotního pojištění dvěma miliardami korun. Další miliardy přinesou zvýšené platby za státní pojištěnce a stoprocentní přerozdělení pojistného. To ale probíhá kontinuálně v čase, kdežto předsunuté platby se musí nahradit ve čtyřech splátkách, takže si sice můžeme říct, že na konci roku budeme na sedmi, osmi miliardách minusu dle metodiky, ale v říjnu nebo listopadu to může být o jednu dvě miliardy víc. Musíme si také uvědomit, že VZP má měsíční obrat přes deset miliard korun, takže to házení miliardami není lehkomyslnost, ale současná přirozená přesnost odhadů v situaci, kdy s poskytovateli není dohodnut způsob a výše úhrad.

EURO: V jakých lhůtách platíte zdravotnickým zařízením?
HORÁK: Zhruba patnáct až šestnáct dnů po splatnosti. Situace je taková, jaká už dlouho nebyla, a těžko si může někdo stěžovat. S překvapením jsme ale zjistili, že někteří poskytovatelé velmi přehánějí a tvrdí svým dodavatelům, že platíme až za rok po fakturaci. Týká se to například některých lékáren, které to používají jako argument, aby jim distributoři počkali s placením.

EURO: Jak je to s některými ministrem Davidem Rathem kritizovanými aktivitami VZP, například s léčebnými pobyty Mořský koník a projektem internetových zdravotních knížek IZIP?
HORÁK: Přistupuji k tomu přísně manažersky. Smluvní vztahy jsou někde ve výpovědi, jinde již jsou nasmlouvány na nižší cenu. S firmou IZIP jednáme o tom, co bude dál. Na jedné straně jsou v projektu nesporné plusy, na druhé straně se konečně musí dostavit určité efekty pro VZP, která ho financovala. Tím nechci říct, že bychom si ho měli uzurpovat pro sebe, protože tím by ztratil smysl. U Mořského koníka také není problém v tom, že by myšlenka byla a priori špatná, ale rozsah byl příliš velký, takže se do akce dostávaly i děti, které nesplňovaly indikační kritéria, a některé turnusy nebyly ani plně obsazené. Letos bych řekl, že už se to začíná blížit optimu. Smlouvy nejsou vypověditelné z roku na rok, ale vyjednávací pozice pro příští sezonu jsou otevřené a my budeme mimo jiné tlačit na to, aby se zejména zvýšila kvalita pobytů, k čemuž již došlo v tomto roce.

EURO: Máte komentář k záměru stínového ministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka okamžitě po jeho případném ministerském angažmá iniciovat vaše odvolání z funkce?
HORÁK: Návrh Poslanecké sněmovně na mé odvolání může dát kdokoliv a bude záležet na poslancích, jak a na základě čeho se rozhodnou. Já hodnotím své manažery dle výsledků jejich práce. Střídání ředitelů žádné instituci nepomůže, stejně jako v minulosti nepomohlo zdravotnictví střídání ministrů. Osobně se obavami o svůj osud ve funkci nezabývám. Jako ředitel nemocnice jsem mohl být odvolán ze dne na den bez důvodu, stačilo kdyby na mne pan ministr shlédl nepřejícím okem, takže myslím, že jsem si pořád ještě polepšil.

Diskuze