O takovou kořist je třeba bojovat - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

O takovou kořist je třeba bojovat

, Josef Michl,
O takovou kořist je třeba bojovat
Zdroj: Euro.cz

Flow East viní konsolidační agenturu z nedovolené veřejné podpory

Kauza Tusculum Rousínov ještě není uzavřena. Společnost Flow East, zastupující investiční banku Goldman Sachs, podala koncem ledna k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k zahájení správního řízení ve věci zrušení veřejné podpory. Neoprávněně poskytnutou veřejnou podporu vidí v tom, jak Česká konsolidační agentura (ČKA) postupovala při prodeji své pohledávky vůči nábytkářské firmě Tusculum Rousínov. Flow East zároveň žádá antimonopolní úřad, aby uložil ČKA zdržet se až do případného meritorního rozhodnutí dalších kroků vedoucích k reálnému postoupení pohledávky Jitoně Soběslav.

Nestandardní krok.

Tusculum Rousínov dlužilo České konsolidační agentuře k loňskému 30. červnu téměř 593 milionů korun. Jde o nesplacenou jistinu privatizačního úvěru a sankční úroky. Úvěr získali majoritní akcionáři firmy od Investiční a Poštovní banky. Nový majitel IPB, kterým je ČSOB, neměl o toto aktivum zájem a předal ho do konsolidační agentury. Ta loni v srpnu vyhlásila veřejné výběrové řízení na prodej pohledávky. Její získání znamená kontrolu nad Tusculem, které je atraktivní tím, že je společně s Jitonou největší tuzemskou nábytkářskou firmou a dlouhodobě vytváří zisk. I nyní, kdy nábytkářský průmysl chřadne vzhledem k hospodářské stagnaci v Německu a dalších státech Evropské unie, má dobré odbytové perspektivy.
Do soutěže se přihlásila Jitona Soběslav a Flow East. Ta de facto také zastupovala jednoho z hráčů na českém nábytkářském trhu, protože společnost Goldman Sachs ovládá kdysi významného výrobce nábytku Alfu Říčany. Propojení s Tusculem by bylo reálnou cestou k záchraně firmy, která je dnes v potížích. Kauza vzbudila pozornost koncem loňského roku, když dozorčí rada ČKA učinila bezprecedenční krok a poslala záležitost k rozhodnutí vládě bez vlastního doporučení (EURO 48 a 50/2002). Vláda nakonec letos 13. ledna rozhodla, že pohledávku získá Jitona Soběslav (EURO 3/2003). Pro jihočeskou továrnu by to znamenalo, že se stane bezkonkurenčně nejsilnějším výrobcem nábytku na domácím trhu a významně posílí i svou pozici v zahraničí, kam směřuje většina produkce ze Soběslavi i z Rousínova.

Řež.

Vláda rozhodla o prodeji pohledávky za více než 20 procent nominální hodnoty, což je na poměry ČKA vysoké číslo. Jitona dvakrát zvyšovala nabídku a skončila na 132,5 milionu korun. O eminentním zájmu Flow East svědčí to, že přihazoval třikrát. Naposledy v dopise Vladimírovi Špidlovi z 13. prosince 2002 na 162 milionů korun (EURO 1/2003). Tato nabídka ovšem byla učiněna až po termínu, což Flow East ve zmíněném dopise sama uznává. V podání k antimonopolnímu úřadu nicméně s touto částkou operuje. I tak ale byla konečná regulérní nabídka Flow East o devět a půl milionu vyšší než Jitony Soběslav.

Neoprávněná výhoda?

Rozdíl v cenových nabídkách je hlavním argumentem Flow East v podnětu zaslaném ÚOHS. Týdeník EURO má podstatný výtah z dokumentu k dispozici. Flow East své základní tvrzení, že postoupení pohledávky Jitoně Soběslav znamená „poskytnutí výhody z veřejných prostředků“, opírá o několik východisek. Za prvé o to, že Jitona jako soukromý investor by měla za dluh Tuscula zaplatit minimálně o 29,5 milionu korun více (162 – 132,5 = 29,5). Protože se tak nestalo, jednala ČKA v rozporu s principem soukromého investora, neboť cenu nabídnutou Flow East je nutné považovat za cenu tržní. Jitona tím, že nabývá majetek za nižší než tržní cenu, získává neoprávněnou konkurenční výhodu, a dochází tak k narušení rovných podmínek hospodářské soutěže, upozorňuje Flow East. A to údajně v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a Evropskou unií, protože Jitona i Tusculum jsou významnými exportéry do států Evropské unie.

Procedurální krok?

Představitelé Flow East se nechtějí k záležitosti až do rozhodnutí ÚOHS vyjadřovat. Nepopřeli však, že informace týdeníku EURO o obsahu podání jsou správné. Generální ředitel Jitony Soběslav Radek Žďárecký také hodlá vyčkat na rozhodnutí antimonopolního úřadu. V rozhovoru s týdeníkem EURO uvedl, že o obsahu stížnosti Flow East nemá přesné informace. Na upozornění, že Flow East vytýká ČKA nedovolenou veřejnou podporu na základě toho, že Jitona má zaplatit méně, než nabízel Flow East, Žďárecký prohlásil, že ze strany konkurenta jde zřejmě o pouhý procedurální krok. „Veřejná soutěž byla vícekriteriální a kromě nabídnuté ceny rozhodovala i kvalita podnikatelského záměru,“ uvedl. To je pravda. Meziresortní komise i věcně příslušná ministerstva průmyslu a obchodu a financí označily podnikatelský záměr Jitony za lepší.
Na otázku, zda Jitona pohledávku už zaplatila, Radek Žďárecký konstatoval, že pověřená investiční společnost dosud jedná o podmínkách transakce s ČKA. „Teprve až bude záležitost finančně vypořádána, budeme moci začít realizovat náš podnikatelský záměr. Dříve k tomu nejsme oprávněni,“ dodal.

Zatím se šetří.

Není vyloučeno, že na uskutečnění svého podnikatelského záměru, pokud se ho dočká, bude Jitona dlouho čekat. O dalším postupu jednalo minulý čtvrtek vedení konsolidační agentury. Rozhodlo, že při plnění vládního usnesení o prodeji pohledávky za Tusculem Rousínov Jitoně Soběslav vyčká ČKA na stanovisko antimonopolního úřadu k podnětu Flow East, uvedl mluvčí ČKA Jiří Pekárek. „ÚOHS tento podnět šetří, správní rozhodnutí dosud vydáno nebylo,“ odpověděl na otázku týdeníku EURO, kdy úřad vydá rozhodnutí šéf odboru tisku a informací ÚOHS Kristián Chalupa. Zákonný postup je přitom takový, že úřad věc nejprve vyšetřuje a teprve získá-li indicii o porušení zákona, zahájí správní řízení. Na jeho konci je rozhodnutí, proti němuž lze podat rozklad neboli odvolání k předsedovi antimonopolního úřadu Josefu Bednářovi. Pokud by byl uplatněn tento postup, znamenalo by to minimálně mnohaměsíční zpoždění, ne-li přímo zvrácení rozhodnutí vlády.

Třetí se směje.

Případ Tusculum má ještě jednu zajímavou souvislost, která dokazuje, že když se dva perou, třetí se obvykle směje. O rousínovskou firmu měla zájem i vyškovská skupina Magnum, úspěšně vyrábějící podlahové krytiny ve stejnojmenné vyškovské továrně. Majitel Magna Miroslav Vymazal se nakonec soutěže nezúčastnil, protože považoval pozici Jitony Soběslav za příliš silnou (EURO 50/2002). Přihlásil se však do soutěže o jinou, více než půlmiliardovou pohledávku ČKA – za firmou Mora Moravia, která je největším českým výrobcem sporáků. A dobře udělal. Dozorčí rada ČKA se v polovině února rozhodla doporučit vládě, aby byla tato pohledávka prodána Magnu za 70 milionů korun (EURO 8/2003). Tato transakce má tu podstatnou výhodu, že Miroslav Vymazal byl jediným zájemcem a není nikdo, kdo by si chtěl u ÚOHS stěžovat.