Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Technologie ARISTON pomohou v Grónsku rozkrýt globální oteplování

Společnost Ariston zůstává věrná svému cíli přinášet pohodlí každému a oznámila úspěšné…

Jak si připomenout 100. výročí založení Československé republiky? Svatováclavským dukátem!

Právě dnes slavíme snad nejvýznamnější výročí, jaké naše republika dosud zažila. Je jím…

Zbrojaři mají pomocníka na ministerstvu obrany. Už čtvrtý rok

Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české…

Nepřipravte se zbytečně o zisk

01. srpna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
01. srpna 2005, 00:00

SKLADOVÁNÍ OBILÍ Odhadem třicet procent obilí z loňské sklizně odmítl letos od pěstitelů převzít Státní zemědělský intervenční fond. Důvodem je nevyhovující kvalita skladované sklizně. Jak těmto zbytečným ztrátám peněz předejít?

SKLADOVÁNÍ OBILÍ Odhadem třicet procent obilí z loňské sklizně odmítl letos od pěstitelů převzít Státní zemědělský intervenční fond. Důvodem je nevyhovující kvalita skladované sklizně. Jak těmto zbytečným ztrátám peněz předejít? Téměř půl milionu tun obilí odmítl od zemědělců v rámci takzvaného intervenčního výkupu převzít Státní zemědělský intervenční fond. Představuje to zhruba třicet procent celého objemu. Státní nákup přitom zemědělcům přináší výhodné ceny -kolem tří tisíc korun za tunu, zatímco na volném trhu dostávají (podle typu obilí) jen něco přes dva tisíce korun. Zemědělci tak zbytečně přicházejí o očekávané peníze. Kromě již známého problému, kam vyprodukované obilí vůbec naskladnit a jak je co nejrychleji z Česka vyvézt, mají tedy podnikatelé v oboru další velkou potíž: jak zamezit u naskladněného obilí rozvoji nežádoucích škůdců. Zvláště za situace, kdy prezident Agrární komory Jan Veleba vyzval zemědělce, aby obilí neprodávali a počkali na lepší ceny. SNĚTI NEBEROU! Protože i letošní sklizeň bude asi výrazně vyšší, než vyžaduje poptávka v zemích Evropské unie, přijde znovu na řadu vývoz obilí mimo členské země. Takové zboží však musí splňovat ještě další než obvyklá kritéria. Vzorky obilí, které Státní zemědělský intervenční fond bude pro účely vývozu nakupovat, musí splňovat kromě klasických kvalitativních kritérií také takzvané hygienické parametry. Jenže na to čeští zemědělci ještě v loňském roce nebyli zvyklí, navíc je nikdo o požadovaných hygienických parametrech neinformoval. Příslušná norma Evropské unie má číslo 824/2000. Ani ona ale požadované parametry nespecifikuje. Mluví pouze o tom, že obilí na intervenční nákup musí být „zdravé a obchodovatelné“. A právě zmíněná „obchodovatelnost“ byla příčinou, proč státní fond začal ve vzorcích obilí od zemědělců kontrolovat výskyt snětí. Ty jsou totiž v zemích mimo Evropskou unii považovány za karanténní organismy, zatímco v Unii je jejich výskyt tolerován. V praxi to znamená, že mimo členské země není možné obilí obsahující sněti vůbec vyvézt. Podle informací Státní rostlinolékařské správy a z údajů dostupných na webu International Phytosanitary Portal jde mimo jiné o Kanadu, Čínu, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, řadu afrických zemí sdružených pod Inter-African Phytosanitary Council (IAPSC) a většinu zemí Blízkého východu sdružených pod Near East Plant Protection Organisation (NEPPO). Tedy prakticky veškeré odběratelsky významné země. PREVENCE ZAČÍNÁ UŽ PŘI SETÍ

Při probíhající sklizni však už některým rizikům zabránit nelze. „Prevence proti rostlinným škůdcům začíná již při zakládání úrody,“ upozorňuje vedoucí odboru ochrany rostlin Státní rostlinolékařské správy Jiří Madar. Účinnou ochranou proti snětím je podle něj mořené osivo. To je oproti nemořenému dražší - tuna vyjde na 1200 až 2000 korun, přičemž na hektar se dává 150 až 200 kilogramů osiva. Na tunu vyprodukovaného obilí tak vycházejí náklady kolem 200 korun. Značná část zemědělců ale mořené osivo nepoužívá.

Prevencí proti fuzáriím (houbám a plísním) je dodržování doporučených osevních postupů. To v praxi znamená, že se na stejném poli nemá v příštím roce pěstovat stejná plodina jako v roce předešlém. Ani to se ale ve skutečnosti příliš nedodržuje.

„Ještě je ale šance včas si uvědomit, že rozvoji fuzáriíí brání sucho -obilí je tedy při naskladnění nutné řádně vysušit,“ radí Madar. Obecně řečeno: u rostlinných škůdců je základem minimalizace rizik už na poli. Naopak u živočišných škůdců spočívá prevence hlavně v ošetření obilí ve skladech.

POZOR NA BROUKY

Podle Romana Bernata, ředitele agrodivize společnosti Inspekta, patří mezi nejčastější živočišné škůdce brouci pilous, lesák, potemník, pisivka a roztoči. Prevence proti nim přitom není nijak nákladná.

Například ošetření obilí postřikem při posklizňovém uskladnění vyjde podle Bernata na 10 korun za tunu. Ošetření během skladování takzvanou fumigací (obilí se „profoukne“ plynem, který brouky usmrtí) stojí 30 korun. Podle Bernata je v sousedním Maďarsku oproti Česku - na stejné množství státem vykupovaného obilí - spotřeba fumigantů trojnásobná.

„Obvyklou praxí je dosud jen pročištění vzduchem před vyskladněním obilí. To sice většinu škůdců odstraní, nikdy ale ne všechny,“ upozorňuje Madar. Během následné přepravy pak škůdci nezůstávají uvnitř masy obilí, ale směřují na povrch nákladu. V tenké povrchové vrstvě jsou pak snadno zjištěni kontrolou při vykládce. „To způsobuje odmítání zboží při výkupu a v horším případě i reklamace již vyexpedovaného zboží v zahraničí,“ dodává.

ŠETŘIT SE NEVYPLÁCÍ

Letošní sklizeň bude podle odhadů velmi dobrá - o to více pozornosti je však nutné věnovat právě jejímu kvalitnímu uskladnění. Propad tržeb z prodeje by totiž mohl být daleko nižší, pokud by zemědělci více dbali na prevenci proti rostlinným a živočišným škůdcům. Na tunu obilí přitom potřebné výdaje na ošetření proti všem základním škůdcům činí kolem 200 až 300 korun. Šetřit na prevenci se tedy opravdu nevyplatí.  NEJVĚTŠÍ ŠKŮDCI náklady v Kč/rok |Druh škůdce|forma prevence|náklady na tunu skladovaného obilí|
| Sněť zakrslá |mořené osivo|200 korun|
| Sněť mazlavá|mořené osivo |200 korun|
| Fusaria (plísně)|osevní postupy, sucho|10 korun|
| Pilous |fumigace |10 korun|
| Potemník|fumigace |10 korun|
| Roztoči |fumigace |10 korun|
Poznámka: Prevence proti sněti zahrnuje oba druhy, prevence proti živým škůdcům působí na všechny škůdce najednou. Lapač na detekci brouků stojí zhruba 600 korun.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Svátek Všech Svatých a Dušičky, aneb proč to není státní svátek?
Kdy budou dokončeny opravy na dálnicích?
Ropa se na 100 dolarů možná ani podívat nemusí
Test: víte, jaká doba se vám bude počítat do důchodu?
Účty za elektřinu narostou o stovky až tisíce korun. Záleží na tom, zda jen svítíte nebo i topíte
Auta
Škoda Scala není první auto toho jména. Svého času ho…
Ducati Multistrada Enduro 2019 má nový motor i podvozek
Nástupce Rapidu má jméno. Těšte se na Škodu Scala
BMW X7 se začíná odhalovat. Design mnichovského Range Roveru je ale známý už delší dobu
Co způsobil filtr pevných částic u Fabie 1.0 TSI? Nižší točivý moment a nepatrně horší dynamiku
Technologie
Proč při přistávání raket SpaceX vypadává živý přenos? (video s CZ titulky)
Nový detektor v mobilu pro vegany? Hertzstück vám ukáže, co přesně jíte
Nvidia přistála na Měsíci. Demo s ray tracingem má dokázat, že NASA nelhala (video)
Google znovu řeší pirátství obrázků. Do vyhledávače přidá jména autorů
Nové čtyřjádrové APU Ryzen za nižší cenu? HP má v počítačích model 2100GE s 35W TDP
Hry pro příležitostné hráče