NEPŘÍJEMNÝ PRECEDENT - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

NEPŘÍJEMNÝ PRECEDENT

, Jan Kreidl,
NEPŘÍJEMNÝ PRECEDENT
Zdroj: Euro.cz

Oběti holocaustu se dočkají odškodnění.

Švýcarské banky vyplatí již během příštího jara obětem holocaustu 1,25 miliardy amerických dolarů. Nebudou přitom činit žádný rozdíl mezi oběťmi z „Východu a „Západu . Německým firmám (například Deutsche Lufthansa, Deutsche Bank, Dresdner Bank , Commerzbank a Viag), které jsou v posledních měsících žalovány oběťmi nacistického teroru před soudy ve Spojených státech, tak naskakuje husí kůže z pro ně velmi nepříjemného precedentu. Z posledního vývoje v kauze odškodnění z e strany švýcarských bank jsou Němci, podle advokátky Deborah Sturmanová z newyorské právní kanceláře Milberg Weiss Bershad Hynes & Lerach LLP zastupující žalující stranu, doslova šílení.

Precedenční právo bude mít mimo jiné i ten významný dopad, že bude možné od žalované strany požadovat veškerou předmětnou dokumentaci.

Drahé svědomí.

Soudce federálního soudu Spojených států minulý týden stanovil, že slyšení, zda zatím bezprecedentní návrh švýcarských bank a dalších švýcarských právnických osob na vyrovnání nároků obětí nacistické perzekuce během období holocaustu celkovou částkou 1,25 miliardy dolarů odpovídá zásadám spravedlivého vypořádání, proběhne dne 29. listopadu 1999. Soudní žaloba, která byla podána ve Spojených státech, se týká i českých obětí a jejich dědiců. Ti mají nyní čtyři měsíce na to, aby se přihlásili se svým nárokem. Soud nařídil, že osoby přeživší holocaust a jejich dědicové musejí být o svých právech vyplývajících z navrhovaného vypořádání vyrozuměni pošt ou, a to v podobě souboru materiálů obsahujících plné znění soudního oznámení a dotazník o skutečnostech souvisejících se vznášeným nárokem.

Při této příležitosti přijela do Prahy advokátka Deborah Sturmanová. Zatím podle ní není rozhodnuto o způsobu rozdělení peněz. To bude mít na starosti známý newyorský právník Judah Griebitz. Ten také do 31. prosince 1999 navrhne federálnímu soudci, jak by se finanční prostředky měly rozdělit. Přihlásit se je potřeba do 22. října 1999, a to i se žádostmi o vyloučení ze společné obžaloby či případnými stížnostmi. V květnu 2000 začne vlastní rozdělování finančních prostředků.

Na otázku týdeníku EURO, jak byla stanovena suma 1,25 miliardy USD, odpověděla Deborah Sturmanová, že právě tolik se podařilo za daných okolností dosáhnout. Rozlišení obětí podle země původu, jak je tomu v případě odškodnění obětí z fondu něme cké vlády a velkých německých firem, by podle ní federální soudce v USA neschválil, neboť je to nespravedlivé.

Kalifornie tlačí na pilu.

Velké švýcarské banky se k návrhu na odškodnění ve výši 1,25 miliardy dolarů rozhoupaly až loni pod náporem veřejného mínění, a to především ve Spojených státech. Jakmile se totiž zveřejnily materiály nacistických stát ních orgánů, které byly po obsazení Berlína Rudou armádou převezeny do ruských archivů, svědčící o nakládání švýcarských bankovních institucí s židovskými bankovními konty, depozity a pojistkami, vzedmula se ve Spojených státech vlna nárok ů na odškodnění.

Organizace zastupující dosud žijící oběti holocaustu a jejich dědice získaly podporu především v Kalifornii, která byla odhodlaná bojkotovat ty firmy, které soudní vyrovnání odmítnou. Například v dubnu letošního roku byla před soudem v San Francisku podána společná žaloba proti německým firmám Lufthansa, Deutsche Bank, Dresdner Bank, Commerzbank, Viag, stejně jako proti americkým koncernům General Motors a Ford, které v Německu působily i v době n acismu. K žalující straně – obětem holocaustu a centru Simona Wiesenthala – se připojil jako soukromá osoba i kalifornský guvernér Gray Davis.

Počátkem června byl pak zveřejněn koncept odškodnění, kterým se německé společnosti snaží udělat tlustou čáru za svou minulostí. Podmínky pro účast ve fondu pro odškodnění, který bude disponovat sumou přibližně tří miliard marek, vš ak narazily na tvrdou kritiku žalobců ve Spojených státech. Nárok na odškodnění z fondu by měl totiž podle představ německé strany vznikat jedině v případě minimálně šestiměsíční otrocké práce a jeho výše by měla být navíc závislá na důcho du v zemi, kde oběť nyní žije. Například oběti z Ukrajiny by proti svým bývalým krajanům žijícím v Izraeli či USA nedostaly téměř nic. Fond by měl být navíc otevřen jen v případě, že již nebudou nikdy vznášeny podobné nároky vůči něme ckým subjektům. V tomto bodě je postup švýcarské strany obdobný. Vyrovnání ze strany švýcarských bank (především Credit Suisse a UBS AG, která je nástupcem švýcarské banky Union a Švýcarské bankovní korporace) totiž také předpokládá, že tí m se uzavírají všechny žaloby proti švýcarským entitám a spory vedené s nimi vztahující se k holocaustu, 2. světové válce, obětem nebo cílům nacistické perzekuce a režimu, zacházení s utečenci nebo jakýmkoliv dalším k tomu s e vztahujícím položkám. Ze seznamu entit, především bank a podniků jsou však vyjmuty švýcarské pojišťovny, které budou čelit vlně samostatných žalob.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze