zavřít

Ty to zvládneš.cz - ÚNAVA ŘIDIČŮ



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Na Bořislavce bude stát umělecké dílo Federika Díaze

Kancelářské a obchodní centrum Bořislavka přinese letos Praze 6 nejen výraznou a světově…

Není a nebude žádnou Popelkou

23. března 2004, 17:28 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
23. března 2004, 17:28

Na dálkové vytápění je v Evropě připojeno sto milionů domácností

Teplárenské sdružení České republiky je zájmovým sdružením teplárenských firem. Vzniklo v roce 1991 a má přes 110 členů. Jeho výkonný ředitel Miroslav Krejčů hovořil s týdeníkem EURO o zásobování teplem, konkurenčním prostředí a o postavení tohoto odvětví v české energetice.

EURO: Dálkové vytápění není ve světě tak rozšířené jako u nás. České země v něm měly velkou tradici, teď se ale zdá, že domácnosti dávají přednost zemnímu plynu nebo elektřině. KREJČŮ: V současné době je trh centralizovaného zásobování teplem (CZT) nebo lidověji dálkového vytápění stabilizovaný. Pokud roste podíl domácností, které využívají k vytápění zemní plyn, tak především na úkor pevných paliv, zejména uhlí. Zemní plyn získal masivní státní podporu při rozšiřování plynofikace, což proběhlo na začátku devadesátých let také u elektrického vytápění. Zejména přímotopy však už přestaly být zajímavé, vzhledem ke zvyšujícím se cenám elektřiny. Něco podobného zažívá teď i zemní plyn. Nelze proto hovořit o ústupu dálkového vytápění.

EURO: Mohou teplárny do budoucna nabídnout cenu, která bude nižší než u plynu nebo elektřiny? KREJČŮ: Nebude nižší, ale srovnatelná. Teplárny mohou ve velké míře využít pro dálkové vytápění spalování biomasy. Je dostupná a s poměrně jednoduchou technologií ji lze využít na celém území republiky. Nebudou to tak rozsáhlé systémy, jaké známe z městských tepláren, ale půjde spíše o místní výtopny pro několik desítek maximálně stovek bytů. Takové zdroje mohou vyrůst i v lokalitách, kam už nebude ekonomicky i technicky možné dovést zemní plyn nebo posilovat elektrické vedení.

EURO: Kolik domácností je připojených na dálkové teplo? KREJČŮ: Na teplárny a výtopny je u nás napojeno 35 procent, tedy 1,5 milionu bytů. Včetně domovních kotelen v bytových domech je to až 1,8 milionu bytů. Odhaduji, že zemní plyn využívá k topení přes 1,4 milionu domácností. Kamna a kotle na pevná paliva jsou hlavním zdrojem pro necelých 18 procent bytů, plně elektrifikovaných domácností je přes šest procent a zbývající dvě procenta využívají jiné druhy paliv, například topné oleje, zkapalněné plyny a podobně.

EURO: Jak je na tom české teplárenství v porovnání s jinými zeměmi? KREJČŮ: Dálkové vytápění je rozšířené především tam, kde jsou k tomu vhodné technické, klimatické i politické podmínky. Některé, zejména severské státy, nastavily podmínky na trhu tak, aby se mohly prosadit technologie šetrné k životnímu prostředí. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla k nim bezesporu patří. V Evropě jsou nejrozsáhlejší soustavy na Islandu, kde je na CZT napojeno 85 procent domácností. V Rusku, Lotyšsku a Litvě 70 procent, na Ukrajině 65 procent, v Polsku, Estonsku, Bělorusku, ale také v Dánsku a Finsku přes 50 procent bytů. Hned za nimi následují Česko, Slovensko a Švédsko s podílem kolem 40 procent bytů zásobovaných teplem ze zdrojů mimo byt. Důležitý vedle podílu je však i absolutní počet bytů zásobovaných dálkově teplem. V sousedním Německu je podíl CZT sice jen dvanáct procent, ale je to přes 3,3 milionu bytů. Celkem je Evropě dálkovým teplem zásobováno zhruba sto milionů domácností.

EURO: Jaké je cenové srovnání s jinými druhy energií? KREJČŮ Pokud porovnáme náklady domácnosti na veškerou spotřebovanou energii, nejen na vytápění a teplou vodu, ale i další chod domácnosti, pak dojdeme k zajímavému závěru. Při průměrné ceně dálkového tepla kolem 350 Kč/GJ jsou celkové náklady na energii zhruba stejné jako při topení zemním plynem nebo akumulační elektřinou. Pokud se liší, tak jen v jednotkách procent, což jsou stokoruny. Zhruba o patnáct procent dražší je topení přímotopy. Ty však mají menší investiční náklady na pořízení i provoz. Naopak, zhruba o patnáct procent levnější je topení uhlím. Nevýhodou však je vyšší pracnost a nižší komfort, nehledě na emisní zátěž v daném místě.

EURO: V jakém rozmezí se dnes pohybují ceny tepla? KREJČŮ: Ceny tepla jsou nižší tam, kde se k výrobě používá domácí uhlí jako palivo, teplo se vyrábí v kombinovaném cyklu s elektřinou, je dostatečně velký odběr tepla a zdroj i sítě jsou co nejefektivněji využívány. Levné teplo dodává většina elektráren ČEZ a teplárny v krajských a některých okresních městech. Tam se konečné ceny tepla pohybují kolem 220 až 280 Kč/GJ. Následují uhelné teplárny v rozsahu okresních měst a plynové teplárny, kde již byla splacena většina investic. Zde se cena pohybuje od 280 do 330 Kč/GJ. V posledních letech modernizované plynové a uhelné zdroje a teplárny spalující biomasu, postavené s dotací státu, se s cenou tepla pohybují kolem průměru, tedy 350 Kč/GJ. U nových a právě modernizovaných zdrojů už se cena přibližuje 400 Kč/GJ a více. Součástí těchto modernizací jsou ovšem často úsporná opatření pro snížení celkové spotřeby tepla v bytech. Odběratelé tak mohou v konečném součtu za rok zaplatit za teplo stejně byty s výrazně nižší cenou.

EURO: Je šance, že by ceny tepla šly dolů? KREJČŮ Obecně se výrazný pokles ceny asi očekávat nedá, bude záležet na individuálních podmínkách každé teplárny. Ale už tím, že se meziročně cena tepla nezvýší, znamená v podstatě při inflaci zlevnění ceny tepla. Pokud by se měla cena snižovat, musel by se najít nový velký odběratel, který by ještě více využil instalované kapacity teplárny. Tím by se stálé náklady rozdělily na větší množství dodaného tepla a cena by mohla i klesnout. Další šancí by mohla být obchodovatelná emisní povolení. Ekologická teplárenská technologie by tak vedle obchodování s teplem, elektřinou, chladem a druhotnými surovinami umožnila i obchod s emisemi, který by mohl ceny tepla stabilizovat nebo dokonce i snížit.

V EURO: Teplo má zatím jen pětiprocentní DPH. Nebude méně přitažlivé, až se v roce 2008 přeřadí z této nižší sazby? KREJČŮ: V rámci revize daní v Evropské unii se teplo prosazuje do nižší daňové sazby jako ostatní síťové energie, kam patří i elektřina a zemní plyn. I poslední z přijatých legislativních dokumentů Směrnice EU o prosazování elektrické energie z kombinované výroby elektřiny a tepla na základě užitého tepla umožňuje jednotlivým státům zavést opatření na podporu těchto technologií, aniž by se dostaly do rozporu s pravidly rovné hospodářské soutěže. Je na politicích, jaký přístup Česká republiky zvolí. Teplárny využívají ekologicky šetrné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny. Měly by být také při emisním obchodování tímto zvýhodněny, čímž nemusí dojít k většímu nárůstu ceny, než je zatím obvyklé.

Výdaje domácností Bydlení podražilo téměř na šestinásobek Ceny energií stouply méně a tvoří zhruba polovinu nákladů

Kolik vlastně platíme za energie? Průměrná domácnost dnes za elektřinu, topení a energii pro ohřev teplé vody zaplatí téměř třicet tisíc ročně. Se stejnou částkou musí počítat na ostatní výdaje spojené s bydlením. Ze statistických údajů, které zpracovalo Teplárenské sdružení ČR, vyplývá, že zatímco energie za posledních třináct let podražily na necelý čtyřnásobek, ostatní výdaje spojené s bydlením - voda, odvoz odpadků a nájem, stouply více než desetkrát. Zdaleka nejvíc, na více než třináctinásobek, stoupla cena vody. Průměrná tříčlenná rodina za ni v roce 1991 zaplatila něco málo přes šest stovek za rok, vloni to už bylo při stejné spotřebě přes osm tisíc. Mnohem víc než v dobách totality dnes lidé platí také za odvoz odpadků – místo necelých dvou stovek za rok za něj dala vloni průměrná rodina více než šest tisíc korun. Samostatnou kapitolou zůstává nájem. Ten se sice zvýšil téměř desetkrát, ale toto číslo není konečné. Vychází z regulovaného nájemného a to je zejména ve velkých městech výrazně nižší než tržní nájmy. S postupným odstraňováním deformací a předpokládaným sbližováním tržních a regulovaných nájmů lze předpokládat, že průměrná cena poroste.
Nájemné je nicméně zřejmě poslední položkou, u níž lze čekat ještě další výrazný růst cen. Mluvčí Teplárenského sdružení České republiky Pavel Kaufmann upozorňuje, že se ceny energií budou v následujícím období už zvyšovat jen minimálně. „V následujících třech letech by se měly ceny energií zvyšovat jen minimálně, protože jejich narovnání již bylo téměř dokončeno.“ Výrazné zdražování o desítky procent ročně nelze předpokládat ani u vody nebo poplatků za odvoz komunálního odpadu. Zvyšování cen u těchto položek je citlivou záležitostí, pro své občany o nich rozhodují města a obce.
Z tabulky vyplývá, že bydlení po započítání všech položek podražilo za posledních třináct let na šestinásobek. Toto číslo ovšem není zcela přesné – lidé totiž pod tlakem rostoucích cen začali šetřit. Spotřeba vody i tepla klesla během sledovaných let o třetinu. Pokud tuto úsporu zahrneme do celkových výdajů, zjistíme, že průměrná „statisticky modelová“ domácnost dnes platí za bydlení jen pětkrát víc než v roce 1991. Zatímco klesající spotřeba vody je spíše negativní trend, u tepla není zcela jasné, nakolik lidé přiškrtili kohoutky topení a jak se na snížené spotřebě podepsala úspornější zařízení a zateplení domů. U vody jde ovšem čistě o šetření: průměrné tříčlenné domácnosti dnes stačí ročně 110 kubíků vody místo dřívějších 176. Jedinou položkou, z níž lze jednoznačně usuzovat, že v Česku roste životní úrovně, je naopak spotřeba elektřiny. I když i její cena stoupla na více než čtyřnásobek, domácnosti jí odebírají o dvacet procent víc než v roce 1990.
Statistické údaje mohou být ošidné, ale pro porovnání nic jiného nelze použít. Z časové řady je například vidět, že deregulované ceny energií nejsou tím, co nejvíc zvýšilo náklady na bydlení. Podíl výdajů za energie na celkových nákladech na bydlení naopak v posledním desetiletí klesal. Jestliže faktury za energie, tedy dálkové teplo a elektřinu, představovaly v roce 1991 sedmdesát procent všech plateb za bydlení, dnes je to necelých padesát procent.
Ze statistiky rovněž vyplývá, lidé v bytech s regulovanými nájmy často zbytečně a ne zrovna oprávněně žehrají na rostoucí výdaje na bydlení. Ty sice v absolutním čísle poměrně strmě rostly, ale stejně tak rostly i průměrné příjmy. Jestliže tak naše statisticky modelová domácnost potřebovala v roce 1991 k úhradě všech nákladů na bydlení prostředky, které představovaly 3,42násobek průměrné měsíční mzdy, v roce 2003 to byl 3,82násobek. Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že by se toto politicky načinčané číslo značně změnilo, kdyby modelová rodina musela platit tržní nájem a neuspořila na kubících vody a gigajoulech tepla. Z tabulky vyplývá, že pokud by měla stejnou spotřebu tepla a vody jako v roce 1991 (viz poslední sloupec označený jako 2003*, který vychází ze spotřeby roku 1991 a násobí ji cenami roku 2003), zaplatila by vloni za bydlení téměř o dvanáct tisíc korun víc.


Čtěte také

Události  Tým Avastu a ČVÚT

Úder odvrácené straně. Češi pomohli hacknout hackery

Česko má šanci stát se lídrem v kybernetické bezpečnosti, připsalo si první velký zářez.…

před 4 hodinami

Události  Uzavřená stanice, ilustrační foto

USA, Francie a Rusko plánují evakuaci svých občanů z koronavirem sužovaného Wu-chanu

Spojené státy, Francie a Rusko plánují evakuaci svých občanů z čínského města Wu-chan,…

25. ledna 2020

Události  Hackathon k dálničním známkám, ilustrační foto

Hackathon k dálničním známkám: práce na systému jdou podle plánu

Práce na novém IT systému k elektronickým dálničním známkám, kterých se v rámci veřejného…

25. ledna 2020

Emisní povolenky, ilustrační foto

Výnosné povolenky. Obrat obchodů loni stoupl na rekord

Obrat obchodů s emisními povolenkami v loňském roce celosvětově vzrostl o 34 procent na…

25. ledna 2020

 Marian Jurečka

Výborného vystřídal v čele lidovců Jurečka, chce odstranit poraženectví

Opoziční KDU-ČSL povede poslanec a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Delegáti…

25. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Zvýšení minimální mzdy daňovým pohledem
Jak vypočítat daň z nemovitých věcí v daňovém přiznání?
Pravděpodobné pojistné je opět vyšší
Růst průměrné mzdy - co všechno ovlivní v roce 2020?
Zaměstnanci a daně: roční zúčtování a slevy
Auta
Škoda potvrdila Octavii RS s hybridním pohonem. Odhalí ji…
VW Arteon Shooting Brake míří i k českým zákazníkům. Dorazí na podzim spolu s faceliftem
Elektrický a pro každodenní ježdění. Bugatti plánuje svůj druhý sériový model
Škoda Kodiaq vozí záchranáře nejen u nás, ale i v Británii
Nový ředitel Renault Trucks pro ČR a SR
Hry pro příležitostné hráče