Nenasytná aliance - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Nenasytná aliance

, Tomáš Hořejší,
Nenasytná aliance
Zdroj: Euro.cz

Brusel chce, aby se česká armáda půl roku starala o letiště v Kábulu

Vojenské velení NATO požaduje po české armádě, aby na přelomu let 2006 a 2007 převzala odpovědnost za řízení provozu na letišti v afghánském Kábulu. Zatím není úplně jasné, kolik vojáků bude na splnění úkolu zapotřebí. Pravděpodobně jich ale bude mezi třemi a čtyřmi stovkami. Své uplatnění by při řízení letového provozu mohl nalézt i proslulý český pasivní radiolokátor Věra.
České ministerstvo obrany zatím zachovává mlčení. „Nemůžu to ani potvrdit, ani vyvrátit. Informace tohoto druhu jsou v utajeném režimu,“ uvedl k plánům aliance mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. „Obecně ale mohu říct, že Armáda České republiky by byla schopna takovou misi zvládnout, a to i na vzdáleném místě. Nejenom se postarat o řízení letového provozu, ale vůbec o celý chod letiště. Od tankování letadel, přes pozemní servis, ostrahu, stravování personálu až po odklízení sněhu z plochy,“ dodal Čírtek.
Jak potvrzují informace týdeníku EURO, má mise začít v říjnu 2006 a skončit v březnu 2007. Vyslání českých vojáků do zahraniční akce by musela podle tuzemských zákonů nejprve schválit vláda a Parlament.

Němci zavedli pořádek.

NATO převzalo odpovědnost za provoz a bezpečnost kábulského letiště letos na konci května. Předtím se o něj více než dva roky od února 2002 starala německá armáda. Během působení Němců prošlo letištěm bezmála sedmadvacet tisíc vojáků, pětadvacet tisíc tun materiálu a dvaačtyřicet tisíc letadel.
Severoatlantická aliance zvolila pro kontrolu letiště nejprve osvědčený „mnohonárodní model“. Týmu zhruba tří stovek vojáků a armádních expertů ze čtyřiadvaceti zemí velelo sedmnáct Islanďanů. Nyní ale uvažuje aliance o změně, která se zřejmě dotkne i české armády: o letiště by se měla vždy půl roku starat jedna země sama.
Kábulské letiště je přitom ve značně zanedbaném stavu. Experti afghánské vlády, NATO, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Světové banky, kteří místo nedávno navštívili, odhadují, že do jeho obnovy bude nutné investovat minimálně šedesát milionů dolarů. Je třeba vybudovat osvětlovací systém letiště a rekonstruovat runway, komunikační systém, řídicí věž a systém předpovědi počasí.
Vojáci NATO v Kábulu spolupracují s afghánským ministerstvem pro civilní leteckou dopravu a turistiku, které se stará o civilní část letištních prostor. Česká republika má nyní v Afghánistánu v misi Severoatlantické aliance ISAF šestnáct vojáků, většina z nich působí v pyrotechnickém odřadu na letišti v Kábulu, zbývající čtyři pracují na velitelství celé operace.
V minulosti působila v Afghánistánu česká polní nemocnice a malý polní chirurgický tým. Letos od března do září působilo v oblasti i 112 příslušníků skupiny speciálních sil z Prostějova. Ti v rámci operace Trvalá svoboda vyhledávali a sledovali bojovníky Talibanu a al-Káidy.

Pět stovek nestačí.

Informace o požadavku Bruselu na vyslání dalších Čechů do Afghánistánu zcela zapadá do nově stanovených mantinelů „bojové připravenosti“ pro armády všech členských států aliance, které schválili jejich lídři na summitu v tureckém Istanbulu.
Nová pravidla stanoví, že státy NATO mají zajistit zvýšenou schopnost svých pozemních ozbrojených sil k nasazení mimo domovské území. V praxi to znamená, že čtyřicet procent vojáků má být permanentně připraveno k nasazení na jakémkoli místě, třeba i v cizině. Přičemž osm procent vojáků má být trvale nasazeno v různých zahraničních misích s pravidelnou – tří nebo šestiměsíční – rotací personálu. NATO přitom chystá podobně tvrdé normy i pro své námořní a vzdušné síly.
V případě české armády, která počítá se sedmadvaceti tisíci profesionálními vojáky, to znamená, že připraveno k nasazení má být 10 800 osob a 2160 jich má být v nějaké zahraniční misi. Do ciziny by napříště mohly vylétat i zcela nové gripeny v českých barvách. Schopnost operovat v cizině v takových počtech ale zatím Češi nemají a ještě dlouho mít nebudou. Především kvůli nedostatku peněz.
Politici ani ministerstvo obrany na nároky aliance zatím nijak oficiálně nereagovali. Ministr obrany Karel Kühnl na poradě armádních velitelů uvedl pouze obecnou frázi o tom, že „bude-li potřeba, měli bychom v budoucnosti být schopni vyslat do zahraničních misí ještě více vojáků, pokud si to obrana ideálů NATO a demokracie bude žádat“. V rozhovoru pro Lidové noviny pak ministr prohlásil: „Myslím, že bychom neměli mít venku žádné lidi. Byl bych rád, kdyby to nebylo potřeba… Jestli ta potřeba je a jestli bude i nadále, tak jsem toho názoru, že bychom měli být schopni vyslat více lidí do misí… měli bychom být schopni přiblížit se k těm šesti až osmi procentům.“
Momentálně je ale v zahraničí nasazeno něco málo přes pět set českých vojáků (podle armádních údajů jich k 5. listopadu bylo přesně 532). V Kosovu je v misi KFOR přes čtyři stovky vojáků, v operaci SFOR II v Bosně a Hercegovině je na velitelství sedm Čechů, v Iráku působí osmadevadesát vojenských policistů a šest zdravotníků.
V příštím roce se situace nepatrně zlepší: vojáci postupně sice vyklidí „pozice“ v Iráku, do konce února budou staženi vojenští policisté a v zemi pak bude působit už jen polní chirurgický tým. Zato mise v Afghánistánu má být rozšířena z šestnácti na devadesát osob a stejně tak i do Kosova vyrazí asi dvousethlavá posila. Armáda se navíc chce zapojit do operace ALTHEA řízené Evropskou unií na území Bosny a Hercegoviny, nasazeno by mohlo být kolem 190 osob. Česko bude mít v roce 2005 venku zhruba osm set vojáků. Na rok 2005 má česká armáda na zahraniční mise vyhrazeno 1,3 miliardy korun.
Nasazení vojáků mimo území České republiky ale musí vždy nejprve schválit Parlament. Souhlas poslanců s vysláním většího počtu vojáků do zahraničních misí ale není vůbec jistý. Tak kupříkladu opoziční Občanská demokratická strana nyní tvrdí, že Česko a jeho armáda si nemůže dovolit vysílat své vojáky do tolika zahraničních operací. Odmítá dát souhlas s účastí v operaci ALTHEA v Bosně a Hercegovině. Stínový ministr obrany z OSD Petr Nečas má za to, že česká armáda může zvládnout maximálně tři již zahájené zahraniční mise. Tedy v Kosovu, v Afghánistánu a v operacích sil rychlé reakce NATO. „My to říkáme zcela jasně a dlouhodobě. Na další mise není česká armáda připravena,“ tvrdí Nečas. „Není prostě možné současně zvyšovat počet misí Armády České republiky, rozjíždět jeden finančně náročný tendr za druhým, profesionalizovat armádu a současně snižovat výdaje na obranu. To jsou věci, které jdou absolutně proti sobě, a je to tendence k dlouhodobě neudržitelnému vývoji v naší zahraničně bezpečnostní politice i v armádě… nehrajme si na velmoc. Nejsme vojenskou velmocí, nejsme ekonomickou velmocí. Pohybujme se realisticky v rámci toho, co můžeme. A to, co můžeme, dělejme pořádně a důkladně,“ uvedl stínový ministr obrany při projednávání zahraničních vojenských misí ve sněmovně.

Bodyguardi pro Bagdád.

S plánovaným nasazením příslušníků policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA) v irácké metropoli by ovšem takové potíže na politické úrovni být nemusely. Půjde totiž o „minimisi“ financovanou se vší pravděpodobností přímo Organizací spojených národů. Česko jí totiž nabídlo, že pomůže s ochranou jejích zaměstnanců, kteří by se mohli v dohledné době v Iráku objevit. Specialisté útvaru by měli působit jako osobní ochranka zástupců organizace. Týdeníku EURO to potvrdil český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. „Reagovali jsme na výzvu OSN na vyslání takzvaného Close Protection Teamu. Nabídka stále platí, čekáme na reakci,“ řekl Kmoníček. Problémem je, že OSN požaduje dvanáctičlenné týmy a Česko je schopno dát dohromady jen osm lidí.
Jedinou další zemí, která se přihlásila a chtěla by do Iráku vyslat své bodyguardy, je Fidži. „Sice mají připravený dvanáctičlenný tým, ale nejsou tak dobře vybaveni jako Češi,“ tvrdí Kmoníček. Někteří policisté z URNA přitom už navíc v Iráku působili, když chránili personál české ambasády v Bagdádu.
Zástupci OSN by se do Iráku mohli kvůli místním volbám vrátit počátkem příštího roku. Organizace spojených národů se ze země zcela stáhla po loňském pumovém útoku na její bagdádské sídlo, při kterém zahynula řada klíčových expertů.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze