NEMÁM RÁD OBRY - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

NEMÁM RÁD OBRY

, Martina Martinovičová,
NEMÁM RÁD OBRY
Zdroj: Euro.cz

Prodej ČSOB

Politické zájmy zřejmě opět převálcovaly zájmy ekonomiky a pod štítem trvající nepřílišné sympatie k Němcům vláda po několikatýdenním váhání nakonec schválila prodej naší nejzdravější banky nikoliv do rukou německo-amerického finančního gigantu, ale ve světovém měřítku nijak omračující belgické KBC Bank. Nové zaměření ČSOB i na drobné bankovnictví je navíc co do budoucích výnosů sporné.

Chtěl jsem vypěstovat konilišku, ale vyšel mi pampeklec, popisuje jeden ze známých českých humoristů svoje mičurinské pokusy s křížením koniklece a pampelišky.

V tomto směru se jeho zájmy v podstatě kryjí se záměry privatizace ČSOB – přidat k bystré a expandující bance investora, který by ji zaštítil dobrým jménem, zdravím a kapitálovou silou. Udělá z ČSOB prodej do rukou belgické bank y zaměřené především na drobné bankovnictví, ovšem současně skupiny poměrně silně expandující, která ponechá českému vedení velký prostor pro vlastní strategii, dravou banku se silným kapitálovým zázemím? Nebo ji dostane do oné špatně identifikovatelné k lece budování poboček a drobného bankovnictví, které ji postupně umoří?

Vyzdvihl by ji takový silný partner, jako největší světová banka – Deutsche Bank – na světlo celého světa, nebo by z ní vytvořil pouze jednu ze svých poboček? Jak budou reagovat klienti ČSOB? Vždyť většina z nich čekala právě na vstup Deutsche Bank, a jelikož k němu nedošlo, odcházejí například ke konkurenční Citibank.

Deutsche Bank byla ochotná investovat do ČSOB v podstatě libovolný objem finančních prostředků a uvést ji se vší slávou na světové trhy. KBC Bank o kapitálovém posílení zatím neuvažuje a chce začít roubovat na banku zaměřenou na vel ké klienty odnož drobného bankovnictví. Je vstřícnost vrcholového managementu ČSOB vůči této nové strategii skutečná, nebo je dána jejími sympatiemi k belgické bance?

Je pravda, že boj o velké klienty s sebou přinesl očekávané plody – výnosy bank z úvěrů, které jim poskytují, nejsou velké. Proto většina našich bank hovoří o tom, že perspektivní oblastí je nyní drobné a střední bankovnictví. Ale je tomu skutečně tak? Předchozí generální ředitel Komerční banky Richard Salzmann poukazoval v tisku již před dvěma lety na to, že Komerční banka se chce zaměřit především na drobné a střední podnikatele. V jejich výnosech ovšem nejsou patrné žádné horentní ná růsty.

Když před více než rokem americká General Electric kupovala Agrobanku, ostatní velké banky se málem třásly strachy před jejím očekávaným razantním nástupem na trh drobného bankovnictví. Dodnes není po ničem takovém ani vidu, ani slechu. Je pravdou, že v době hluboké recese ekonomiky a nezdravého legislativního prostředí se těžko dělá takový byznys. Je pravdou, že u Komerční banky zatížené řadou špatných úvěrů nemusí být nárůst výnosu hned vidět v zisku. Ale je taky pravdou, že z recese ekonomiky se hned nedostaneme a mechanismus legislativních změn se rozhýbává jen velmi ztěžka. V každém případě nynější credit crunch ještě nějakou chvíli potrvá a půjčování malým podnikatelům bude asi ještě dlouho výrazně riziko vější oblastí než třeba investice do zahraničních blue chips či státních papírů, než půjčky renomovaným zahraničním firmám, ke kterým by ČSOB partnerství se světovým finančním obrem mohlo dovést.

Ani další obor, ke kterému KBC Bank chce směrovat Československou obchodní banku, nemusí být velmi lukrativní. Jde o oblast pojišťovnictví, kde se již karty rozdávají několikátý rok, a razantní vstup do takového byznysu by jistě s sebou nesl vysoké náklady. Holandští mistři v pojištění či Allianz se u nás těch několik let nepovalovali a jen dohnat je jistě zabere čas i peníze. Především ale téměř nikdo takovou orientaci právě od ČSOB nečeka l. Raduje se z ní asi nejvíc její konkurence. Citibank z možného přílivu klientů, Investiční a Poštovní banka s Nomurou v zádech z menší konkurence, než kterou čekali. Konkurovat ČSOB s největším bankovním obrem v zádech je totiž jistě náročnější, než konkurovat ČSOB v zádech s KBC Bank, která má sice také vysoké ratingové hodnocení a zastoupení v různých částech světa, ale přece jen ji málokdo zná.

Převážily tedy při rozhodování o tom, komu prodat ČSOB lobby politiků či některých českých finančních kruhů? Jedna úvaha je nasnadě. Týká se takzvaného Sdružení Lípa, sdružujícího politiky, bankéře, podnikatele a intelektuály. Zázemí mu totiž poskytuje vlivná společnost Patria Finance, náležící do skupiny KBC. A například jeden z nynějších členů bankovní rady pracoval v Patrii a byl po určitou dobu jejím, ovšem miniaturním, akcionářem.

Samotné sdružení není ničím výjimečné, snad až na to, že přivádí k jednomu stolu skutečně významné osobnosti, zvláště z bankovních a průmyslových kruhů doplněné politiky především z okruhu Unie svobody, ODA a Hradu. Ale zda jde o skutečnou lobbistickou skupinu, o zárodek nové strany, zatím nelze říci.

V každém případě ale není pravda, že ministři v pondělí na vládě byli jednohlasně pro KBC Bank. Při prvním hlasování o tom, kdo bude vítězem tendru, se postavili naši politici do dvou nestejně početných řad. Jedenáct jich bylo pro KBC, zbylých sedm pro Deutsche Bank. První vévodil místopředseda vlády Pavel Mertlík, druhé ministr financí Ivo Svoboda následován premiérem Milošem Zemanem, ministrem Špidlou a dalšími. Teprve druhé hlasování již nad konkrétní podobou usn esení bylo jednohlasné.

Se skutečným hodnocením privatizace ČSOB ale musíme počkat. Třeba poměrně silně expandující holding KBC umožní i silnou expanzi ČSOB. Zatím víme jen, že naše cesta ke globalizaci nepovede rovně a že jsme v Deutsche Bank ztratili i mo žného dobrého poradce procesu revitalizace ekonomiky. Ale třeba KBC za pár let prodá část ČSOB právě německému obru a my jsme nyní učinili jen pověstný Cimrmanův úkrok stranou.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze