Menu Zavřít

Neklid na kolejích. Železniční průmysl hledá cestu z koronavirové krize

9. 4. 2020
Autor: čtk

Zpožděné dodávky, průtahy v servisu a snaha dostat lidi za hranice alespoň na některé zakázky. I drážní průmysl, který se na ekonomice země podílí 76 miliardami ročního obratu, zasáhla virová nákaza. Problémy bude přitom mít především s exportem.

Například výrobce zabezpečovacích zařízení pro železnici AŽD Praha
částečně omezuje výrobu a zvažuje i první výpovědi. „Vypadá to, že nás
propouštění nemine. Záležet bude na tom, kdy vláda a okolní země rozhodnou o
uvolnění opatření. V tuto chvíli musíme snižovat náklady, utlumujeme rozvojové
programy a zastavujeme nákupy,“ shrnul pro týdeník Euro generální ředitel AŽD
Praha Zdeněk Chrdle.

Ostatní hráči na trhu jsou zatím opatrnější a snaží se výrobu udržet na
současné úrovni. „Najeli jsme na krizový režim, ale výroba zatím funguje bez
zásadních omezení,“ řekl týdeníku Euro Josef Bárta, spolumajitel tradičního
výrobce lokomotiv CZ
Loko
z České Třebové.

A podobná je situace i v plzeňské Škodě
Transportation
z firemní flotily nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. „I přes
určitá omezení dokážeme nadále vyrábět moderní vozidla, pracovat na údržbě
souprav metra v Praze nebo navrhovat nová technická řešení do nadcházejících
tendrů,“ uvedl předseda představenstva Petr Brzezina. Škodovka nedávno rozjela
modernizaci závodu v Ostravě za miliardu korun a navzdory současné krizi hledá
i nadále stovky zaměstnanců.

„Máme zakázky na minimálně tři roky dopředu zajištěné. Jsem si tedy jistý,
že přes těžkosti, kterým čelíme, složitou dobu zvládneme,“ dodal Brzezina.
Kellnerova vlajková loď v průmyslu má dodat například trolejbusy do Prešova,
norského Bergenu a francouzského St. Etienne nebo tramvaje pro německý Bonn.

A bez omezení zatím fungují i Třinecké
železárny
, jejichž provoz zajišťující výrobu kolejnic pro železniční tratě
tvoří asi pětinu sortimentu místního „Werku“. „Koncentrujeme se na výrobu pro
Českou republiku a Slovensko a sortiment měníme podle aktuální situace,“
popsala mluvčí železáren Petra Macková. Ten železniční je podle ní zatím
zasažený nejméně. I proto není ve fabrice propouštění zaměstnanců na pořadu
dne. „Zatím vše probíhá podle plánu.“

Slova kapitánů průmyslu potvrzuje i rychlý průzkum, který mezi svými členy
provedla Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Vyplývá z něj,
že firmy chtějí maximálně udržet výrobu, a tím i plnou zaměstnanost.

Avšak potýkají se s velkými výpadky subdodávek i nedostatkem klíčových
zaměstnanců. „K většímu uklidnění situace v těchto firmách by pomohlo, kdyby
vláda jasně potvrdila, že pandemie nemoci covid-19 a příslušná krizová opatření
představují zásah vyšší moci,“ uvedla asociace ve zprávě.

Přes hranice ani noha

Otázkou zůstává, jak dlouho dokážou firmy v nouzovém režimu fungovat. Řada z
nich má dlouhodobé exportní zakázky, a pokud nemají výrobu a servisní střediska
venku, nejsou schopny na ně dostat klíčové lidi. „Zahraniční zakázky teď
realizujeme jen obtížně. Přes hranice nejsme schopni dostat na místo ani
minimální počet techniků,“ vylíčil Chrdle, s čím se potýká AŽD Praha. Výrobce
zabezpečovací techniky a špičkové technologie ETCS aktuálně působí třeba v
Polsku, ale ani tam není schopen dostat jediného pracovníka. „Žádali jsme o
pomoc ministerstva dopravy i vnitra, ale zatím bez výsledku. Vystavujeme se tak
riziku velkých zahraničních penále,“ dodal Chrdle.

A problémy na hranicích řeší i v Třinci. „Opatření vlád stěžuje expedici
výrobků, řešíme to operativně prakticky na denní bázi,“ uvedla Macková.

Není přitom vůbec jasné, jak se zahraniční partneři v době krize zachovají.
Pokud se nepodaří najít rozumná řešení, řada původně lukrativních kontraktů se
může stát noční můrou, která stáhne firmy pod čáru ponoru.

A totéž se týká i domácího trhu, kde je klíčovým objednatelem stát v čele s
Českými drahami. „Chtěli bychom proto od vlády slyšet jednoznačné ujištění, že
státní organizace a právnické osoby vlastněné státem budou vstřícní při řešení
případných překročení smluvních termínů,“ vzkázala vládě generální ředitelka
ACRI Marie Vopálenská.

Turbulentní České dráhy

Národního dopravce vůbec čeká divoké období. Výkony na dálkových a
regionálních tratích se propadly o 10 až 30 procent a potíže může v budoucnu
mít i zlaté vejce Českých drah,
Výzkumný ústav železniční (VUZ). Ten provozuje ve středočeské Velimi zkušební
okruh, na němž se testují vlaky pro celou Evropu, a jen v roce 2018 vydělal
matce přes 150 milionů korun.

 „Tři čtvrtiny tržeb nám tvoří
zahraniční zákazníci, většina z nich se logicky vrátila zpět domů,“ popsal
situaci generální ředitel a předseda představenstva VUZ Martin Bělčík. Na
okruhu se tak zaměřují na domácí klientelu a výpadek zakázek vyplňují údržbou,
na kterou není v plném provozu čas. Podle Bělčíka může výzkumák pocítit výrazný
úbytek zakázek až v dalším kvartále nebo na konci roku. „Výhled na další týdny
a měsíce není pozitivní. Prvořadým cílem v této situaci je snížit naše náklady
a současně v maximální míře udržet odborníky, kteří tvoří drtivou většinu
našich zaměstnanců,“ dodal Bělčík.

Soutěska smrti

Částečnou výhodou současné situace je, že krize přišla v relativní
konjunktuře. Část firem má za sebou silného vlastníka, což je případ Škody
Transportation. Další společnosti sahají do rezerv, díky nimž mohou po omezený
čas přežít. To je případ VUZ i AŽD Praha. „Odhaduji, že naše společnost vydrží
ještě zhruba dva měsíce. Otázkou u ostatních je, nakolik je vysály například
jejich zahraniční mateřské společnosti,“ uvedl Chrdle. I Bělčík potvrzuje, že
díky velmi dobrým výsledkům v loňském roce je VUZ finančně stabilní.

Možností jsou i úvěry od bank, které zatím přistupují ke krizi opatrně. „Všichni se snaží být v mezích možností vstřícní,“ potvrdil Bárta. Vše ale bude fungovat jen tehdy, pokud se byznys dostane do normálu v řádech týdnů. Když se tak nestane, čekají firmy těžká rozhodnutí, jak fungovat dále. „Buďto budeme bez rozmyslu škrtat, nebo se naopak pokusíme projít soutěskou smrti a současně budeme identifikovat příležitosti, které nás mohou posunout dopředu,“ uzavřel Bělčík.

BRAND24

Autor je spolupracovníkem redakce

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).