Menu Zavřít

Nejsou lidi!

26. 6. 2006
Autor: Euro.cz

České firmy už nebojují jen o zákazníky, ale i o dělníky. Situace začíná být v některých oborech kritická. Přetahování manuálně pracujících zaměstnanců od konkurence je častým jevem. Menším továrnám a dílnám kvůli tomu hrozí zánik. O problému se diskutuje již několik let, ale řešení je v nedohlednu.

BOJ O KVALIFIKOVANÉ DĚLNÍKY

České firmy už nebojují jen o zákazníky, ale i o dělníky. Situace začíná být v některých oborech kritická. Přetahování manuálně pracujících zaměstnanců od konkurence je častým jevem. Menším továrnám a dílnám kvůli tomu hrozí zánik. O problému se diskutuje již několik let, ale řešení je v nedohlednu.

Výuční list se často vyplatí víc než doktorát ze západních univerzit. Zkušený dělník se v očích mnohých podnikatelů stal doslova válečnou kořistí. Trh práce se od roku 1990 velmi změnil: Zatímco dříve byla největší poptávka po ekonomech, dnes firmy zoufale hledají dělníky a řemeslníky.

Manuální práce nebyla v Česku dlouho považována za prestižní ani perspektivní. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat: V některých průmyslových oblastech je ohrožena výroba. Chybí lidé, kteří by obsluhovali stroje. Firmy postrádají také techniky a nejrůznější řemeslníky. Trvalý zájem je o obráběče, zámečníky, klempíře a kováře. I velmi mladí a praxí nedotčení absolventi, kteří na učiliště šli, protože se na jinou školu nedostali, bouchají pěstmi do stolu a požadují stále vyšší platy. A mnohdy s úspěchem.

PLAT ŘEMESLNÍKA: 12 AŽ 80 TISÍC MĚSÍČNĚ!

Nejžádanější dělnickou profesí inzerovanou na webu prace.cz je v současnosti CNC operátor. Jeho platové ohodnocení často převyšuje dvacet tisíc korun. Úspěšný uchazeč o toto zaměstnání přitom nemusí mít ani maturitu. Lidí ochotných pracovat (pokračování na straně 20) (pokračování ze strany 18) manuálně je však velmi málo. Ředitelé učilišť upozorňují na fakt, že nejlepší žáci po získání výučního listu pokračují v navazujícím studiu a poté rukama pracovat už nechtějí.

Průměrné hrubé výdělky u řemesel se pohybují kolem osmnácti tisíc korun, ale příjmy mohou být i daleko vyšší. Pokud je řemeslník zároveň živnostníkem, záleží samozřejmě na objemu zakázek. Nezasvěceného možná překvapí výše odměny uměleckých kovářů. „Příjmy těchto řemeslníků mohou při současném stavebním boomu dosahovat až osmdesáti tisíc korun,“ říká Matěj Souček ze společnosti LMC, provozovatele portálu www.prace.cz.

Naopak platy za nekvalifikovanou práci u montážních linek se pohybují řádově okolo dvanácti tisíc. Záleží na regionu, zaměstnavateli či kvalitě odváděné práce. Některé výrobní firmy jsou ochotny za manuální práci platit jen o málo víc, než je minimální mzda. Další podnikatelé své zaměstnance na nejnižších pozicích naopak odměňují platem vysokoškolských referentů ve státní správě, tedy šestnácti až dvaceti tisíci. K těmto příjmům si mnozí zaměstnanci, kteří ovládají žádané řemeslo, mohou přičíst „neoficiální“ odměny, které mohou dosáhnout až pěti tisíc korun měsíčně.

Ve většině regionů je situace podobná jako ve Středočeském kraji: „I u nás se dlouhodobě projevuje nedostatek pracovníků v takzvaných černých oborech. Jmenovitě se jedná o obory svářeč, zámečník, soustružník, slévač, frézař, obráběč, montážní dělníci. Touto problematikou se zabýváme již delší dobu a spolupracujeme na jejím řešení s Úřadem práce v Berouně. Na jaře se uskutečnil za účasti ministra průmyslu a obchodu, komory oblast Beroun, Úřadu práce a zaměstnavatelů kulatý stůl k dané otázce. Další chystáme na podzim,“ říká Milada Myslbeková z Krajské hospodářské komory Střední Čechy.

I SKLADNÍK UŽ POTŘEBUJE POČÍTAČ

O výuční listy mezi mladými lidmi není zájem. Jenže zatímco vyučených ubývá, po celé zemi se staví další továrny a stávající podniky rozšiřují výrobu. Navíc se změnily požadavky na kvalifikaci řemeslníků i dělníků. „Dnešní obráběč obsluhuje stroje řízené počítačem a měl by umět číst výkresy. Ani skladník se dnes počítači nevyhne. Ne každý řemeslník je schopný těmto novým požadavkům vyhovět,“ říká Souček. Úroveň učňovských škol je podle jeho slov nízká a pověst špatná. Na učňovské školy většinou zbývají opravdu jen ti, které nevezmou na žádnou střední školu - a od toho se odvíjí i celková úroveň absolventů učilišť.

Druhým faktorem, který ovlivňuje trh práce, je nízká mobilita Čechů a regulovaný trh s byty. Firmy při náboru často nabízejí příspěvek na dopravu i ubytování, aby přilákaly zájemce i z jiných regionů. Jde to však ztuha. Poslední šancí mnoha firem zůstává rekvalifikace. „V současné době nám nezbývá než přijímat do zaměstnání pracovníky vyučené v jiných profesích, například truhláře, automechaniky, pekaře a číšníky, a tyto pracovníky zapracovávat s tím, že budou moci obsluhovat jednodušší zařízení,“ vysvětluje Vlastimil Founě ze strojírenské společnosti Buzuluk Komárov.

DOSTANOU POBÍDKU A PŘETÁHNOU DĚLNÍKY

Nedostatek vyučených způsobil také takzvané přetahování zaměstnanců. Řada Profitem oslovených firem tento problém přiznala. Manažeři však většinou odmítali zveřejnit průměrné mzdy svých manuálních pracovníků. Pokud se prý konkurenční továrna platy dozví, pak je téměř jisté, že se pokusí ty nejlepší dělníky nebo techniky přeplatit.

Hrozbou jsou především velké zahraniční společnosti. Menší české továrny proti gigantům téměř nemají šanci a své nejtalentovanější a nejpracovitější lidi si pravděpodobně neuhlídají. „Přetahování zaměstnanců je běžné a netýká se to pouze vyšších pracovních pozic. Děje se to u dělnických kvalifikovaných sil,“ potvrzuje Hana Bátková z Hanáckých železáren a péroven.

Přetahování podle odborníků souvisí s globalizací. „Firmy, které k nám přicházejí, a to pominu jejich pobídkové výhody, nám mimo jiné škodí i tím, že lákají naše zkušené a vycvičené pracovníky. Tím často existenčně ohrožují malé podniky. Je to až paradoxní, že je možno s velkou zahraniční firmou spolupracovat na subdodávkách, ale ve finále, kdy nám odláká pracovníky, tak vlastně skončí,“ vysvětluje Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků.

PŘÍLIŠ VYSPĚLÉ ZEMĚ Nedostatkem řemeslníků trpí i jiné vyspělé země. Podle průzkumu provedeného ve 23 zemích jsou kvalifikovaní řemeslníci pátou nejžádanější profesí na trhu práce. V Austrálii jsou dokonce na třetím místě.

V bohatých zemích už tyto profese ztratily atraktivitu a dobré jméno, a místní lidé je tudíž nechtějí vykonávat. „Co by si počala současná Velká Británie bez polských truhlářů a instalatérů? I na českém internetu se objevují nabídky práce pro zámečníky nebo soustružníky v Irsku nebo Skotsku. Také Česká republika si sama začíná zvykat na nutnost doplňování chybějících lidských zdrojů cizinci, kteří jsou ochotni se za prací přestěhovat,“ říká Souček. Prozatím se stěhování za prací do ciziny týká zejména méně kvalifikované práce anebo naopak vysoce kvalifikované práce v IT. Často se za prací stěhují také řezníci.

DĚLNÍKŮ S MATURITOU BUDE PŘIBÝVAT

S trvalým nedostatkem kvalitních českých pracovníků válčí nejen strojaři, ale i mnohé stavební firmy. Například Metrostav pociťuje nedostatek kvalifikovaných dělníků, a to především v profesích tesař a zedník. Pokud se problém s nedostatkem pracovníků nezlepší, bude prý nutné zaměstnávat ve stavebnictví nejen pomocné síly jako dosud, ale stále častěji i kvalifikované dělníky a postupně i středoškoláky. *

PŘÍJMY MANUÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ

Nejvyšší příjmy může mít umělecký kovář - až 80 tisíc korun měsíčně.

Nejnižší mají nekvalifikovaní pomocníci ve výrobě -maximálně 12 tisíc korun.

Obvykle se platy manuálních pracovníků pohybují v rozmezí 14 až 20 tisíc korun.

Pramen: www.prace.cz// NEJŽÁDANĚJŠÍ ŘEMESLNICKÉ PROFESE (Počet pracovních nabídek za květen 2006) Profese Počet nabídek Obráběč kovů 9070 Zámečník 6731 Svářeč 5978 Klempíř 4339 Kovář 4082 Pramen: www.prace.cz//

POPTÁVKA PO NEJŽÁDANĚJŠÍCH PROFESÍCH DO ROKU 2010

(v Jihočeském kraji)

Programátor 3000

Obráběč kovů 2000

Informatik 1000

Kuchař 1000

Řidič 1000

Zedník 1000

Strojíren. technik 1000

Nekvalifik. dělník 500

Číšník 500

Obchodní zástupce 500

Prodavač 500

Elektrikář 500

Truhlář 500

Stavební technik 500

BRAND24

Zámečník 500

Pramen: Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).