Nejistý krok - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Nejistý krok

, Josef Michl,
Nejistý krok
Zdroj: Euro.cz

Systém rozhodování o cenách léků je netransparentní

Rozhodnutí ministryně zdravotnictví zrušit vyhlášku o úhradě léčiv byl nevídaný krok. Nová ministryně tím nepřímo kritizovala postup svých předchůdců Jozefa Kubinyiho a Marie Součkové. O složitosti problematiky svědčí to, že Milada Emmerová nejdříve v pátek 17. září vyhlášku podepsala, ale v pondělí 20. ji zrušila s odůvodněním, že by mohla způsobit zásadní zvýšení spoluúčasti pacientů.

První dopis.

Tento krok později vysvětlila v odpovědi na interpelaci místopředsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Uvedla, že dostala vyhlášku v pátek na stůl s tím, že když ji nepodepíše, nebude moci začít platit k 1. říjnu. Podepsala tedy a vzala si „tři centimetry tlustý spis“ domů na víkend, aby poté dospěla k závěru, že neodpovídá programovým cílům vlády a ČSSD. V odpovědi na interpelaci ale Milada Emmerová uvádí ještě jeden důležitý fakt. Den po podpisu vyhlášky ministerstvo zdravotnictví obdrželo vyjádření ministra pověřeného řízením legislativní rady vlády Jaroslava Bureše. Je v něm uvedeno, že proces cenotvorby léčivých přípravků neodpovídá evropské směrnici o transparentnosti, a vydat vyhlášku tedy de facto není možné.

Neprůhledný tok.

To dostává problémy s lékovou vyhláškou do nové roviny. Nejde jen o nesoulad s programovým prohlášením, ale také o to, že systém rozhodování o cenách léků a o tom, které a v jaké míře budou hrazeny z veřejných prostředků, je netransparentní. Spočívá v rukou úzké skupiny lidí, zčásti státních úředníků, jejichž rozhodnutí jsou fakticky nezvratná. Pavol Mazan, výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS), sdružující zahraniční firmy působící v Česku, se pozastavuje nad tím, jakou publicitu například měl dvacetimiliardový kontrakt na armádní stíhačky a přitom ministerstvo zdravotnictví každoročně v tichosti rozhoduje o vyšších částkách.
MAFS kritizuje systém rozhodování o úhradách léčivých příspěvků řadu let, přičemž je jasné, že hájí především ekonomické zájmy svých členů. Například zrušená vyhláška byla výhodná pro výrobce generik na úkor originálních léčiv, která převážně produkují zahraniční společnosti. Podnikatelé na trhu s léčivy mimoto nejsou členy kategorizační komise, která vyhlášky o úhradách léků připravuje. Komisi vede ředitel odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Pavel Březovský (ačkoliv náplní práce patří do kompetence odboru farmacie v čele s Josefem Langerem) a jejími členy jsou pracovníci ministerstva, představitelé zdravotních pojišťoven, České lékařské společnosti, lékařské a lékárnické a stomatologické komory, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zástupci pacientů.

Druhý dopis.

Je jasné, že zájmy výrobců jsou – pokud jde o úhrady preparátů – protikladné například pojišťovnám. Dopis Jaroslava Bureše ale dává kritice výrobců za pravdu. Týdeník EURO má přitom k dispozici kopii jiného dopisu, který Jaroslav Bureš zaslal už v prosinci 2003 tehdejší ministryni Marii Součkové. Také v něm upozorňoval na kolizi českého systému tvorby cen a úhrad léků s evropskými pravidly transparence (směrnice EHS č. 89/105) a varoval před „všestrannou kritikou“ a „přímými účinky“ této směrnice, pokud by Česká republika dostatečně nezajistila její transpozici.

Vše o. k.

Asociace farmaceutů přivítala zrušení lékové vyhlášky jako „krok správným směrem“ a nabídla ministerstvu zdravotnictví spolupráci. Minulý týden – při přípravě tohoto článku – ale Pavol Mazan hovořil o vyhlídkách změn poměrně skepticky. Ani odpovědi ministerstva zdravotnictví na otázky týdeníku EURO nesvědčí o tom, že by se chystala revoluce.
Vyplývá z nich, že nová kategorizační komise (o zrušení té současné hovořila Milada Emmerová) zatím nebyla ustanovena, nebyl ani stanoven termín přijetí nové vyhlášky. Na otázku, zda budou jednání kategorizační komise pravidelná, aby byly její kroky předvídatelné, a zda se počítá se snížením počtu změn lékových vyhlášek na jednu ročně, zněla lakonická odpověď: Ano. Pro stanovení úhrad se údajně vypracovává manuál a příští proces kategorizace by měl probíhat na základě přesně stanovených pravidel.
Pokud jde o stanovení termínu rozhodnutí o zápisu, respektive vyřazení přípravků ze seznamu, o opravné prostředky vůči rozhodnutí komise a o objektivizaci kritérií pro zařazení přípravků do seznamu, ministerská informace tvrdí, že je to i dnes zajištěno. O odůvodňování rozhodnutí kategorizační komise prý evropská směrnice nemluví, pouze o „zamítnutí a výmazu zápisu léčivého přípravku do seznamu“. O tom, zda budou tyto kroky zdůvodňovány, se ale informace nezmiňuje. Loňské připomínky Jaroslava Bureše byly prý vyřešeny novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění (ta se ovšem týkala zařazování nebo vyřazování léků ze seznamu hrazených přípravků, nikoliv rozhodnutí o úhradách nebo cenách).

Rozdíl.

Ministerskou informaci podepsal šéf oddělení protokolu, zahraničních styků a komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Václav Šebor. Zpracována však patrně byla odborným pracovištěm pro lékovou politiku, nejspíše odborem farmacie. Není jasné, zda do přípravy stanoviska zasáhla sama Milada Emmerová. Ta totiž byla v odpovědi na interpelaci Miroslavy Němcové rozhodnější a mluvila o „nápravě současného stavu“ v několika rovinách: „Za prvé – sladit směrnici 89/105/EHS i v oblasti cenotvorby, nutná spolupráce ministerstvem financí, eventuálně převodem této kompetence pod ministerstvo zdravotnictví (ceny léků stanovuje ministerstvo financí, úhrady ministerstvo zdravotnictví – pozn. red.). Za druhé restrukturalizovat kategorizační komisi a obnovit její činnost. Za třetí připravit nový systém profesionálního posuzování prospěšnosti farmakologických intervencí.“