Menu Zavřít

Nechceme investice za jakoukoli cenu

30. 8. 2004
Autor: Euro.cz

NOVÝ ŠÉF AGENTURY CZECHINVEST RADOMIL NOVÁK:CzechInvest vznikl proto, aby do Česka lákal hlavně zahraniční investory. Dnes má tato vládní agentura za úkol také přijímat podnikatelské projekty, které mohou získat peníze ze strukturálních fondů a například ipodporovat tvorbu pracovních příležitostí v postižených regionech.

NOVÝ ŠÉF AGENTURY CZECHINVEST RADOMIL NOVÁK:

CzechInvest vznikl proto, aby do Česka lákal hlavně zahraniční investory. Dnes má tato vládní agentura za úkol také přijímat podnikatelské projekty, které mohou získat peníze ze strukturálních fondů a například ipodporovat tvorbu pracovních příležitostí v postižených regionech.

CzechInvest se začíná v podpoře investic orientovat i na menší firmy. To už „došli“ velcí zahraniční investoři?

Velcí investoři nedošli, ale myslím, že teď budeme získávat hlavně investice ve výši mezi pěti až dvaceti miliony eur. Neuvidíme už tolik obrovských investic, jak jsme byli zvyklí. V první fázi bylo třeba získat velké strategické investory, aby se rozběhla subdodavatelská odvětví. Dnes už jsme se posunuli dál. Budeme mít daleko víc menších projektů, které přispějí k rozvoji odvětví. Potřebujeme spíš přenosy know-how, které následují za přenosem technologií. Spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí jsme rozjeli také program na podporu zaměstnanosti. Chceme se soustředit na postižené regiony, kde nezaměstnanost překračuje 14 procent, a podporovat v nich vytváření pracovních příležitostí. Tento program je zaměřen i na menší firmy a hlavně na tuzemské podniky.

Říkáte, že velcí investoři byli záležitostí první fáze. To už o velké investory nestojíme?

Určitě velké investory chceme. V České republice jsou pořád velmi perspektivní odvětví, ale chybí tu jiskra, která by je nastartovala. Jde například o mikroelektroniku.

Hledáte tedy velkého investora z oblasti mikroelektroniky?

Ano, Česko má v tomto oboru perspektivy. Myslím, že začíná období, kdy poptávka v mikroelektronice půjde nahoru. Nezaměřujeme se však jen na mikroelektroniku. Máme vytipovaná průmyslová odvětví, která jsou u nás tradiční nebo růstová.

Například která?

Třeba biotechnologie. Samozřejmě záleží na vývoji na globálním trhu, ale je to další hodně dynamický obor.

Vedete nyní jednání s nějakým velkým investorem?

Vztahy s klíčovými investory máme dlouhodobě. Někteří z nich uvažují o tom, že v krátkodobém či střednědobém horizontu budou investovat.

Z jakých oborů?

Je to zhruba pět investorů z oblasti informačních technologií, přesného strojírenství a leteckého průmyslu. Nejde ale o obrovské strategické investice. Jsou to zajímavé projekty. Ve strategických investicích bych viděl hlavně mikroelektroniku. Myslím, že máme potenciál přivést ještě investice v miliardách dolarů.

Program na podporu zaměstnanosti spojený s pobídkami na vytvořená pracovní místa platí i pro zahraniční firmy?

Jde o to přivést firmy do určitých regionů a nezáleží už tolik na tom, zda jsou domácí, nebo zahraniční. Tento program je hodně zaměřený na domácí podniky, a od nich také přichází většina žádostí. Cílem této pobídky není získat co nejvíc zahraničních investic, ale dát prostor českým podnikům pro jejich nové projekty ve strukturálně postižených regionech.

Posuzujete nějak životaschopnost a zdraví menších firem, které dostanou podporu?

V rámci strukturálních fondů už dnes existuje celkem dobrá metoda ratingu, na jejímž základě se posuzuje finanční zdraví firmy, životaschopnost projektu, možnosti jeho realizace z hlediska odbytu, financování a podobně. A tento nástroj se bude používat i na další programy. Takže zdraví firem posuzujeme, je to základní nástroj.

Minimalizujete tedy riziko, aby pobídky nedostala firma, která potom zkrachuje nebo se přesune jinam?

V případě investičních pobídek musí investice fungovat určitý počet let a obsahovat určité procento technologií. U programu zaměstnanosti je podmínkou zachovat nově vytvořená pracovní místa tři roky. Těmito instrumenty dosáhneme, aby zisk z investice byl pro stát vyšší než pobídka, kterou poskytne. Pokud investor podmínky nesplní, musí pobídky vracet. Nikdy se nestalo, že by firma vyčerpala pobídky a odešla. To je mýtus.

Takže Flextronics, který odešel před dvěma lety, neměl žádné pobídky?

Flextronics měl investiční pobídky. Odešel ale sedm let před jejich vyčerpáním a podporu, kterou čerpal na provedení rekvalifikací svých lidí, vrátil. Navíc to není firma, která definitivně odešla. Nechala tu designérskou skupinu. Budeme si ale muset zvykat na to, že ekonomika je globální a výroby, které nejsou konkurenceschopné, se budou posouvat dál. Projekty s nižšími maržemi založené na velkých obratech jsme potřebovali, aby tu vybudovaly infrastrukturu, vytvořily dobrou základnu kvalifikovaných lidí a také vyvolaly tlak například na telekomunikace. To je základ, aby se sem mohlo přenášet know-how jako takové. Nyní přicházejí projekty s vyšší přidanou hodnotou. Takové investice přenášejí firmy do oblastí, kde je nižší riziko, protože pokud přijdou o investice, kde mají významné know-how, mohou ztratit konkurenceschopnost.

Musíme tedy počítat s tím, že první investice, nazývané montovny, se posunou dál na východ?

V určitých případech je to normální a přirozené. Bylo by naivní myslet si, že firma sem přijde s investicí, která tu poběží padesát let. Většinou se plánuje na pět až deset let a potom je třeba inovovat a záleží na tom, jak se bude vyvíjet trh. Důležité je, aby investice, které odejdou, nahradily jiné. Prostory po Flextronicsu například zaplnila nadnárodní korporace Honeywell, která přenesla do Česka nejen výrobu, ale ipodstatnou část svých vývojových a inovačních aktivit. To se ale bude dařit jen tehdy, když firmy budou mít dobré zkušenosti a jistotu, že tu funguje legislativní prostředí a všechno ostatní.

A my máme dost přitažlivé legislativní a podnikatelské prostředí?

Myslím, že střední a východní Evropa má obecně dost handicapů vůči zaběhaným ekonomikám, které jsou ve světě na špičce. Ať jsou to USA, nebo staré země Evropské unie. Směr je myslím daný - zjednodušit, co jde: registraci podnikatelských subjektů, zakládání podniků, daňové systémy. To vše vede k transparentnosti a v očích investorů to vyvolává větší jistotu.

Nemusíme si dávat laťku tak vysoko a srovnávat se zrovna se Spojenými státy. Nejsme na tom v tomto směru hůř než například Slovensko?

Slováci zavedli úplně nový systém, který se jeví velmi jednoduchý. Uvidíme, nakolik se osvědčí a jak bude životaschopný. Politicky i ekonomicky. Tendence ke zjednodušování systémů je správná. Nemyslím si však, že se dá vždy přijmout stejné řešení jako na Slovensku. V každé zemi jsou jiné podmínky a jiný bude i dopad. Ten odpovídá současné ekonomické a politické situaci a náladě lidí ke změnám.

Myslíte, že u nás není nálada ke zjednodušení a podpoře podnikání?

Jistě, že je. Ale například na Slovensku se zjednodušení systému hodně dotkne spotřebitelů. Pokud máte systém, který výrazně podporuje podnikatele, ale neumožní spotřebu, tak to není dobré.

Takže u nás jsou na tom podnikatelé lépe, protože přiškrcená spotřeba není náš problém?

Oproti Slovensku tu mají určité výhody, ale je třeba pracovat na zjednodušení systému.

Pokud pro ně bude výhodnější podnikat na Slovensku, nemohou si spotřebu vyřešit v rámci jednotného trhu?

Podnikatelé jistě dokáží spotřebu kompenzovat jinde. Jde o to, jestli to dokáže kompenzovat státní rozpočet. Ten má příjmy ze spotřebitelů a domácích podniků a záleží na tom, jak se daří společnosti jako celku, jaká je životní úroveň. Pro rozhodování o investicích je důležitá politická a ekonomická stabilita. Pokud jsou problémy se státním rozpočtem, ekonomické a politické, vadí to i investorům.

Proč tedy dala například korejská automobilka Hyunday přednost Slovensku před Českem?

Slovensko přislíbilo Hyundai pobídky, které Česko nemohlo jako požadavek investora akceptovat. Není to investice, která přináší obrovské množství know-how. Jsou tam nižší marže a je spíš založená na objemech. A Hyunday je za cenu nákladů ochoten jít do větších rizik. Navíc takové typy investic lze přesouvat.

Česká republika měla o tuto investici přece také zájem.

Ano, ale nelze získávat investory za každou cenu. Automobilka dává ultimáta, protože slovenská vláda jim slíbila podmínky, které nyní nemůže splnit. Kdyby se Hyundai rozhodl pro nás, už mohl v Žatci stavět. Samozřejmě, že jsme zájem o Hyundai měli a stále máme, ale ne za takových podmínek, za jakých šli na Slovensko.

Takže si můžeme vybírat?

Myslím, že jsme si vždycky vybírali.

Jak vypadá obsazování stávajících průmyslových areálů, tzv. brown fields?

Starých, nepoužívaných nebo zastaralých areálů máme v Česku zatím zmapováno více než 2000. Problém je v tom, že investičně je mnohem nákladnější jít do brown fields než začít na zelené louce. Situaci často také komplikují nevyřešené majetkové vztahy. Teď se hodně otevřel prostor pro kofinancování v rámci Unie. Pilotní projekt, který by se letos měl dokončit, je rekultivace letiště v Žatci. Dále přijdou na řadu Škoda Plzeň a kladenská Poldi.

O letišti v Žatci jste vždy říkali, že je to objekt, který si přímo říká o velkého strategického investora. Máte ho?

Žatec je dnes jediná průmyslová zóna připravená pro příchod velkého investora, kterou Česko má. Nedržíme ji však jen pro velkou investici. Máme zájem řešit problém regionu, kde je velká nezaměstnanost. Je to atraktivní pozemek a v nejbližší době ho obsadíme.

To znamená kdy a kým?

Hovoříme o období jednoho, dvou let. Máme tu zájemce z oblasti mikroelektroniky, byl by to velký a opravdu zajímavý investor. Rozhlíží se zde také nejméně dva investoři z oblasti automobilového průmyslu a několik dalších, z různých odvětví. Jména nebo přesnější specifikace těchto investic zatím říci nemůžeme.

Prostřednictvím CzechInvestu podávají podnikatelé projekty se žádostmi o peníze ze strukturálních fondů. Jak kvalitní projekty to jsou?

Zatím jsme to obrovské množství podaných projektů nemohli stihnout vyhodnotit, ale podle předběžných zjištění to vypadá dobře. Počty projektů stále narůstají, nejvíc v programu Rozvoj. Každopádně připravenost podnikatelů je poměrně dobrá. Děláme firmám rating, kde se hodnotí jejich finanční zdraví a i z hlediska těchto ukazatelů mají žadatelé perspektivní projekty. Klobouk dolů, podnikatelé v Česku se umějí připravit, umějí dát dohromady projekty. I když všechny samozřejmě nemají stejnou úroveň.

Troufnete si odhadnout, kolik z nich je vyhovujících?

To je v této fázi těžké říct. Největší rozdíly jsou v přínosu jednotlivých projektů pro českou ekonomiku. A rozhodující bude právě kvalita projektu z tohoto hlediska.

ŽÁDOSTI O PENÍZE Z EU

„Klobouk dolů, podnikatelé v Česku se umějí připravit, umějí dát dohromady projekty. I když všechny samozřejmě nemají stejnou úroveň.“

 

BRAND24

ING. RADOMIL NOVÁK

Narodil se v roce 1968 v Hodoníně. Absolvoval Vysoké učení technické v Brně. V letech 1994 až 1996 působil jako projektový manažer ve společnosti Terinvest. Do agentury CzechInvest nastoupil v roce 1996. V roce 1998 zodpovídal za návrh a přípravu nového národního systému investičních pobídek. V červenci 2000 založil zahraniční kancelář CzechInvestu v kalifornském Silicon Valley, jako ředitel zde působil až do poloviny roku 2003. Generálním ředitelem CzechInvestu je od srpna letošního roku.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).