Neblahé důsledky daňových distorzí

08. července 2009, 14:26 - Dana Trezziová
08. července 2009, 14:26

Dle Mezinárodního měnového fondu jsou daně spoluviníkem současné hospodářská krize

V červnu 2009 vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) zprávu s názvem Zneužití dluhu a jiné distorze: oblasti daňové politiky související s krizí. Daně jsou v ní v podstatě označené za spoluviníka současné ekonomické krize. Důvodem tohoto obvinění je zejména distorze daní vyplývající z odlišného daňového ošetření úvěru a kapitálu. Daňová podpora podnikání dluhem oproti vloženým kapitálem byla dle MMF příčinou nadměrného využití dluhového financování v předkrizovém období. Další zdroj současné krize spatřuje MMF v daňové podpoře bydlení, která zvýšila jeho ceny, a ve vyšším zadlužení osob. A mohla i přispět ke vzniku bubliny na nemovitostním trhu. Mezinárodní měnový fond také uvádí, že sofistikované finanční instrumenty, hojně využívané v předkrizovém období, často vznikají z důvodu využití distorzí daní, jako jsou odlišné daňové ošetření různých příjmů a postavení investorů a výjimky v jurisdikcích.

Zajímavé téma

Daně jako spoluviník ekonomické krize je zajímavé téma, které by si zasloužilo hlubokou analýzu i v České republice. V posledních týdnech se však daně posouvají do role záchranného kruhu, který má být hozen potápějícím se státním rozpočtům. A to se stává aktuálním tématem pro podnikatelskou i širokou veřejnost!
Doufám, že se v ČR neujme snaha „vyždímat“ z ekonomicky oslabených daňových poplatníků dodatečné příjmy, přestože ve světě lze najít i tento přístup. Například v prohlášení představitelů daňových správ zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z konce května 2009 je vyzdvižena klíčová role jejich společného a razantního postupu v zabezpečení udržitelných státních příjmů a pokrytí fiskálních deficitů v době krize.
Mnohem větší nebezpečí pro český daňový systém a evropské daně však představuje nutnost sanovat veřejné rozpočty a uhradit obrovské státní dluhy, které v důsledku krize významně narostly.

Sporný návrh

Velkou nevoli evropské podnikatelské veřejnosti vyvolala nedávná výzva finského předsedy vlády Matti Vanhanena. Navrhl, aby členské země Evropské unie provedly opatření zamezující daňové konkurenci a dohodly se na společném a koordinovaném zvýšení daní. Evropští podnikatelé tyto návrhy rázně odmítli. S tím, že zvyšování daní nelze považovat za akceptovatelnou strategii pro obnovu hospodářského růstu a pro vznik nových pracovních míst v Evropě. V globalizovaném světě s migrujícím obyvatelstvem a kapitálem by vyšší daňové zatížení v Evropě vedlo spíše k odlivu podnikatelských aktivit, osob s vysokým příjmem a zisků mimo EU.
Pokud krize způsobila dramatický pokles ekonomické aktivity a zisků společností, řešením nemůže být vyšší daňové zatížení činností generujících výnosy a zisky a nižší atraktivita vnitřního trhu. Členské země EU by se měly soustředit na strukturální reformy, omezování administrativní zátěže a zjednodušování daňových systémů, aby byl přilákán nový kapitál a byly co nejrychleji obnoveny zdanitelné výnosy, a tím se zotavily i příjmové strany veřejných rozpočtů.

Nepřijatelná populistická opatření

Je však třeba připustit, že prosadit reformní opatření bude v období po krizi značně obtížné a politicky náročné. Jednodušší a pro nejširší voličskou základnu atraktivní cestou je zvýšit zdanění nadprůměrných příjmů s minimálním omezením veřejných výdajů. Tato populistická cesta by však mohla vyvolat odliv ekonomicky činných osob s nadprůměrnými příjmy a ziskových podniků z České republiky či Evropy a následně úbytek pracovních míst v původním teritoriu. A tím ještě více ohrozit již dnes zbědované veřejné finance. Populistická opatření mohou v období po krizi způsobit další její hospodářskou vlnu a dovést veřejné finance do ještě horšího stavu. Z něj by bylo možné se zotavit pouze zavedením razantních a pro obyvatele bezprecedentně bolestných opatření. Tuto situaci dnes zažívají například Lotyši. Lotyšsko plošně a opakovaně snižuje důchody, sociální dávky a platy státních zaměstnanců. A také Maďaři. Maďarsko nedávno zavedlo DPH ve výši 25 procent a sníženou, osmnáctiprocentní sazbu pro základní potraviny.
Je zřejmé, že jedinou možnou a udržitelnou cestou z krize je obnova ekonomického růstu. Daňová politika, jež tento růst podporuje, by tedy měla tvořit základ konstrukce vývoje po krizi. V období po krizi by vyšší daňové zatížení nemělo přiškrcovat uzdravující se hospodářství a obnovující se ekonomickou aktivitu. Naopak by se daňová politika měla zaměřit na prorůstová opatření, zjednodušení administrativy a na budování stabilního a jistého prostředí. V neposlední řadě by tato politika měla směřovat k omezení daňových výjimek a distorzí, které by v budoucnu mohly přispět ke vzniku další ekonomické krize.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když končí platnost řidičského průkazu...
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Chcete mít jako živnostník slušný důchod?
Rozhovor se zakladatelem Trip.market aneb jak si sestavit dovolenou podle vlastních představ
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Auta
Tesla Roadster: Z 0 na 100 za 1,9 s a z 8000 dolarů na 0 za…
Volvo oficiálně odstartovalo výrobu svého historicky prvního malého crossoveru
Mercedes-Benz třídy A dostane nový interiér. Změnilo se toho hodně
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být levnější, ale velmi přesný
Srážka se zvěří hrozí nejen na podzim. Co v takovém případě dělat?
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Galaxy S9 uvidíme už za sedm týdnů. Samsung jej přiveze na CES 2018
Herní počítač pod stromeček II: levná sestava do 20 tisíc [Vánoce 2017]
T-Mobile se skamarádil s Netflixem. Ale nejde o to, na co myslíte…
Tržní podíly výrobců grafik v Q3 2017: Nvidia vylétla nahoru, získává tržní podíl
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít