Menu Zavřít

Návrh poslance Doležala: Odstraňme lichvářské počínání státu

24. 10. 2005
Autor: Euro.cz

"Stávající penále za opožděnou platbu daní je nepřiměřeně vysoké. Kdyby se podobně jako stát choval běžný obchodník, označil by soud jeho počínání za nemravné až lichvářské," říká poslanec ODS Vladimír Doležal. Navrhuje proto nahradit penále úrokem z prodlení.

„Stávající penále za opožděnou platbu daní je nepřiměřeně vysoké. Kdyby se podobně jako stát choval běžný obchodník, označil by soud jeho počínání za nemravné až lichvářské,“ říká poslanec ODS Vladimír Doležal. Navrhuje proto nahradit penále úrokem z prodlení.

Poznal to každý podnikatel, který se opozdil s platbou daně. Penále, vyměřené (třeba i po několika letech) za špatně odvedenou daň, je brzy vyšší, než byl původní závazek.

Základní sazba penále v České republice činí 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení. Finanční úřady ji vymáhají, pokud není daňová povinnost uhrazena ke dni splatnosti. Tato sazba může být zvýšena na 0,2 % v případě, že nesrovnalosti objevil finanční úřad (nejčastěji daňovou kontrolou). Pokud jde o pouhé dodatečné zvýšení již vyměřené daňové povinnosti, uplatňuje se penále ve snížené sazbě 0,05 %. Stejně je tomu v případě, že je doplatek iniciován samotným poplatníkem na základě dodatečného daňového přiznání.

Ačkoliv na první pohled tato čísla možná nevypadají nijak hrozivě, při přepočtení na roční bázi odpovídá základní sazba penále úroku ve výši 36,5 % p. a. (zvýšená sazba odpovídá úroku ve výši 73 % p. a., snížená sazba pak úroku ve výši 18,25 % p. a.) U zvýšené sazby tak většinou dochází k situaci, kdy se penále již v okamžiku dodatečného vyměření daně rovná částce samotného daňového doměrku. Penále totiž dosáhne výše doměřené daně již po necelých 17 měsících po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání.

UŽ NENÍ ZAČÁTEK DEVADESÁTÝCH LET

Sankce za nedoplatky daní v České republice byly stanoveny na počátku devadesátých let spolu s novými daňovými zákony. V tehdejší době se roční míra inflace pohybovala v desítkách procent a vzhledem k nestabilnímu transformačnímu prostředí to mohlo být i více. Proto je vcelku pochopitelné, že penále bylo stanoveno na tak vysoké úrovni. Avšak od té doby klesla míra inflace pod dvě procenta, úrokové sazby se snížily blízko k inflaci. Nikoli však penále, které zůstalo na stejné úrovni jako tehdy.

„Kdyby si dnes v obchodních vztazích někdo účtoval podobné penále, nejenom že by soud výši této pokuty neuznal a označil ji za nemravnou, ale navíc by se takový obchodník vystavil možnosti obvinění z lichvy. Dokonce i finanční úřad by takovou úrokovou míru posoudil jako neodpovídající principům tržní obvyklosti a úrok, zaplacený na základě takové smlouvy, by vyloučil z daňově uznatelných nákladů dlužníka,“ říká poslanec ODS Vladimír Doležal.

„Současná situace, kdy po pěti stech dnech prodlení platí poplatník stoprocentní přirážku k neodvedené dani, je naprosto nepřijatelná. V běžných obchodních vztazích by byla považována za lichvu,“ potvrzuje také prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Upozorňuje také na paradox současné úpravy: „Penále je natolik vysoké, že řada firem raději riskuje doměření daně než vyšší daňovou povinnost. A to přesto, že sazba penále je v případě, kdy poplatník sám oznámí nedoplatek, poloviční.“

NEDUSTE POCTIVÉ PODNIKATELE!

Poslanec Doležal proto přišel s pozměňovacím návrhem: Nahradit penále úrokem z prodlení a snížit jeho úroveň tak, aby odpovídala zvyklostem v Evropské unii a nedusila tuzemské podnikatele. Poslanec mimo jiné upozorňuje, že diskriminující sazba snižuje konkurenceschopnost českých firem v rámci jednotného unijního trhu.

„Úrok z prodlení by měl být stanoven ve stejné výši jako v občanskoprávních vztazích. Tam jeho výši stanovilo nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o sedm procent. Stát by tak byl ve stejném postavení jako civilní dlužník,“ vysvětluje Doležal. Zvýšení úroku oproti běžné sazbě ČNB má zůstat jako sankce za to, že stát si vlastně musel nedoplatek za dlužného podnikatele půjčit na dluhopisném trhu, tedy za dražší peníze, než by byla řádná a včasná platba od poplatníka.

Podle Doležala je současná úprava daňového penále také v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Tuzemská úprava prý odporuje jak evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, tak i unijnímu právu. „Hlavním důvodem je skutečnost, že česká úprava neobjektivně a nepřiměřeně omezuje právo na ochranu vlastnictví. Neúměrně vysoké sazby penále ve spojení s nemožností požádat správce daně o závazné stanovisko k daňovým problémům (takzvaná editační povinnost) vedou často k tomu, že penálem je postižen i subjekt, který platí své daňové závazky řádně a včas, ale má pouze na určité nejasné části daňových zákonů odlišný názor než kontrolující finanční úřad,“ upřesňuje Doležal.

NĚKDY PŘÍŠTĚ… Šance, že by návrh na razantní snížení „pokuty“ za pozdní platbu daně prošel ještě do konce volebního období sněmovnou, je však minimální. Ministerstvo financí se totiž k Doležalově návrhu postavilo negativně. Revizi současného stavu se však ministerstvo úplně nebrání. „Doležalův návrh je nekoncepční, neboť pouze částečně a ne zcela dostatečně přejímá návrh úpravy, kterou ministerstvo dlouhodobě navrhuje,“ uvedl úřad v oficiální reakci. „Přijetím návrhu poslance ODS by došlo k porušení rovnováhy sankcí ukládaných při správě daní a zcela beztrestným by se stalo nepřiznání daně,“ dodává stanovisko ministerstva. Sobotkovu úřadu vadí, že by úrok z prodlení měl nahradit sankci za opožděně podané daňové přiznání. Doležal však tuto výtku odmítá: „Navrhuji, aby penále za opožděnou platbu daně - po doměření finančním úřadem - činilo 20 % bez ohledu na okamžik doměření. Bylo by tak sankcí, která by běžela souběžně s úrokem z prodlení,“ vysvětluje. Sobotkův rezort odmítá dílčí úpravu sankčního systému i proto, že změny by znamenaly nutnost přeprogramování úloh v Automatizovaném daňovém informačním systému. Náklady tohoto kroku se odhadují v řádech stamilionů korun, proto se prý nevyplatí dělat jen dílčí dočasné změny. Zvláště když Doležalův návrh v sobě údajně zahrnuje také ministerský návrh daňového řádu, který je nyní dokončován v legislativní radě vlády. „Nové úpravy bychom se snad měli dočkat díky novele zákona o správě daní a poplatků,“ doufá prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Pokud by nedošlo k rychlé nápravě, hrozí podle něj přestěhování řady firem na Slovensko. „Nejen kvůli výši daní, ale i kvůli způsobu jejich výběru si mohou společnosti vybrat jiný stát, který se ke svým podnikatelům chová přívětivěji,“ upozorňuje. NEJVYŠŠÍ V EVROPĚ**

BRAND24

Daňové penále uplatňované v zahraničí je výrazně nižší než v Česku. Například v Německu činí nejvyšší sazba 6 % p. a., přičemž penále je uplatňováno až po uplynutí prvních 15 měsíců ode dne splatnosti daně. Ve Francii sazba činí 9 % p. a., přičemž povinnost platit penále vzniká při zvýšení základu daně o více než pět procent.

V řadě dalších států se výše penále odvíjí od oficiálních úrokových sazeb národních bank. Například v Rakousku je sazba penále o dva procentní body vyšší než základní úroková sazba - v současné době tedy představuje 3,47 % p. a. Na Slovensku činí penále čtyřnásobek diskontní úrokové sazby, nyní tedy 12 % p. a. Velmi často je pak tento úrok doprovázen sankcí za nezaplacení či nevykázání daňové povinnosti řádně a včas. Ta má daňové subjekty odradit od stejného chování v budoucnosti.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).