Náklady na zaměstnance jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Náklady na zaměstnance jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě

, frn,
Náklady na zaměstnance jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě
Zdroj: Martin Siebert, Euro

Vyšší náklady na práci než v Česku mají zaměstnavatelé v Evropě jen ve Francii a na Slovensku. Nejvíce zatěžují zaměstnavatele takzvané odvody, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Vyplývá to z analýzy, v níž společnost Deloitte porovnávala celkové mzdové náklady zaměstnavatele a čistý příjem pracujících v 19 evropských zemích.

Náklady zaměstnavatele zabírají přední příčky především u zaměstnanců s nižšími příjmy, vyplývá ze studie. Při ročním hrubém příjmu do 25 tisíc eur je před Českem jen Francie a Slovensko. Při příjmu 75 tisíc eur je pak Česko na šestém místě.

„Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v Česku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele však také zabírají přední příčky, především u zaměstnanců s nižšími příjmy. Ve srovnání čistého příjmu je Česko na předních pozicích, a to především díky rovné sazbě daně, respektive neexistenci progresivního zdanění,“ uvedla manažerka z daňového oddělení Deloitte Lucie Rytířová.

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance.
Celkový hrubý roční plat v eur (25 000 eur, 675 tisíc korun, 56 250 korun měsíčně).

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Celkový hrubý roční plat v eur (25 000 eur, 675 tisíc korun, 56 250 korun měsíčně).

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance.
Celkový hrubý roční plat v eur (75 000 eur, 2,025 milionu korun, 168 750 korun měsíčně).

 Náklady zaměstnavatele na zaměstnance. 
Celkový hrubý roční plat v eur (75 000 eur, 2,025 milionu korun, 168 750 korun měsíčně)

Modře čistý příjem, světlezeleně daně, tmavomodře sociální pojištění odváděné zaměstnancem, tmavozeleně sociální odvody zaměstnavatele. Zdroj: European salary survey 2016/Deloitte

Při srovnávání nákladů na zaměstnance hraje zásadní roli pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel musí hradit za své zaměstnance. V mnoha státech toto pojistné není ‚zastropováno‘ nebo jen částečně (ČR). Zaměstnavatele navíc limitují i zákonné minimální mzdy, doplnil manažer v daňovém oddělení v Deloitte Robert Bezecný. Nejvíce v Lucembursku (od 1923 eur) a Belgii (od 1502 eur), nejméně v Portugalsku (530 eur) a na Slovensku (405 eur).

Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení. Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení.

Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů. K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd.


Čtěte:

Průměrná mzda vzrostla nad 27 tisíc korun

Ilustrační foto


Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent. Naproti tomu v Česku je zdanění pro tyto osoby asi 24 procent, a to včetně solidárního zvýšení daně.

„Zaměstnavatele limitují i zákonné minimální mzdy,” uvedl Bezecný. Minimální mzdy jsou nejvyšší v Lucembursku (od 1 923 eur) a Belgii (od 1 502 eur), nejnižší v Portugalsku (530 eur), Polsku (432 eur), a na Slovensku (405 eur). V Česku byla v době studie Deloitte 9 900 korun (367 eur), od ledna 2017 se minimální mzda zvýšila na 11 tisíc korun (407 eur).

„Pokud zohledníme životní náklady, můžeme konstatovat, že v Česku se máme dobře: čistý disponibilní příjem zůstává jeden z nejvyšších, společně s Polskem a Slovenskem. Na opačné straně žebříčku stojí Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Dánsko a Irsko. Praha je po Aténách a Varšavě jedním z nejlevnějších měst, naopak nejdražší jsou Ženeva a Londýn,“ doplnila Rytířová.

Studie porovnávala celkové náklady zaměstnavatele a čistou mzdu zaměstnance. Zohledněn byl nejen čistý příjem, ale kvůli zahrnutí nákladů na bydlení a živobytí také čistý příjem. Studie vedle mzdových nákladů zkoumala i zdanění kapitálových příjmů a majetkové daně.

Hlavní zjištění studie
Česká republika je mezi prvními pěti zeměmi, kde je čistý příjem na zaměstnance nejvyšší (1. Švýcarsko, 2. Česká republika, 3. Malta, 4. Slovensko, 5. Polsko).
Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení.
Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení.
V Belgii se v důsledku přesunu daňového zatížení snižují příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u nižších mezd. Tím pádem je Belgie jedinou z 19 zemí, kde došlo ke snížení nákladů na zaměstnavatele.
Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů.
K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd.
Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent; naproti tomu v Česku je zdanění pro tyto osoby cca 24 procent, a to včetně solidárního zvýšení daně.

Dále čtěte:

Minimální mzda se od ledna zvedne na 11 tisíc korun

ČSSD chce zásadní reformu daní. Vyžene tím úspěšné firmy, varuje Babiš

Ohodnoťte tento článek
Diskuze