Na výsluní

Rekordní růst slovenské ekonomiky se zřejmě již nebude opakovat

Tak vysoké číslo nečekal na Slovensku snad nikdo. Analytici vesměs přepokládali, že růst ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku mírně zpomalí pod devět procent. Při pohledu na odhad statistiků z předminulého týdne si ale museli promnout oči. Se skokem na 14,1 procenta z 9,4 procenta za třetí kvartál Slovensko nejenže zaznamenalo vlastní rekord, ale vyšvihlo se na čelo v celé Evropské unii. O porovnání s Českem (ve čtvrtém čtvrtletí růst 6,9 procenta), nebo dokonce Maďarskem (pouhých 0,8 procenta) ani nemluvě. Historicky nejlepší byl i údaj za celý rok 10,3 procenta. K výsledku však kromě stěžejního vývozu automobilů velkou měrou dopomohly velké zásoby cigaret ve skladech. Podle některých hlasů se už ale středoevropský „tygr“ loni ocitl na špici hospodářského cyklu a v dalším období bude růst slovenské ekonomiky pozvolna zpomalovat.

Rozjeté automobilky.

Země mezi Tatrami a Dunajem těží z liberálních reforem, které za minulých vlád v čele s Mikulášem Dzurindou přitáhly zahraniční investory a pomohly rozpumpovat ekonomiku. Ta v 90. letech doplácela na uzavřenost vůči cizímu kapitálu. Mnoho podniků postihl neslavný konec po privatizaci do rukou domácích podnikatelů spřízněných s kabinetem Vladimíra Mečiara. Po ozdravné, i když pro obyvatelstvo v mnohém bolestné reformní kúře vlily novou mízu do hospodářství hlavně závody tří automobilek. K továrně Volkswagenu u Bratislavy se přidaly trnavská PSA Peugeot-Citroën a žilinská Kia. Do značné míry tak nahradily kdysi stěžejní roli zbrojního průmyslu z komunistické éry.
Osobní auta sjíždějící z výrobních pásů a směřující na vývoz se postarala i o podstatný díl ekonomického růstu v posledním čtvrtletí uplynulého roku. Větší měrou přispěla i rozšiřující se produkce v západoslovenských elektronických fabrikách Sony a Samsung.

Plné sklady.

K evropské špičce v hospodářské dynamice však tentokrát Slovensku pomohl i jiný, netradiční faktor. Obchodníci se totiž před očekávaným růstem spotřební tabákové daně, kterou Slovensko postupně navyšuje na předepsanou úroveň v EU, na konci roku předzásobili a nakoupili co nejvíc zboží na sklad za nižší sazbu. Státní pokladně to vyneslo mimořádně téměř devět miliard slovenských korun. Zásoby jsou tak velké, že cigarety s novými cenami se na trhu podle ministerstva financi objeví pravděpodobně až koncem léta.
Ekonomové zjevně tak vysoký efekt zásob nečekali a po oznámení prvního odhadu HDP shodně přiznávali, že je údaj zaskočil. „Reakce byla velmi překvapivá, 14,1 procenta nikdo neodhadoval,“ řekl Mário Blaščák z Allianz. Vzhledem k tomu, že statistický úřad zveřejní celou strukturu HDP až v březnu, se příliš nepouštěli ani do podrobného rozebírání. Kolem rekordních čísel se ale objevily i otazníky. Například Ján Kovalčík z Trend Analyses se pozastavil nad tím, že růst ve čtvrtém čtvrtletí 2007 vyjádřený v běžných cenách (11,4 procenta) byl poprvé nižší než dynamika HDP ve stálých cenách (14,1 procenta). „Nic takového historie Slovenska dosud nepamatuje a i teď se pro to dá těžko najít ekonomické vysvětlení,“ poznamenal. Řešení záhady tkví podle statistiků v tom, že průměrná cenová úroveň za rok 2006 se ukázala při výpočtech nižší než v posledním kvartálu 2007, ve skutečnosti se ale ceny za minulý rok nesnížily.

Zdravý růst?

Rekordní číslo se také nedá připisovat pouze nahromadění cigaretových kartonů. „Po odečtení vlivu mimořádného zvýšení objemu daní na produkty HDP podle rychlého odhadu reálně vzrostl o 9,7 procenta,“ uvedl statistický úřad v komentáři. Za více než čtyřmi procentními body rozdílu mezi očištěným a celkovým číslem se zřejmě skrývá i mimořádně vysoký příjem z DPH, který statistici též zmínili. Každopádně na zpřesněné údaje, které úřad zveřejní 4. března, se bude tentokrát čekat s nezvykle velkým napětím. Nehledě na to, ekonomové zdůraznili, že hospodářství roste „zdravě“ a nad očekávání i po oproštění od mimořádného vlivu daní. Ekonomiku táhne hlavně vývoz, zatímco domácí spotřeba se udržuje na rozumné úrovni. „Potenciál ekonomiky roste bez inflačních tlaků a přehnaného růstu mezd,“ zhodnotil Petr Dufek z ČSOB.
Vysoký růst HDP pomohl slovenské koruně, která právě v předminulém týdnu zpevnila o několik desítek haléřů pod hranici 33 koruny za euro. Dosud nejsilnější úroveň vůči euru 32,710 koruny však slovenská měna neprolomila a v následujících dnech spíše oslabovala.

Bez komentáře.

Politici nechali rekordní čísla bez větších ohlasů. Vládní socialisticko-nacionalistická koalice v čele s premiérem Robertem Ficem nerada uznává, že po nástupu k moci v roce 2006 jí takříkajíc spadlo do klína dobře nastartované hospodářství. Slovensko sice vévodí v unijních statistikách i v negativním smyslu, a to vysokou nezaměstnaností, jinak by mu ale mohla stav ekonomiky závidět leckterá evropská vláda. Například v porovnání s Českem má Slovensko nejen mnohem vyšší růst (ve zmíněném čtvrtletí dokonce více než dvojnásobný), reformou penzijního systému se navíc do budoucna zbavilo největší černé můry veřejných rozpočtů. Podstatně snížilo veřejný deficit (podle nejnovějších Ficových výroků dokonce letos klesne pod úroveň dvou procent HDP), ale má i nižší inflaci. V životní úrovni sice průměrný Slovák za bývalými federálními sousedy stále zaostává, v posledních letech ale český náskok díky rychlejšímu tempu dotahuje.

Co bude dál?

Relativně vysoký růst by si měla země s údajně největším množstvím vyrobených automobilů na obyvatele udržet i letos a v nejbližších letech, tempo už ale bude zřejmě volnější. „Zpomaluje se zahraniční poptávka. Je to i v důsledku cyklického vývoje ekonomiky. Je vysoce pravděpodobné, že vrchol toho cyklu byl dosažen v roce 2007,“ myslí si Pavol Kárász z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd. Národní banka Slovenska předpokládá pro letošní rok růst ekonomiky o 7,7 procenta a v roce 2009 očekává zpomalení pod sedm procent. Hlavně z pravicových opozičních stran, které před lety stály u zrodu hospodářských reforem, se ozývá kritika za to, že současná vláda nevyužívá vysoký růst HDP k úsporám nebo například k podpoře školství, které by mělo zajistit v budoucnu přeměnu Slovenska z pomyslné automobilové dílny na takzvanou znalostní ekonomiku. „Neuskutečňování reforem a změn tam, kde je to třeba a nedostatečné investování do vzdělání, vědy a výzkumu způsobí, že to dobíhání se v následujících letech zpomalí,“ varoval bývalý ministr financí Ivan Mikloš z SDKÚ-DS.

Výdaje na uzdě.

Vláda přitom musí navzdory levicové orientaci udržovat poměrně úsporný režim. Ficův Směr-sociální demokracie sice měl před vítězstvím v posledních parlamentních volbách na reformy pravicových soupeřů pěkně našlápnuto, ze svých plánů ale po příchodu na úřad vlády ustoupil. Ne proto, že by nechtěl pustit uzdu štědrým sociálním výdajům, ale hlavně kvůli plánovanému zavedení eura od příštího roku, které s sebou nese povinnost dodržovat přísné makroekonomické mantinely paktu stability.

Přinese euro inflaci?

Právě růstem nad deset procent se Slovensko značně liší od ostatních států současné eurozóny. Slovenští zástupci si často stěžují na to, že maastrichtská kritéria jsou šitá na míru spíše západoevropským zemím. Zejména inflace se dá držet při zemi při tak rychlém tempu ekonomického růstu jen obtížně. Situaci komplikuje také snaha o rychlou výstavbu dálnic tak, aby se výdaje naplno nepromítly do schodku veřejných financí. Zatím to však vypadá tak, že Slovensko by mohlo při letošní prověrce na euro všechna kritéria splnit. Největší otazník visí nad schopností udržet nízkou inflaci. Jako určitý strašák působí Slovinsko, kde po loňském zavedení eura ceny vystřelily nečekaně vysoko. Fico i ministr financí Ján Počiatek prohlašují, že pro Bratislavu by neměl být problém splnit ani tento požadavek.
Rozhodnutí Evropské centrální banky o euru, které se očekává v květnu, a následný verdikt Evropské komise budou do značné míry rozhodující i pro další budoucnost slovenského hospodářského zázraku. Existují totiž obavy, že případné „ne“ pro vstup do eurozóny by Ficovi uvolnil ruce pro mnohem štědřejší utrácení ze státní pokladny. Chuť k tomu bude narůstat s blížícími se parlamentními volbami, které se podle řádného termínu mají konat v roce 2010.