Na vlastní husí kůži

11. února 2008, 00:00 - Renata Bartošková
11. února 2008, 00:00

DVĚ MINUTY V SUPERMRAZÁKU - Jaké je to být jen v kraťasech a tričku v minus 120 stupních Celsia? Je v takovém mrazu vůbec možné dýchat? Vyzkoušeli jsme to za vás.

Už cestou do Modřan je mi zima. Svůj podíl na tom má určitě i nepřívětivé počasí, hlavní příčinou je ale představa toho, co mě čeká. Já, která považuji za mráz cokoliv pod šest stupňů nad nulou, se chystám vrhnout do minus sto dvaceti. Takovou zimu nezná ani Sibiřan. V Kryocentru mě vítá usměvavá paní, které se hned pro jistotu ptám, jestli také podstoupila terapii mrazem. Tvrdí, že ano, a vypadá, že ji to nijak nepoškodilo. V duchu zadoufám, že jen nelže, aby chránila firmu.

Podepisuji papír, že netrpím žádným srdečním onemocněním a nejsem alergická na mráz. Paní z recepce mi měří tlak. Upozorňuje, že se mi v té kruté zimě zvýší, čemuž věřím. Poté fasuji bavlněné triko, ponožky a šortky a na chvilku odcházím do šatny, bát se a také se převléknout. Sbírám odvahu a vstupuji do místnosti, kde už čeká řada nadšenců. „Přece nemůžou být všichni sebevrazi,“ uklidňuji se. Dostávám ještě instrukce, čelenku, roušku, palčáky a dřeváky, a můžu prý jít „na to“.

Do kryokomory se sestupuje po schodech, před jejími dveřmi je teplota minus šedesát stupňů. Tam se má člověk chvilku aklimatizovat. O úspěšnosti aklimatizačního procesu mám pochybnosti, ale následně zjišťuji, že tento „lehčí mrazík“ zvládám dobře. Do té opravdové zimy se chodí ve dvou. Jako nováčkovi mi byl přidělen štamgast, dobře znalý věci. Odvážně se za ním vrhám do místnůstky dvakrát dva metry a snažím se dýchat, neomdlít, přežít. Chodíme do kolečka. Štamgast mi něco vypráví a já mu odpovídám. Bavíme se patrně každý o něčem jiném, protože v komoře není moc dobře slyšet a hlas navíc zadrhává. Jinak se ale cítím dobře.

Najednou se ozve pípnutí, znamení, že jsem v mrazu už minutu a půl. Zbývá mi tedy ještě třicet vteřin (pokročilí zákazníci chodí až na tři minuty, ale doporučená doba pro nováčka jsou dvě) a zatím vše probíhá bez problémů. Vlastně mi ani není velká zima.

Za chvilku už kabinu opouštím a přesouvám se do tělocvičny, kde mě čeká dvacetiminutová jízda na rotopedu. Účelem je zahřát tělo a prokrvit končetiny. Jsem tak nabitá energií, že se mi dokonce cvičit chce. Do tváře se mi vlivem endorfinu nutí úsměv. Cítím se jako znovuzrozená. Cestou domů už mi zima není.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Známé tváře a volby: Které známé osobnosti podporují ANO, KSČM, či ODS?
Chcete půjčku vyřídit online?
Jaký má vliv sdílené ubytování na českou ekonomiku?
Po svatbě vás vyřizování na úřadech nemine!
Máté nízké příjmy? Do penze odejděte už v prosinci
Auta
Koncept Toyota Fine-Comfort Ride je vodíkový soupeř…
Galerie: Šemík, knedlík, mandelinka a další legendární autobusy z ČSSR
Nový Jeep Compass má za sebou testy IIHS. Obstál bez vyznamenání
Na dálnici D1 bylo spuštěno další úsekové měření. Je totiž potřeba vybrat více peněz
Porsche 718 Boxster a Cayman GTS se mohou pochlubit vyšším výkonem
Technologie
S cenami operačních pamětí to prý bude mizérie i příští rok, nedostatek čipů má trvat
Sdílení polohy na mapě láká další aplikace. Kde všude se můžete nechat sledovat?
Google převlékne Kalendář do Material Designu. Takhle bude vypadat
Seznamu se daří. Stejně jako Google žije primárně z reklamy
Tip: Jak získat Windows 10 Fall Creators Update co nejdříve?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít