Na Slovensku placený nadstandard nakonec nezavedli

16. června 2011, 06:19 - Jan Stuchlík
16. června 2011, 06:19

Jedním z bodů ambiciózní slovenské reformy zdravotnictví bylo i definování základní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Experti sice patřičný seznam vytvořili, politici se jeho zavedení do praxe lekli.

Foto: Profimedia.cz

Do reforem zadluženého slovenského zdravotnictví se pustila pravicová vláda v roce 2004. Jedním z hlavních cílů bylo zastavit růst dluhů uvnitř systému, pojišťovny a nemocnice postupně oddlužit a zabránit nadměrné spotřebě zdravotní péče. Do voleb v roce 2006 ovšem vláda stihla zavést jen část z plánovaných opatření. Následná levicová vláda navíc řadu z nich zrušila nebo výrazně zmírnila.

Krokem, který se nakonec politici neodvážili prosadit kvůli odporu veřejného mínění k celé reformě, bylo stanovení základní zdravotní péče, na jejíž úhradu ze zdravotního pojištění by měli všichni nárok. Vláda chtěla určit prioritní choroby a péči, kterou by si žádný jedinec nebyl schopný zaplatit sám a která měla zůstat plně hrazená ze zdravotního pojištění. U ostatní péče chtěla připustit spoluúčast pacientů, zejména u služeb, jejichž úhrada pacienta nezruinuje.

V první fázi sestavili experti seznam hrazené péče na základě příkladu z amerického státu Oregon, který podobný soupis připravil již na konci 80. let pro potřeby státem hrazené zdravotní péče. Tento seznam následně přizpůsobila skupina lékařů a medicínských expertů slovenským společenským poměrům. Výsledkem bylo 6 700 diagnóz, které měly být plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Ty v roce 2004 představovaly 41 procent výkonů a 67 procent nákladů na zdravotní péči. U zbylých 4 300 neprioritních diagnóz mohla vláda vyhláškou stanovit míru finanční spoluúčasti pacientů. Oba seznamy mohla vláda kdykoli vyhláškou změnit. Toto rozdělení zdravotní péče se nakonec do praxe nezavedlo. Nechystá se k tomu ani nynější vláda, která chce v původní zdravotní reformě pokračovat.

Hlavním těžištěm spoluúčasti pacientů na hrazení lékařské péče tak zůstaly regulační poplatky, které zavedly reformní zákony, a doplatky za léky. Zavedení poplatků se setkalo s veřejným odmítnutím. V roce 2004 kvůli nim enormně vzrostly soukromé výdaje na zdravotní péči. Podíl lidí, kteří za léky a lékařské ošetření vydávali pět a více procent svých příjmů, vzrostl oproti předreformnímu období více než dvakrát na více než 20 procent. I po faktickém zrušení některých poplatků se spoluúčast pacientů měřená podílem výdajů na HDP v roce 2008 pohybovala kolem 2,3 procenta. To je srovnatelné například s Německem či Rakouskem. Spoluúčast Čechů na hrazení zdravotní péče je zhruba poloviční.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Co je dobré vědět o otcovské dovolené po porodu v roce 2018?
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Týdeník Euro z vydavatelství Mladá fronta vydává speciál Top advokátní kanceláře 2017
Auta
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně…
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Nejvlasatější auto světa na sobě vozí 100 kg lidských vlasů za dva miliony korun
Ekologův koutek: Volvo PV544 dostalo motor z tanku. A vypadá brutálně
BMW dá dvě turba na základní dieselový čtyřválec 18d a 20d. Pomůže to spotřebě
Technologie
Intel chce z počítačů odstranit podporu legacy BIOSu, znefunkční to staré OS a hardware
Je plnohodnotný Skype příliš pomalý a přebujelý? Zkuste Skype Lite pro Android
Nejnovější produkt Elona Muska je… powerbanka Tesla
Microsoft experimentuje s vyhledáváním ve Windows. Co možná nabídne Redstone 4?
Opera Dev umožňuje zpřehlednit nabídku se seznamy otevřených a zavřených stránek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít